Jan Bulis: V Rusku jsem spokojený | E15.cz

Jan Bulis: V Rusku jsem spokojený

19. června 2009 • 18:12
V šestnácti letech odešel do zámoří. Tvrdě dřel na svém snu hrát NHL. Po letech ji ale dobrovolně vyměnil za Rusko. A svého kroku nelituje.

Hokejový útočník Jan Bulis už toho ve své kariéře dosáhl hodně. Zahrál si NHL, má medaile z olympijských her i mistrovství světa a s Pardubicemi vybojoval extraligový titul. Přesto během letní přestávky opět tvrdě dře. Po těžkém zranění se připravuje na třetí sezonu v ruské nejvyšší soutěži KHL.

Máte za sebou druhý rok v Rusku, nestýská se vám po zámoří?

Zatím se mi nestýská. Jsem v Rusku dva roky a jsem tam spokojený. Sice druhou sezonu narušilo zranění, ale návrat do zámoří zatím neplánuji. Nikdy ale neříkám nikdy. Uvidíme, jak to půjde dál.

Získává ruská KHL na prestiži a na lesku, kterou má NHL?

Pozvedl Jaromír Jágr kvalitu soutěže?

Určitě pozvedl. Má obrovské jméno, několikrát vyhrál kanadské bodování v NHL a posbíral řadu dalších ocenění. Omsk si ho hýčká a určitě tam bude hrát i další sezonu.

Je největší hvězdou KHL?

Podle jména určitě je. V Rusku jenom stačí vyslovit jméno Jaromír Jágr. Samozřejmě jsou tam ale i jiní hráči, kteří byli hvězdami v NHL, například Alexej Jašin.

V posledních měsících řadu klubů postihly následky ekonomické krize, zasáhla i ruské kluby?

Je to znát i v Rusku. Především u klubů, které měly velké rozpočty, jako jsme například my. Měli jsme snad třetí nejvyšší rozpočet z celé soutěže. Jenže jsme vypadli ve druhém kole play-off a vedení organizace počítalo s větším úspěchem. Hráče jsme rozhodně měli na lepší umístění. Proto došlo k nějakým finančním omezením před další sezonou. Jiné to ale asi bude u týmů, které nemají velké ambice a které se chtějí jenom dostat do play-off.

Na konci prosince jste si při zápase české reprezentace přetrhl vaz v koleni a sezona tak pro vás předčasně skončila. Vzpomínat v dobrém tak na poslední rok asi nebudete…

Hlavně vedení klubu se to moc nelíbilo. Stalo se mi to hned při třetím střídání na turnaji Channel One Cup. Nebyli nadšení, ale nakonec měli o moje služby zájem a podepsali se mnou smlouvu na další sezonu. Měl jsem nabídky i z jiných týmů, především z Jaroslavli, ale nakonec rozhodlo, že to v Atlantu dobře znám. Je ale pravda, že finančně byla konkurenční nabídka o něco zajímavější. Přesto zůstanu v Atlantu a příští rok uvidím.

Budete vzhledem ke svémů zranění zvažovat, jestli se ještě objevíte v národním týmu?

Určitě neplánuju, že bych na nějaké reprezentační turnaje v průběhu sezony jel. Kdybych byl ale pozvaný na mistrovství světa, tak bych to možná vzal. Letos budou i olympijské hry, ale tam spíš pojedou hráči z NHL. Nad tím moc nepřemýšlím. Můj klub se zachoval dobře, vyplatil mi celou sezonu, přestože nemusel. Od reprezentace jsem nedostal žádnou pojistku. Klub mě vlastně půl roku platil, aniž bych hrál. Takže i kvůli tomu jsem chtěl podepsat v Mytišči další smlouvu.

Stále máte tak tvrdou letní přípravu, jak bylo u vás zvykem v předcházejících letech?

Trochu z toho už ubírám, přece jenom už je mi přes třicet. Třífázové tréninky, jako před pěti lety, už tedy nemám. Stále ale jezdím hodně na kole, chodím do posilovny a po zranění kolene jsem do přípravy zapojil kolečkové brusle. Mezi tím chodím hrát golf, trochu se tam odreaguju.

Takže jste také propadnul golfu, jako řada dalších sportovců?

Je to tak, jenže v Rusku se golf moc nehraje. V půlce července se zase vracím do Ruska, takže promeškám téměř celou golfovou sezonu. Hraju tak od dubna dva a půl měsíce. Po skončení kariéry bych se tomu ale chtěl věnovat víc.

Kdy odletíte zpět do Ruska?

Budu se vracet v půlce července. Dvacátého máme sraz, ale jestli budeme mít už led, tak bych chtěl jít předtím ještě na led. Společná příprava je dlouhá, trvá měsíc a půl. Ale tím, že jsem nehrál od prosince, tak přípravě chci dát co nejvíc.

V Rusku budete s rodinou?

V únoru se nám narodilo druhé dítě, tentokrát dcera. Manželka do listopadu létala za mnou, ale pak jsem tam byl sám. Mělo by to teď být tak, že dva měsíce budou v Rusku se mnou a pak poletí na tři týdny domů. Rozhodně to není tak pohodlný život jako v Kanadě v Montrealu, ale dá se to překousnout. Je ale pravda, že tam za spoluhráči ze Švédska nebo z Finska přijely manželky, vydržely tam jenom pár dnů a už se tam neukázaly.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!