Korunní pevnůstka oživí vojenskou historii Olomouce | E15.cz

Korunní pevnůstka oživí vojenskou historii Olomouce

Korunní pevnůstka se stane klíčem k poznání olomoucké pevnosti.

Dlouhá léta zarůstaly pozůstatky hradeb v Bezručových sadech náletovými dřevinami. Železná vrata, jimiž čas od času jezdila dříve vojenská auta kamsi dovnitř, zrezivěla. A místo vojska se po sametové revoluci do historických budov nastěhovala s podporou radních stavební firma.

Lidé o pevnůstce dlouho neměli ani potuchy. Ve svobodné éře z ní byl stavební dvůr a málem u toho zůstalo. Nyní má pevnůstka sehrát klíčovou roli v oživení vojenské historie města. Bude zde sídlo Muzea olomoucké pevnosti, ale i klidová a relaxační zóna.

„První návštěvníci by sem mohli zavítat v roce 2011. Možná i o něco dříve, záleží na tempu stavebních prací, které zase závisí na penězích,“ uvedla předsedkyně sdružení Muzeum olomoucké pevnosti Markéta Záleská.

V první etapě se lidé dostanou do bývalé prachárny – informačního centra o pevnosti a dalších fortech na okraji Olomouce. Těch je celkem dvaadvacet, ale některé si nadále nechá armáda. Lidem se naskytne i vyhlídka z korunní hradby.

„Teprve ve druhé etapě přibudou různá hřiště nebo amfiteátr,“ řekla Záleská. „Návštěvníci budou překonávat i vyčištěný vodní příkop. Voda v něm ale nebude,” dodala.

Pevnůstka propojí zahradu a rozárium

Vojenské muzeum nebude nudné. Sdružení čerpalo inspiraci z Francie. „Například ze skladu dělostřelců bude Galerie poznání se zábavnou výukou, hernou logického myšlení nebo přednáškovým sálem. Vznikne ve spolupráci s přírodovědeckou fakultou. Piknikovou zónu doplní restaurace a amfiteátr. Bude zde i šermírna,“ vypočítává Záleská.

V budoucnosti se okolí pevnůstky patrně propojí se sousední botanickou zahradou a rozáriem. Tím se ještě více přiblíží své minulosti.

„Nejde o pevnůstku podobnou malým fortům v okolí, které vznikly až v devatenáctém století. Jde o využití jednoho koutu bastionové pevnosti z doby Marie Terezie. I dnešní Envelopa, neboli obálka, k pevnosti patřila jako předpolí,“ vysvětlil historik Milan Tichák.

Dvě stě padesát let staré budovy podle něj sloužily jako prachárna a sklad střeliva. „Tehdy nebyly zbrojovky, náboje se vyráběly přímo tam,“ uvedl. Jiným podobným pozůstatkem je podle něj dnešní galerie Podkova, kde byla pevnostní pekárna. „Velení posádky se muselo postarat nejen o vojáky, ale i o lidi, kteří v pevnosti zůstali,“ dodal Tichák.

Olomouc měla chránit Vídeň před cizími vojsky

Olomouc se začala měnit v pevnost po roce 1741, kdy město dobyli Prusové. Měla chránit před dalším útokem Vídeň. „Rozhodla o tom Marie Terezie, když ztratila Slezsko. Tato granzfestung, jak se hraniční pevnosti za Rakouska říkalo, měla stát v cestě pruskému vojsku. Vznikla podle projektu Pierra Philippa Bechade de Rochepina a v roce 1757 byla dostavěna. Už o rok později se vyplatila, protože Fridrichovi II. odolala. Prušákům se ubránila i díky šikovnosti generála Laudona. To byla ale jediná příležitost, kdy vlastně přišla pevnost vojensky ke slovu,“ popsal Tichák.

Pevnost byla úředně zrušena v roce 1888. Za dalších osm let začalo bourání hradeb, které město omezovaly v průmyslovém rozmachu. Jinde se budovaly továrny, ale k Olomouci se nesmělo nic ani přiblížit. Město zakrňovalo. Z hradeb dnes zůstaly jen zbytky, Terezská brána, Vodní kasárna a Korunní pevnůstka.

V devatenáctém století budované forty v okolí bastionové pevnosti využívala armáda donedávna. Většinu začala rozprodávat po roce 2000. „V současné době se řeší pevnůstka číslo čtyři v Bystrovanech. Je vyřazena z evidence a bude nabídnuta zájemci s nejvyšší nabídkou,“ uvedla mluvčí olomouckého Velitelství společných sil Sabina Introvičová.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!