Je libo rosůlčata? Vítejte v prácheňské kuchyni | E15.cz

Je libo rosůlčata? Vítejte v prácheňské kuchyni

Každý kraj má své kulinářské speciality. Havelské posvícení se na Písecku a Strakonicku neobejde bez husy, koláčů a hnětýnek.

Kdyby na jídelním lístku stálo taštičky, rosůlčata, nahé děti, vráňata, zadělávané dršťky a k tomu ještě karloun nebo muzika, nepotřeboval by překlad jen cizinec, ale i Jihočech nebo Pražák. Zato na Strakonicku nebo Písecku tato jídla dobře znají.

1. Nahé děti, taštičky a třepáky

Pokrmy, které mají jedno společné. Vařené brambory. Nahé děti jsou uvařené malé válečky z bramborového těsta, na talíři posypané sladkým mákem nebo osmaženou strouhankou. Taštičky jsou jen obměnou s tím rozdílem, že jde o čtverečky z rozváleného těsta, plněné švestkovými povidly. A třepáky? Jde o tenké placky. Dřív je pekli přímo na plotně kamen, teď ji na plynovém nebo elektrickém sporáku může nahradit pánev. „Posypáváme je směsí mletého máku a moučkového cukru a pokapáváme pravým vepřovým sádlem,“ radí pracovnice muzea Ludmila Vilánková.

2. Vdolky na drátě

Jednoduchým jídlem jsou také vdolky na drátě. Místo aby je hospodyňka pekla na plechu, pokládá malé bochánky z kynutého těsta na obdélníkové drátěné síto. Dříve je připravovali rovněž na plotně, a když je obrátili, byly od mřížek z obou stran vmáčklé malé čtverečky. Povedou se ale i v obyčejné elektrické troubě. Na povrch vdolku patří švestková povidla, sladký tvaroh nebo rozvařená jablka s cukrem, skořicí a lžičkou másla. Těsto je z půl kila hladké mouky, jednoho vejce, špetky soli, tří deka cukru, mléka
a kvásku na zadělání.

3. Kosmatice nebo matice

Jde o květy bezu namočené v hustém omeletovém těstíčku a osmažené. Musí být zdravé, kořenářky říkávaly: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Bez černý je univerzální, protože když si člověk připraví kosmatice s vařeným bramborem a okurkovým salátem, může si ze zbylých květů, cukru a citronu uvařit i osvěžující limonádu.

4. Rosůlčata

„O Velikonocích je dělávala už naše prababička,“ přivírá labužnicky oči třiašedesátiletý Jaroslav Schwarz ze Strakonic. „Vzala vejce, dobře je omyla, uvařila ve vodě s kmínem do tvrda, pak skořápku naklepla a nechala vejce v kmínové vodě čtyři pět dní uležet, aby do sebe lépe natáhla kořeněnou chuť. „Vejce pak můžete jíst jen tak s chlebem, jako předkrm nebo přílohu k dalšímu jídlu,“ dodává učitel hotelnictví.

5. Zelňáky

Jídlo, které může být po ruce vždycky, když jde „huba šejdrem“ nebo člověka „honí mlsná“. A není třeba zvláštních ingrediencí, jen kysané zelí, mouka, vejce a škvarky.
Tady je recept: 35 dkg kysaného zelí, 50 dkg hladké mouky, 1 vejce, 10 dkg mletých škvarků, 2 lžíce sádla, sůl a bílek na potření. „Zelí vymačkáme, nakrájíme, necháme okapat a umícháme na těsto. Slabou placku dáme na plech, rozkrájíme na čtverce, potřeme bílkem a upečeme,“ popisuje Ludmila Vilánková.

6. Zadělávané dršťky

Název by mohl zavádět někam k bojovým uměním, ale kdepak. Jde o jídlo, připravované z hovězích žaludků. „Jen škoda, že už vymizelo z jídelníčků,“ lituje Jaroslav Schwarz a hledá recept ve Všestranném rádci pro živnost hostinskou z roku 1935: Slaninu na kostičky, cibulku a česnek osmahne hospodyňka na másle, zapráší moukou, směs zalije vývarem, osolí, ochutí majoránkou, pepřem, muškátovým květem a povaří. Do ní přidá pečlivě očištěné, předem doměkka uvařené a na nudličky nakrájené vnitřnosti. Vše povaří, aby vznikla omáčka hustá tak akorát. Na talíři posype sekanou petrželkou a uzeným masem.

7. Karloun

Kdo by řekl, že je to bílá polévka z husích nebo kachních drobů? „Recept je úplně jednoduchý. Vnitřnosti uvaříme do měkka, osolíme, přidáme magi a zahustíme máslovou jíškou. Platí pravidlo, do horkého studená jíška a naopak,“ radí vedoucí školní jídelny Marie Pojslová.

8. Oukrop

V podstatě je to předchůdce instatních polévek. „Na prkénku utřeme česnek se solí a se lžičkou másla ho dáme rovnou na talíř a zalijeme vařící vodou. K ochucení stačí pepř a magi, k zakousnutí chléb. Polévka má spoustu variant, podle toho jaký labužník ji vaří, jaký má hlad a kolik času,“ říká účetní Eva Broulimová.

9. Hnětýnky nebo mětýnky

Vzhledově to jsou nazdobené malé dortíky, které patří k Havelskému nebo Martinskému posvícení. Existují na ně různé recepty. Podle toho, jak si je v různých místech předávali z generace na generaci. Někdo je dělá z třeného, jiný z lineckého těsta. Podle toho buď těsto lijí do formiček nebo vyvalují na placku a vykrajují do různých tvarů. Po upečení kuchařka vychladlé hnětýnky potírá cukrovou nebo čokoládovou polevou a navrch zdobí barevnými kytičkami, holubičkami, srdíčky. Dnes jdou nahradit lentilkami nebo jinými cukrátky.

Další speciality

Muzika

Sušené švestky, hrušky a jablečné křížaly uvařené ve vodě, ochucené rozmarýnem, hřebíčkem a skořicí. Teplé i studené se podává jako ovocný dezert.

Vráňata

Opražená a osolená hladká mouka. Po zalití horkou vodou se na pánvi utvoří hrudky, které se omastí sádlem. Podává se s okurkovým salátem.
Dudácký guláš

Čtyřicet let starý recept na klasický poctivý hovězí guláš. Podává se za studena sypaný zelenou paprikou, cibulí, vajíčkem a šunkou.

Trhanec

Připravuje se z těsta na trochu řidší omelety. Před upečením se vidličkou na pánvi potrhá a na talíři posype cukrem.

Buchty sádelky

Těsto zadělávané se sádlem, kyne až při pečení a buchty vydrží i pět dní.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!