Jiří Bartoška je zkorumpovaný, ale v mezích. A navíc jenom ve filmu | E15.cz

Jiří Bartoška je zkorumpovaný, ale v mezích. A navíc jenom ve filmu

17. srpna 2010 • 18:57
Karlovy Vary vyměnil za Ostravu, ředitelování za hraní. Jiří Bartoška točí nový ostravský televizní film s pracovním názvem Krysy.

„Prosím klid, kamera, akce,“ upozorňuje režisér Robert Sedláček svůj štáb, že je třeba být v pozoru. V Ostravě se natáčí kriminálka.
Představitel hlavní role Jiří Bartoška pokuřuje na lavičce, před sebou scénář a chlazenou dvanáctku. Je v klidu. Tahle klapka se točí bez něj. Policajt Martin, kterého hraje, půjde na scénu až za chvíli. „Kdy jsem naposledy hrál policajta? Snad v devětaosmdesátém,“ přemýšlí Bartoška nahlas. „Tenhleten je úplatný. Ale jen v mezích. Není to úplně záporná role,“ povídá.
Sám to prý má u policistů dobré. Většinou si všimnou, kdo je, a chovají se převstřícně. Dobré to má Bartoška i u členů štábu. Platí tu jednoznačně za toho nejzkušenějšího a všichni jeho pozici ctí.
„Je to Bartoškův film,“ říká režisér Robert Sedláček. „Ten jeho policajt je zkorumpovaný, cynický, hraje to na všechny strany a myslí vždy hlavně na sebe. Je to zosobnění naprosté bezzásadovosti elit,“ doplňuje režisér, kterého nejdříve nenapadlo Bartoškovi roli nabídnout. „Netroufl jsem si. Myslel jsem na Jiřího Schmitzera, ale ten točí celé léto Zdivočelou zemi. V zoufalství mě napadl Bartoška, ale pochyboval jsem, jestli to vezme,“ líčí Sedláček. „Točím underground a tohle je navíc nízkorozpočtový film,“ vysvětluje.
Poslal Bartoškovi e-mail, ve kterém doslova napsal, že role, kterou mu nabízí, není pozitivní a že film bude velká deprese a dekadence. „Dejte mi možnost učit se na vás, napsal jsem tam ještě,“ vypráví Sedláček. Pak Bartoškovi zavolal. „Tak pojď,“ slyšel jednoznačnou odpověď. Nelituje. „Barťák nemá žádné hvězdné manýry. I když jej na place všichni pozdraví jako prvního, jakmile se řekne: kamera, akce, jsou si všichni rovni,“ popisuje Sedláček.
A herec mu poklonu vrací. „Dělám s Robertem Sedláčkem poprvé a jsem rád, že s ním můžu pracovat,“ říká Bartoška jednoznačně.
Když netočí, klidně se projde městem. „Byl jsem u národního divadla, ty domy kolem jsou nějaké vybydlené,“ dává k dobru postřeh z ulice. „Koukejte, co jsem si tady právě koupil,“ říká a vytahuje z kapsy kameru, co vypadá jako fotoaparát. „Všechny si vás natočím,“ otáčí okamžitě objektiv na své kolegy herce. A těší se, že až dotočí film, vyrazí si na golf do Čeladné.

Medvěd z Prahy

Že to mezi hercem a režisérem klape, vidí i lidé ze štábu. „Konzultují spolu scénáře, pan režisér na Bartošku dá,“ popisuje partička mladých žen, které dělají filmu zázemí. Bartoška je podle nich fajn. „Nikdy není protivný, je to profík a umí dělat srandu. Onehdy poučoval Čtvrtníčka, jak má hrát. Holt si to může dovolit,“ zaznívá od jejich stolu.
„Nikdy se nechová jako dámička, což někteří herci dělají,“ přidává hlavní kameraman Petr Koblovský, který pro film zvolil neobvyklé tempo vyprávění. „Budou tam spíš delší záběry, aby to vypadalo autentičtěji, postavy to zlidští,“ říká.
Právě se točí v ulici Na Desátém v centru Ostravy. Filmařů je všude plno. Bivakují na lavičkách u svého občerstvovacího karavanu, úzkou ulici zabarikádovala jejich bílá auta s logem České televize. Lidé, kteří chtějí projít, znejistí a raději zamíří jinudy. „To jste měli vidět v Třinci,“ povídají holky ze štábu. Tam se točilo v centru na náměstí. „Okamžitě se seběhli místní a koukali na nás. Ale byli moc milí,“ vypráví maskérka Linda Šajtarová.
Po Třinci se okamžitě rozneslo, že tam filmuje Bartoška. Jakmile měl herec volnou chvíli, hned jej někdo prosil o podpis a o společnou fotku. „Byl jsem jako ten medvěd ve Vysokých Tatrách, kterého si všichni fotí a chtějí ho vidět na vlastní oči. Ale já to chápu a beru to. V Praze to nezažiju, tam to nikoho nenapadne,“ říká Bartoška zvesela.
Hlavní maskérka Anna Kodešová zná Bartošku už čtyřicet let. Tvrdí, že je pořád stejný. „Mladý a rozdováděný. Pohodář se smyslem pro humor,“ poznamenává Kodešová.
Než se začalo natáčet, trošku mu přistřihla vlasy. Jen o kousek. Prý ani nemukl.

Jako ze škatulky

To do oblečení Bartoška trochu mluvil. „Když viděl trička, ve kterých měl hrát, vtipkoval, to prý ať si oblékne režisér,“ tlumočí kostymérka Zdeňka Macurová, která nakonec musela koupit trička nová. Herec vtipně oglosoval i džíny. „Že tlačí jako od Vietnamců,“ směje se kostymérka.
Rozhodně prý odmítl obout si oranžové či červené gumové „cukle“. Tak dostal šedé. „Když se mu to nelíbí, tak to na sebe nevezme. Má rád kvalitu a ležérní styl. A hlavně u toho musí kouřit. Pak je spokojený,“ komentuje hercovy zvyky Macurová.
Režisér Sedláček vysvětluje, že do oblečení si u něj mohou mluvit všichni herci, ne jen Bartoška. „Je důležité, aby se v kostýmech dobře cítili,“ vysvětluje Sedláček.
Modelka Vlaďka Erbová poslušně pobíhá po ulici v pyžamu, tak jak jí káže scénář. Ve filmu hraje manželku Bartoškova parťáka a natáčení s ředitelem karlovarského festivalu si užívá. „Setkala jsem se s ním poprvé, zasedli jsme spolu večer ke stolu, polemizovali o životě, o práci. Moc na mě zapůsobil,“ říká o Bartoškovi Erbová.
Podle režiséra je Bartoškovi jasné, že v některých scénách musí on sloužit druhým. „Nemusí se mu to říkat, on to ví. Zkrátka umí kralovat i sloužit,“ zdůrazňuje Sedláček.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!