Kdo jsou zimní sousedi ve Staré Lysé? Zebry, lamy, lvi a medvědi | E15.cz

Kdo jsou zimní sousedi ve Staré Lysé? Zebry, lamy, lvi a medvědi

Cirkus Humberto zimuje ve Staré Lysé. Sedmička byla na návštěvě.

Štace za štací. Od jara do podzimu. Jen v zimě nejslavnější český cirkus, Humberto, na pár měsíců opustí kočovný život a zabydlí se ve Staré Lysé na Nymbursku.

Bývalá zemědělská usedlost vypadá na první pohled jako každá druhá. Stodola, kravín, výběhy. Jenže na rozdíl od jiných jsou v upraveném kravíně zebry, lamy a koně, ve výběhu velbloudi a ve stodole manéž a také lvi. Dohromady zde přezimuje jedenasedmdesát cirkusových zvířat.

Lev Max je mazlík

„Maxi, Maxíku, no ty jsi můj kluk,“ říká něžně pětiletému lvu Maxovi majitel cirkusu Humberto Bohumil Navrátil a při tom ho drbe ve hřívě.

„Tohle musím Maxovi udělat každý den, jinak by se urazil,“ tvrdí Navrátil, který je současně principálem cirkusu, krotitelem lvů a drezérem koní.

Lvů má cirkus třináct, včetně dvouměsíčních mláďat Bleska a Isabele. Ta si ostražitě hlídá samice Bela. Ostatní lvice oddaně hledí na svého krotitele.

„Většinu zvířat si majitelé cirkusu odchovávají, takže jsou na člověka fixována a berou ho jako vůdčího člena smečky. Zvířata musí mít s člověkem každodenní kontakt, aby z něj neměla strach a nestala se nebezpečnými,“ komentuje to veterinář Jan Bartoněk ze středočeské krajské veterinární správy, který vždy po příjezdu cirkusu do zimoviště prohlédne všechna zvířata.

„To, že se v cirkuse rodí mláďata, je důkazem toho, že se tam zvířatům daří dobře,“ tvrdí Bartoněk.

Krotitel Navrátil prozrazuje, že „jeho kočičky“ spořádají denně kolem sedmdesáti kilogramů masa. Nejraději mají hovězí.

„Lvi se musí do věku jednoho roku naučit základy, pak se pořád něco doučují. Někdy se ale stane, že přijde krize a všechno zapomenou. V tom případě s nimi musím začít zase od začátku a připomenout jim, co už uměli. Jsou jako děti. Učení pro ně musí být především hra,“ vysvětluje Navrátil, jak vypadá práce se šelmami. Drezuře lvů se věnuje už třicet let.

Auta? Horší než zvířata

Při procházce zimovištěm je jasné, že desítka lidí, která tam přebývá a stará se o zvířata a přípravu na novou sezonu, se nezastaví. Být u cirkusu je i v zimě pěkná dřina.

„Když se do zimoviště koncem roku vrátíme, čeká nás spousta práce. Loni jsme opravili střechy, letos budeme nahazovat budovy a upravovat stáje. Moc času na to nemáme. Jakmile se v únoru oteplí, opět vyjíždíme. Předtím musíme dát do pořádku všechna auta, aby prošla technickou kontrolou, vyčistit a upravit přívěsy. Péče o zvířata je oproti tomu mnohem jednodušší,“ říká Navrátil cestou do bývalého kravína. Tam jsou v boxech koně a poníci a také zebry, kamerunské a syrské kozičky.

Trénink nade vše

Pruhované zebry jsou podle principála velkým lákadlem pro děti, ale je s nimi těžké pořízení, protože jsou obtížně vychovatelné.

„Zvířata musíme i přes zimu trénovat, aby byla v kondici. Třeba takoví koně by byli bez každodenního vyběhání moc bujní. O to se už většinou stará třináctiletá dcera. Jakmile přijde ze školy, je v maštali. V manéži sama zvládne s koňmi celou sestavu,“ nabízí Navrátil důkaz, že cirkusem žije celá rodina. Ostatně druhým ředitelem cirkusu je jeho bratr Hynek.

Ten je krotitelem medvědů. Občas se s chlupatými svěřenci projde i po Staré Lysé. Podle Navrátila stojí úspěch cirkusu právě na zvířatech.

„Když někam přijedeme, tak lidi především zajímá, jaká zvířata máme. Cirkus, kde nejsou koně a šelmy, je moc nebere,“ říká Navrátil, jehož velkým snem je doplnit zvířecí ansámbl cirkusu Humberto ještě o slona.

Dvouhrbé i jednohrbé velbloudy a lamy cirkus má a sám si je navíc odchovává.

„Velbloudi jsou pohodáři a umějí se toho hodně naučit. Jen člověk musí vědět, jak na to. V manéži krotitel třeba vezme velbloudovi nohu, dá ji na podstavec a pak mu do ucha šeptá nesmysly. To je zřejmě důvod, proč se o nás říká, že jsme blázni. Ale se zvířaty se domluvím rozhodně líp než s lidmi,“ dodává Navrátil.

Na závěr návštěvy přinese principál do kuchyně svého domu lví mláďata. Ta se batolí po podlaze a bez problémů se nechají pochovat.

„Za chvilku zalezou pod topení a usnou tam. Večer si je na chvíli beru do postele, abych si s nimi pohrál. Potřebují to a také si na mě musí zvyknout,“ uzavírá Navrátil.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!