Kouřovody, sopouchy, průduchy. Kominíci nevědí, kam skočit dřív | E15.cz

Kouřovody, sopouchy, průduchy. Kominíci nevědí, kam skočit dřív

Střechy domů jich nesou tisíce. Lidé se o ně starají až v chladných měsících, svět komínů ale nese řadu zajímavostí.

Nejvyšším komínem Jihlavska a svého času i jedním z nejvyšších na Moravě se honosil maloberanovský závod textilky Löw: komín postavil do výše pětaosmdesáti metrů v letech 1909 až 1914 rakouský polír Jan Hammer.

Před pěti lety však komín jako nevyužívaný výškaři kvůli bezpečnosti o šest metrů ubourali.
Nejvyšší jihlavský komín měří 67 metrů, pochází z šedesátých let, kdy byl součástí kotelny U Dvora, dnes přestavěné na byty. Je sestaven z betonových prstenců s voděvzdorným nátěrem.

Z průmyslových je zajímavý komín v bývalé továrně na plyše pod Brněnským mostem. „Vede středem budovy do hřebene střechy, což je v Jihlavě rarita - běžně se tyto komíny stavěly mimo budovy. Tento se přístavbami nakonec dostal přímo do nitra továrny,“ řekl architekt Jaroslav Huňáček.

Zajímavý doklad renesančního stavitelství se dochoval v historické jihlavské radnici, kde jsou ve dvorním křídle nad kaplí dvě propojené černé kuchyně - rozšířené části komína, kde se vařilo na otevřeném ohni. Podobný unikátní průduch s kouřovou komorou je v domě v Husově 10, kde měl ve středověku řezník udírnu.

Černé kuchyně začaly zanikat s rozvojem průmyslu kolem roku 1800, kdy otevřené ohně začala nahrazovat litinová kamna a sporáky. To se dotklo i Jihlavy a přineslo radikální změnu vzhledu komínů. Toho se pak dotkla i protipožární nařízení za vlády Marie Terezie, díky kterým komíny přišly o ozdoby, které dochovaly jen málokde: cihlové ozdoby komínových hlav nahradily lapače jisker. Bytové domy konce 19. století se zase vyznačují typickým velkým množstvím komínů - podle tehdejších norem musela vlastní komín mít každá obytná místnost v domě.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!