„Když mám stres, jdu. Třeba do Vídně“ | E15.cz

„Když mám stres, jdu. Třeba do Vídně“

„Všeuměl“ z Nymburka Jaroslav Kříž se pochlubil se svými sedmi radostmi.

Podnikatel, herec, hudebník, moderátor. Z výčtu jeho aktivit to zdaleka není všechno. Jaroslav Kříž, v Nymburce velmi známá persona, je renesanční člověk. Po profesní i duchovní stránce se rozvíjí speciální četbou. Se známými lidmi se rád potkává na klidných místech, tedy tam, kde mu co chvíli nedrnčí telefon. A když je ve stresu, chodí – třeba do rakouské metropole Vídně. Pokud se mu zachce, tak „zmizí“ do jižní Afriky. Čtvrtý díl letního seriálu týdeníku Sedmička o sedmi radostech osobností Polabí je všechno možné, jen ne konvenční.

Crossband Crossband je naše kapela a takové moje dítě. Píšu muziku, skládám texty a tak nějak se starám o věci kolem. Fungujeme necelých šest let a máme odehráno docela dost. Kromě Rock for People jsme byli už asi na všech větších českých festivalech. Letos i na Votvíráku v Milovicích, kde jsme vystupovali na stejném pódiu jako Metallica, což byl sám o sobě skvělý zážitek.

Divadlo

Hraju v nymburském divadle a mám docela štěstí, že dostávám hlavní role. Zatím většinou milovníky, ale to se s přibývajícím věkem bude měnit (smích). Působení v televizních seriálech spíš beru jako doplněk. Mám nebo měl jsem v nich pár epizodních rolí – v Ordinaci v růžové zahradě, v Ošklivce Katce, v Redakci.

Talkshow

V nymburském divadle provozujeme talkshow Večery v klubu. S Davidem Šitavancem vždy pozveme „nymbursky“ známého člověka a celorepublikově oblíbenou osobnost. K tomu hraje kapela, střídavě se povídá a poslouchá.
Chození Když mám nějaké stresy, seberu se a prostě jdu. Ve chvíli, kdy se cítím unavený a mám chuť na pivo, je po starostech. Nedávno jsem všem vyprávěl, že půjdu pěšky do Vídně. Nikdo kolem mě mi nevěřil. A tak jsem jednoho dne zaklapl vrátka a za týden došel do Telče. Kvůli povinnostem jsem se sice musel vrátit, ale na podzim tam dojedu autobusem a cestu dokončím.

Se známými do klidu

To mám rád. Jsem na místě, kde je klid, nikdo mi nevolá. Kolem mě jsou známí lidé, s kterými si mám co říct. A k tomu třeba grilujeme.

Cestování Z každodenního stereotypu občas zmizím i sám. Do Kanady či do Afriky, kde jsem strávil měsíc a půl jako student angličtiny. Bylo to v Jihoafrické republice, v Kapském městě, asi před třemi lety. Žádný problém s bezpečností jsem neměl. A to jsem z různých party chodil nad ránem pěšky a sám. Teď už bych to ovšem neudělal. Pár mých známých okradli na ulici s pistolemi a podobně.

Čtení motivačních knih“

Čtu takové ty seberozvíjející knihy. Životopisy úspěšných lidí, dílka typu Bohatý táta a chudý táta. Televizi doma nemám. Nebo, přesněji: Nechtěl jsem si ji pořizovat, takže jsem na plese vyhrál hlavní cenu, což byla pochopitelně televize. Ale nemám anténu, vážně se na ni nedívám.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat