Kapří úlovky i historky o obřím sumci. Rybaření v centru Budějovic | E15.cz

Kapří úlovky i historky o obřím sumci. Rybaření v centru Budějovic

Jen pár metrů od náměstí Přemysla Otakara II. je ráj rybářů. Malše tam protéká před bývalými městskými branami. Jak vypadá jedno dopoledne budějovických lovců ryb?

Paříž má své hráče pétanque, v moskevských parcích hrají důchodci šachy. Budějovičtí bardi se baví rybolovem v centru města. Například břehy Malše od Malého jezu až po soutok s Vltavou jich lemují každé ráno desítky a jejich počet se rok od roku zvyšuje. Domů i s úlovkem to mají několik minut.
Nejlepší je přijít k vodě po páté. Ještě než začnou lidé kolem chodit do práce, venčit psy a jezdit na kolech.

Válejí se na hladině

Rybář je introvert. I když z jeho úst občas padají legendy hodné hollywoodských příběhů. Jsou o kaprech, vypasených jako telata, a sumcích, kteří brázdí řeku i s utrženou udicí. Na pábitelskou atmosféru si začíná zvykat i třináctiletý Petr Davídek z Budějovic, jemuž dělá povinný dozor jeho děda Ladislav Šafář. Davídkův největší letošní úlovek na oblíbeném místě Sokolského ostrova nedaleko soutoku Malše s Vltavou je kapr délky dvaapadesát centimetrů.
„Když byla horka, povalovali se kapři na hladině. Bylo jich tolik, že se to tu černalo,“ ukazuje Šafář na místo, kde se začínají proudy obou řek prolínat. Ze břehu vidí oba lovci na jedné straně hvězdárnu v parku Háječek, na druhé hradby s věží Železná panna.
Je sedm ráno a po chodníku začínají proudit první pracující. Šafář je v důchodu a jeho vnuk má prázdniny.
„Jsou tu amuři, štiky i okouni,“ líčí Petr Davídek, který hraje pozemní hokej. Podle jeho dědy se kus za soutokem, kde má Vltava bahnitější břehy, objevují i úhoři. Ty ale malý Petr nemá rád. Nelíbí se mu, že jsou slizcí.
Líčí medové kuličky na kapra, do krmítka cpe rohlík. Někdy ochucený vanilkovým jogurtem. Kapři jsou labužníci. „Mají čich. Pod vodou nasají vanilku a jdou po ní. Kapr návnadu natáhne rychle, okoun a amur taky. Tohle zase dělají čudly,“ vysvětluje Šafář krátké pohyby číhátka na vlasci svěšeném nad hladinou. Čas od času musí vyměnit návnadu, kterou opatrně stáhly z háčku i z krmítka malé ryby.
Minulou středu ulovila dvojice skoro tříkilového kapra špígla. Podle Šafáře musel připlout z Novohradska, kde podobné chovají místní rybáři. Přišel s velkou vodou z jihu. Povodně jsou totiž pro někoho štědré. Minulý čtvrtek ale začala bída. Jakoby se ryby schovaly.
Dva rybáři na protějším břehu Malše asi po dvou hodinách nádobíčko zabalili a odjeli na kole s prázdnými taškami. „Jeli na Vltavu k Voříškovu dvoru. Dneska se tu nic neděje,“ prohodí Jan Vlasák, muž s šedivým culíkem a koženým stetsonem na hlavě.
Tvrdí, že ryby jsou chytré jako kočky. A to je právě na nich nejvíc lákavé. Těší jej, že nikdo neví, jak je dostat. Ani masáci, rybáři s nejmodernější technikou, které zajímá jenom maso na pekáči. „Rybaření nemá logiku. Nikdo neví, kdy budou brát, na co a proč,“ myslí si muž.

Udici našel s kaprem

Řeka s rybami ve městě má několik výhod. Mají k ní blízko i kibicové a diváci, kteří s napětím čekají na záběr. Právě ten bývá pokaždé jiný. Kapr podle Vlasáka návnadu nasaje jako vysavač a ponoří se ke dnu.
„Poznám hned na tahu, jak je těžký. Něco podobného udělá i amur. To je velký bojovník. Když ho přitáhnete ke břehu a uvidí vás, vzepře se,“ poučuje muž v maskáčovém obleku.
Amur je houževnatý. Jakmile se našponuje, musí rybář povolit brzdu u navijáku. Přitahovat a pouštět, až se ryba utahá. Jinak přetrhne šňůru. Podobně bojuje i kapr, který neroztáčí vlasec do dálky, ale potápí se.
Před devátou ranní se u rybařících zastavují lidé, kteří zjevně nikam nechvátají. „Na jaře tady uplaval kapr i s prutem,“ přidává historku muž středního věku.
Barvitě vypráví, jak rybář chytal na slepém rameni Malše před hospodou a odskočil si pro pivo. Udici nechal nezajištěnou. Než se vrátil, byla pryč.
„Asi za čtrnáct dní koryto vypouštěli. Udici našli tady v tom místě zapíchlou. A na ní živého kapra. Žil si pěkně na háčku, měl asi dvacet metrů prostoru kolem sebe,“ vypráví muž a ukazuje na místo.
Hodně lidí zajímají trofejní úlovky. Také v centru Budějovic jsou. Dokonce i případy, kdy návnadu sezobla divoká kachna. Rybář vlasec přetrhl, ale kachna se s ním zachytila za kořen a nějaký čas se na něm přitahovala stylem bungee jumping.
Soutok Malše s Vltavou má svou vlastní záhadu. Rybáři si vyprávějí o velikém sumci, který brázdí úsek směrem k Jiráskovu jezu na Vltavě. Někteří z nich přísahají, že zahlédli rybu dlouhou nejméně metr a půl. „Vyprávěl mi to člověk, který na ni políčil. Měl šňůru jako lano od lodní kotvy a na ní pětadvaceticentimetrového lína. Když dostal záběr, pustil mu sto padesát metrů. Jenomže pak to prásklo, a sumec byl pryč. Mají hroznou sílu,“ říká skoro uctivě Jan Vlasák.
Sám má ryby natolik rád, že většinu z nich pouští. Mají prý dostat šanci, boj s nimi má být férovým zápasem padesát na padesát. V Kanadě dokonce mají řeky, kde se nesmí chytat se zpětným hrotem na háčku.
Revír na Malši v budějovické části patří místní organizaci Českého rybářského svazu. Každoročně do něho pouští násadu ryb.
„Spravujeme ještě rybník Čertík a nádrž Hliník, na ty jsou třeba zvláštní povolenky,“ dodávál předseda organizace Miroslav Erhart.
Jako zkušený rybář pamatuje doby, kdy lidé ve městě na Dobrovodském potoce chytali pstruhy. Ale také horší časy. Když z papíren ve Větřní u Krumlova plavaly po Vltavě chomáče páchnoucí pěny a ryby z řeky se nedaly jíst. Na soutoku Vltavy a Malše se podle Erharta daří při vyšším stavu vody. To je právě teď.
Je poledne. Lovci balí nádobíčko. Nikdo z nich neví, jaké štěstí bude mít zítra. Záleží na měsíci. Podle jedné pověry ryby berou, když je neosvícený. Hned potom když dorůstá, podobně jako je tomu u hub. A to je právě týdnu od 10. srpna. Možná přijde i obří sumec.

Kam v Budějovicích na ryby a za kolik:

Místy pro rybolov jsou řeky Malše a Vltava, rybníky Čertík a Světlík. Také malé nádrže Hliník a Dolní nádrž ve Vrátě.

Členové Českého rybářského svazu platí roční příspěvek 400 korun.

Za rybářský lístek na jeden rok zaplatí 100 korun, na deset let 500 korun.

Cena roční povolenky na mimopstruhových vodách je 1100 korun, na pstruhových 1200 korun.

Člen svazu musí každý rok absolvovat brigádu. Může si ji ale zaplatit za 550 korun.

Kdo není členem rybářského svazu, zaplatí za roční rybaření několik tisíc korun.

Pstruhovým revírem ve městě je Vltava v úseku od jezu v Rožnově až k jezu v Březí. Zákaz lovu ryb tam platí od 16. dubna do 15. června. Základní možná míra pstruha obecného je 45 centimetrů.

Mimopstruhovým revírem je Malše od ústí do Vltavy až k hrázi nádrže v Římově a Vltava od jezu v Rožnově až k jezu v Hluboké nad Vltavou.

Pro budějovický revír platí přísnější hodnoty pro minimální délku lovených ryb. Kapr musí mít nejméně 40 centimetrů, sumec 90, štika 50 a candát 45 centimetrů. Ve Středočeském kraji na Vltavě se kapr chytá už od 35 centimetrů.

Ceny rybářského náčiní: prut stojí od 350 korun výše, nejdražší vyjdou na 15 tisíc korun. Naviják od 280 korun do 22 tisíc korun. Ve stokorunách až tisícikorunách se pohybují ceny vlasců, vezírků, podběráků a třpytek.

www.rybsvaz.cz

Rybářský slovník:

Had – úhoř
Čudla – malá rybka
Roček – rok stará ryba
Trofeják – ryba velkých rozměrů
Nádobíčko – rybářské náčiní
Silon, šňůra – vlasec
Polykáček – malý háček
Policajt, flojd – číhátko
Pípák – zvukový hlásič záběru
Šustka – těsto, návnada
Srkačka – háček zamaskovaný u krmítka
Červ – zpravidla žížala
Brčko – splávek
Káča – velký splávek
Visák, zubatá, věšák – zachycení háčku o překážku ve vodě
Trhačka – uškubnutí takto zachyceného háčku
Masák – člověk rybařící kvůli masu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!