Konečná stanice: Prosím vystupte, mám pauzu | E15.cz

Konečná stanice: Prosím vystupte, mám pauzu

28. července 2010 • 11:28
Někde televize, křesla i kuchyňská linka, jinde jen točna mezi paneláky. Řidiči autobusů mají své oblíbené konečné stanice.

Chomutovsko / Na náměstí s kašnou v Klášterci nad Ohří vystupuje z autobusu Sergiy Serdyuk. Když mu nestačí pohled na městskou věž, sejde po schodech dolů směrem k Ohři. V historické části Klášterce je vždy kam jít. „Když je pěkně, zajdu si na zmrzlinu. Od zámku se sem občas zatoulají pávi, rád je pozoruji,“ popisuje svoji oblíbenou chvilku na konečné stanici linkové trasy do Prahy. Příjemné prostředí mu vynahrazuje i to, že v Klášterci nemá žádné zázemí. „Nevadí. Na záchod si dojdu do hospody nebo můžu popojet o kousek dál k benzince, je to hned za rohem,“ vysvětluje sympatický muž původem z Ukrajiny.

Má rád, když si může popovídat s lidmi, proto nepřekvapí, že nejraději tráví pauzu před jízdou na pražské Florenci. „Mám tam plno přátel. Když jsem přišel do Čech, jezdil jsem z Prahy na mezinárodních linkách, hlavně na východ,“ vysvětluje Serdyuk. O cestách na Ukrajinu se také často baví s cestujícími. Když nejsou prázdniny, na konečné nastupují hlavně studenti, většinu jich Serdyuk zná.

Anonymní sídliště

V městských linkách je situace jiná. „Dnes lidi nejsou povídací. To se i leknete, když vás někdo pozdraví. Zvláště, když jedete na sídliště, tam nezdraví vůbec. Lepší je, když jezdíte do vesnic,“ má zkušenost František Brož. Ani na linkách, které jezdí do okrajových částí, už dnes neplatí, že by řidiči znali většinu lidí. „Nejezdíme stále dokola jednu trasu,“ vysvětluje dlouholetý šofér.

Záleží ale i na řidiči. „Samozřejmě, že jsou řidiči, kteří vědí, kde kdo bydlí a co dělá. Ale já patřím k těm, kteří se raději projedou krajinou, než abych klábosil,“ vysvětluje Martin Míchal. Rád zajíždí do Droužkovic. Na konečné mezi vesnickými budovami je sice jen přenosný záchod, ale klid a starý strom, který vrhá ve vedrech příjemný stín.

Naopak jedna ze stanic, kterou řidiči shodně označují za jednu z nejméně oblíbených, najdou cestující na periferním sídlišti Zadní Vinohrady. Mezi paneláky si nemají kam odskočit na záchod. Když jsou vedra, neschovají se do stínu, a pokud se tam potkají s dalším vozem, musejí se hodně snažit, aby vyjeli z točny.

Šoférky s televizí

Na některých stanicích se mohou řidiči schovat do šoférek, tedy místností, kde mají televizi, ledničku, mikrovlnku i varnou konvici. „Teď je pěkně udělaná ta na jirkovském autobusovém nádraží. Dřív tam byla jen miniaturní místnost. Sotva se do ní vešli tři řidiči, když se chtěl někdo otočit, musel ten třetí vylézt ven,“ vzpomíná Ladislav Frydrych, který je řidičem od roku 1987. Rád vzpomíná na konečnou zastávku na Písečné. V domku, kde byl předprodej jízdenek, paní vařila polévku. To bylo super,“ dodává Frydrych.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!