Jiří Staněk popsal už přes tisíc deníků | E15.cz

Jiří Staněk popsal už přes tisíc deníků

Třetí tváří seriálu o sedmi radostech je strakonický lékárník a básník.

Poetický lékárník, nebo materialista s duší bohéma? Pro Jiřího Staňka ze Strakonic je psaní básní jednou z velkých radostí. Třiapadesátiletý muž se ale dokáže radovat i z obyčejných věcí. Třeba z toho, že nejlacinějším antidepresivem je sluneční svit.

1. Dcera

Dělá mi radost, jaké mají současní mladí lidé možnosti. Moje dcera Petra je na pětitýdenní studijní stáži v Lisabonu. Obdivuji její odvahu. Poradí si v cizím prostředí a všechno zvládá. Je živým důkazem toho, že člověk může vyjet kamkoliv. Vypadá to, že dostuduje medicínu a dokáže se bez problémů osamostatnit.

2. Porodnost

V lékárně poslední dobou pozoruji, že si mladé ženy chodí kupovat těhotenský test. Ne proto, aby se s hrůzou dověděly, že čekají děťátko, ale proto, aby se přesvědčily, že se maminkami stanou. Je to známka toho, že se budou rodit děti, ale i dobrý výhled do budoucna. Starší generace bude moci v klidu jít do důchodu a užívat si odpočinku.

3. Deníky

Čtyřicet let píšu básně a prózu. Mé texty jsou něco jako časosběrný dokument. Kupuji si pořád stejný linkovaný školní sešit, mám ho neustále při sobě a kdykoliv můžu, připisuji do něj. Už jich mám přes tisíc. Jejich obsah bych konkrétněji popsal jako nekonečný seriál o jednom muži, tím mám být já, jeho přátelích a každodenním životě.

4. Básně

I když je spousta věcí pomíjivých, o moji poslední knihu básní Pornofilie je zájem i po roce. Pořád čtu ohlasy a recenze, což je důkazem trvalosti. Člověka dělá člověkem rozmnožování a básníka dělá psaní a vydávání knih.

5. Přátelé

Mám radost z toho, že jsou moji kamarádi, přátelé a známí úspěšní a tvůrčí. Že nesedí v hospodě u piva. Básníci Ondřej Fibich, Roman Szpuk, Martin Gregora a výtvarnice Pavla Gregorová Šípová. Že na tak kouzelném místě, jako jsou lázně Maří Magdaleny, bude koncertovat Ital Caro Angelo. Že se Mirek Kovářík ptá po příspěvcích do literární soutěže profesora Voráčka, které jsem porotcem.

6. Slunce

Po dlouhé době je léto, jak má být. Sluneční svit je pro člověka nejlepším antidepresivem, které má zadarmo a bez doplatků. To by si měli všichni uvědomit a využít toho, protože každý člověk má občas deprese, i když třeba tvrdí, že neví, co to je.
Myslím si, že lidé by neměli některé své problémy řešit jen spolknutím prášku, ale měli by se zastavit, odpočinout si a najít čas zamyslet se nad sebou samými.

7. Brno

Pocházím z Brna. Jezdím tam navštěvovat rodiče. Těší mě, že jsou stále na světě, jsou zdraví a daří se jim. Mé návraty jsou spojené s krásou starých časů, s mým mládím. Jsou víkendové. Řídím se heslem: co je krátké, to méně bolí. Každoročně také pořádáme plavbu na lodi literátů po brněnské přehradě. Nakladatel Martin Reiner, který mi vydává básně, pronajme parníček a s přáteli jedeme po brněnské přehradě tak dlouho, dokud nedřeme kýlem o dno.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!