Karvinská nej: šikmý kostel i devadesátiletá parašutistka | E15.cz

Karvinská nej: šikmý kostel i devadesátiletá parašutistka

Lidé z Karvinska jsou soutěživí. Dokazují to zápisy v České knize rekordů. Jsou jich tam desítky.

Staví, skáčou, vyrábějí a hromadí věci. Lidé, kteří touží po zápise do České knihy rekordů, zkrátka dělají vše pro to, aby uspěli. A ti z Karvinska jsou úspěšní. Za poslední tři roky jich slavily rekord desítky.
„Velice úspěšná je devadesátiletá Františka Zemanová z Karviné. V osmaosmdesáti letech uskutečnila dvacet tandemových seskoků,“ říká prezident Agentury Dobrý den Pelhřimov, která rekordy zapisuje, Miroslav Marek.

Na jednom místě nejvíce knih, plyšáků a soli

Za odvážnou parašutistkou se nejvíce rekordy chlubí Bohumíňané. V České knize rekordů jsou už třikrát. Na jedno místo donesli nejvíce knih, plyšáků a soli. „Nápad s rekordy se zrodil před dvěma lety, kdy slavila knihovna K3 Bohumín pětaosmdesáté výročí jejího založení. Týden oslav vyvrcholil naším prvním rekordem, který jsme uspořádali. Na náměstí se sešlo nejvíce lidí s knihou. Téměř sedm set,“ uvádí ředitel agentury K3 Bohumín Karel Balcar. Podle něho bylo hlavní myšlenkou seznámit místní s knihovnou. „Předběhli jsme tak Kroměříž, kde se v minulosti sešlo na náměstí 657 lidí. V Bohumíně jsme jich napočítali 692,“ upřesňuje Balcar.
Další oslava přinesla nový rekord. Tentokrát se knihovníci zaměřili na bratry Čapkovy a jejich pejska a kočičku. „Lidé na náměstí přinesli plyšové hračky a bylo jich celkem 1444 kusů,“ dodává Balcar.
Nejčerstvější rekord zdolali Bohumíňané 9. října letošního roku. Inspirovali se pohádkou Sůl nad zlato. Lidé nosili na náměstí pro krále sůl. Vzdali tak poctu Janu Werichovi, od jehož úmrtí uplynulo třicet let. Zvládnout takový rekord bylo pro organizátory velmi těžké. „Dopředu jsme nevěděli, kolik lidí se zapojí a kolik soli přinesou, i když měli nosit jen slánku. Nevěděli jsme, jestli sesbíráme třicet kilo, nebo dvě tuny,“ povídá Balcar. Knihovníci tak museli být připraveni na všechny možnosti. A hlavně řešili, kam s nasbíranou solí. „Abychom na pronajatém náměstí nevytvořili jako novou bohumínskou kuriozitu třeba solnou horu,“ usmívá se Balcar. Sůl doneslo ve slánkách, dózách, sklenkách, v kilogramových sáčcích či jen tak v dlani 309 lidí. Vysypali ji do společné kádě a vytvořili nový rekord. Soli ale nakonec nebylo tolik. Jen několik desítek kilo. „Sůl využijí technické služby při zimní údržbě silnic a pro prosolování zamrzajícího potrubí. Při rekordu jsme vyhlásili i soutěž o nejkrásnější slánku. Pozoruhodná byla ta, která představovala váhy. Na jedné misce byla sůl, na druhé zlato. Ta se solí však druhou misku převážila. Zkrátka sůl nad zlato,“ doplnil Marek.

Zahrál si na nejdelší trombitu na světě

Jozef Chmiel z Karviné-Darkova vyrobil z jednoho kusu smrkového dřeva funkční trombitu – tradiční foukací nástroj beskydských pastevců. Byla dlouhá 835 centimetrů a vážila 7,75 kilogramů. Touto trombitou se zapsal i do Guinessovy světové knihy rekordů. „Věděl jsem, že vyrobit nejdelší trombitu na světě nebude lehké. Obtížné bylo vůbec sehnat takové dřevo. Nakonec jsem na její výrobu použil májku, která stála na prvním ročníku festivalu Máj nad Olší,“ popisuje Chmiel. Úkol, který si dal, nebyl lehký, ale Darkovan si svůj sen dokázal splnit. „Když jsem osmimetrovou trombitu dokončoval, klepaly se mi štěstím ruce,“ vzpomíná Chmiel. V dubnu 1998 před zástupci komise rekordů z Pelhřimova na trombitu zabučel a porotci ji prohlásili za nejdelší na světě. Rekordy se dají překonávat i s plastovými láhvemi. Například stavěním hadů. A právě takového postavili žáci Základní školy Mládí v Orlové-Lutyni. Rekordu se letos 22. dubna u příležitosti oslav Dne Země zúčastnila stovka dětí. „Vytvořily 3775 metrů dlouhého hada z plastových láhví, které navázaly za sebou v nepřerušené řadě,“ popisuje rekord Marek. Školáky překonávání rekordu bavilo. „Byla to super akce, na kterou určitě nezapomenu. Užili jsme si u stavění hodně srandy a jsem rád, že jsme ten rekord zdolali,“ říká Ondřej Němeček.
Zápis do České knihy rekordů přinesly i letošní oslavy Dne dětí v Karviné. Na náměstí ve Fryštátě zorganizovalo 30. května občanské sdružení Madleine pokus o rekord v počtu klaunů. V jednu chvíli se jich na náměstí sešlo pětatřicet, a to k překonání rekordu stačilo. „Každý musel mít klaunský nos a paruku, klobouk nebo čepici,“ informuje Marek.
V České knize rekordů je zapsaný i kostel svatého Petra z Alkantary v Karviné, který stojí v silně poddolované části města – v Dolech. „Půda, na které kostel stojí, poklesla během několika desetiletí o neuvěřitelných šestatřicet metrů. Proto se kostel naklonil. Se sklonem 6,8 stupně oproti svislé ose je nejšikmějším kostelem v České republice a je zapsaný v knize rekordů,“ říká farář římskokatolické farnosti, která kostel spravuje, Daniel Vícha.
Původně samostatná obec Karviná měla dvacet tisíc obyvatel, dneska tam žije jen osm stovek lidí. Kvůli těžbě uhlí celé toto území s výstavními vilami, novou radnicí, dvěma kostely a krásným zámkem Solcou se zámeckým parkem zaniklo. Jako memento doby zde zůstal stát kostel svatého Petra z Alkantary. Kostel nechala církev spolu se společností Ostravsko-karvinské doly opravit a dneska ho může kdokoliv z turistů navštívit. V kostele se konají i pravidelné bohoslužby.

Lidé malovali českotěšínskou radnici

Město Český Těšín slavilo devadesáté výročí založení města. A aby radní oslavy něčím ozvláštnili, poprosili místní, aby nakreslili radnici. Obrázky musely mít minimální velikost A5. „Rekord jsme do české databanky rekordů zapsali 24. září letošního roku. Lidé na náměstí přinesli celkem 2147 obrázků místní radnice,“ potvrzuje Marek z Agentury Dobrý den. Lidé podle mluvčí města Doroty Havlíkové malovali radnici do posledních okamžiků. „Když komise obrázky počítala, malovali ještě někteří lidé obrázky přímo na náměstí na připravených malířských stojanech. Českotěšínští nenosili jen malované obrázky, ale vyrobili radnici třeba z keramiky nebo ji vytvořili jako počítačovou koláž,“ upřesnila Havlíková.
Města na Karvinsku se také přihlásila o zápis světového rekordu, který se uskuteční ještě letos v celé České republice. „Jedná se o nejrozsáhlejší pokus, který jsme kdy organizovali. Lidé budou mít za úkol postavit největší galerii znaků měst a obcí z tříděného odpadu,“ vysvětluje Marek. Znaky měst mohou účastníci přihlašovat do konce tohoto roku. „Autoři staví znaky z víček PET láhví, z plastových příborů nebo ze skleněných střepů,“ popisuje Marek.
Unikátní galerie čtyř až pěti set znaků měst mohou pak lidé vidět na brněnském výstavišti od 13. do 16. ledna příštího roku.

Jste v něčem nejlepší? Nebo se chystáte nějaký rekord překonat?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!