Když stojí mezi kruhy, víc střílí | E15.cz

Když stojí mezi kruhy, víc střílí

Hokejista Milan Gulaš zažívá podařený ročník. Jeho tým míří do play-off. Sám může mít rekord v bodování hráčů od návratu klubu do extraligy.

Každá odehraná sezona ho posune o kousek dál. Vždy navýší počet svých kanadských bodů a s tím roste i jeho důležitost pro mužstvo.
Útočník HC Mountfield Milan Gulaš měl být podle vedení klubu v této sezoně jedním z tahounů týmu. Jak moc se mu povede, však nečekal asi nikdo. Je nejproduktivnějším hráčem mužstva. Před středečním zápasem s Litvínovem mu chyběly jen dva body, aby překonal pět let starý rekord Viktora Hübla.
„Statistiky moc nesleduju,“ tvrdí ale Milan Gulaš.

Nedíváte se na své body?

Jsem rád, že góly dávám. Na druhou stranu je jedno, jestli jich dávám tolik. Máme skvělý tým a zápasy může rozhodovat pět nebo šest z nás.

Mluvíte skromně. Ale být nejlépe bodujícím hráčem týmu je příjemné, ne?

Už před sezonou ode mě vedení očekávalo, že budu dávat góly. Trenér mě posílá na led v důležitých momentech, věří mi. Zatím to tam padá. Jsem za to rád, ale nechci se uspokojit. Snažím se nezpychnout a dát jich ještě víc.

Celkem jste dal třiadvacet gólů a dvacetkrát na gól nahrál. Čekal jste, že se vám může až tak dařit?

V předešlých sezonách jsem už kolem dvaceti bodů také měl, ale věděl jsem, že moje hra ještě zdaleka není ideální. Teď jsem se snažil něco změnit. Pokouším se hrát víc přímočaře, být hodně agresivní. Když stojím mezi kruhy, už nekoukám, komu bych nahrál, ale střílím.

Víte, že jste v historických tabulkách od návratu budějovického klubu do extraligy druhým hráčem v počtu bodů v základní části?

Tohle vůbec nesleduju. Jestli jsem druhý, tak super, ale je to druhořadá věc.

Prvním je Viktor Hübl ze sezony 2006/07. Kolik si myslíte, že jich udělal?

To měl parádní sezonu. Pětačtyřicet, padesát?

Pětačtyřicet. Vy k tomu máte blízko.

Je reálné, že to můžu dorovnat, ale nechci nad tím přemýšlet a honit se za bodováním.

Když měl Viktor Hübl tu fantastickou sezonu, vy jste udělal pět kanadských bodů. Teď jich máte o osmatřicet víc. Jak dojde k takovému posunu?

Zkušenostmi. Když jsem mezi muži začínal, nebyl jsem tolik na ledě. Hráč se potřebuje otrkat. Jsou určitě nějaké velké talenty, které přijdou v osmnácti a hned se chytnou. Jenže to já nebyl. Potřeboval jsem se rozkoukat a teď už mám něco odehráno. Vím, kam si stoupnout, kam se puk odráží.

Poslední roky nebyly v Budějovicích dobré. Proč je to jiné?

Co bylo, bylo. Letos se hodně změnilo. Máme mladší tým, což je perfektní. Potřebovali jsme trochu agresivnější hru.

V této sezoně jste byl s reprezentací už na druhém turnaji. Jsou to další zkušenosti?

Poprvé jsem byl ve Finsku a pak ve Švédsku. První věc, která mě napadne, je ohromné tempo. Nevěřil jsem, že je to až takhle výš než extraliga.

Když přišel kolem Vánoc ruský Baltica Cup, byl jste jen jako náhradník. Zklamalo vás to?

Ne. Nemyslel jsem si, že budu hned automaticky jezdit.

V minulém roce jste se nečekaně dostal téměř na světový šampionát. Přemýšlíte o téhle variantě znovu?

Vloni jsem byl názorným příkladem toho, že jde o štěstí a omluvenky hráčů. Byl jsem od začátku v kempu. Každý týden jsem si balil věci, že pojedu domů, a přitom jsem za měsíc a půl jel na mistrovství a vypadl až tam. Tohle se povede jednou za pár let. Teď se soustředím úplně na jiné věci.

Na jaké?

Abychom si prodloužili sezonu až do konce dubna. To vrcholí play-off a my na to máme. Dokázali jsme, že můžeme hrát na prvních místech a se všemi. Nedávno jsme třeba přehráli vedoucí Třinec. Postoupit do šestky je priorita. Spadla by z nás nervozita a v play-off se může stát cokoliv.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!