ICRC Brňanům: ve městě budou za dvacet let bít nejzdravější srdce v zemi | E15.cz

ICRC Brňanům: ve městě budou za dvacet let bít nejzdravější srdce v zemi

24. března 2012 • 20:14
„Továrna“ na zázraky moderní medicíny se naplno rozjede v létě. Ředitel Nemocnice u sv. Anny Petr Koška hovoří o přínosu ICRC městu i Brňanům.

Jeden z nejdůležitějších vědeckých projektů posledních let v Česku je před dokončením.

Budovu Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC v létě otevřou ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Už nyní se ale tamní výzkumníci spolu s americkými kolegy z prestižní Mayo kliniky mohou pochlubit prvními výsledky, které zanedlouho pomůžou pacientům.

Pro Brňany chystají velký projekt na zlepšení jejich zdravotního stavu. Sedmičce dosavadní výsledky a plány ICRC popsal ředitel nemocnice Petr Koška.

Co vám v projektu ICRC udělalo největší radost?

Asi nejpřevratnější výzkum, který se blíží k využití v praxi, je magnetické zavádění katetrů. To jsou jednoduše řečeno trubičky, které kardiologové či neurologové zavádějí do cév na problematická místa, která jsou třeba zúžená. Dosud k tomu potřebovali řadu dalších nástrojů a technik, aby katetr dostali v oběhovém systému, kam potřebují. V projektu ICRC se nám ve spolupráci s odborníky z Mayo kliniky podařilo vyvinout zcela novou generaci katetrů, které teď testujeme. Mají zakončení v podobě magnetu. Pomocí přístroje, který dokáže vytvářet magnetická pole a různě je natáčet, můžeme v těle s katetrem pohybovat. Lékař přitom pracuje s joysticky, nemusí na katetr odspodu tlačit. Je to daleko přesnější a pro pacienta šetrnější. Ocení to především lidé s poruchami srdečního rytmu a v blízké budoucnosti třeba s mozkovou mrtvicí. Zvlášť pro neurologii je to ale velký krok kupředu, protože používání katetrizačních přístupů do mozku kvůli složitosti zákroků není tak časté.

Kdy tato metoda pomůže prvnímu pacientovi?

Na přelomu tohoto a příštího roku bychom už na to mohli být nachystaní.

Tyto přístroje vyvíjíte přímo vy?

Spolupracujeme se společnostmi, které podobné technologie vyvíjejí a vyrábějí. ICRC má například dohodu se společností General Electric Medical, což je jeden z největších výrobců zdravotnické techniky ve Spojených státech. Tato technologie je od jiného dodavatele, my hledáme způsob, jak ji nově využít nebo posunout hranice jejích možností. Teď třeba máme ještě jeden projekt s Ústavem přístrojové techniky. Zanedlouho bychom chtěli představit technologii, která díky údajům ze sady snímačů na kůži dokáže změřit stáří a opotřebovanost cévního systému. Pro pacienta to je velmi rychlé a pohodlné vyšetření.

Necítíte rivalitu s pražskými kolegy? Třeba s kardiology z IKEMU?

V Praze a okolí jsou trochu naštvaní, protože kvůli vysokému hrubému domácímu produktu neměli nárok na podobnou podporu z evropských peněz. Nepochybně budou nějaké třecí plochy. Jsme však absolutně otevření k jakékoliv spolupráci. Například součástí našeho týmu je špičkový kardiolog Petr Neužil z pražské Homolky. A jediná cesta pro podobná vědecká centra je, že budou globalizovaná a budou spolupracovat, ne si na tak malém území, jako je Česká republika, konkurovat.

Jaký byste díky případným patentům na podobné technologie mohli mít zisk?

Ziskovost podobných výzkumů je jednou ze základních podmínek pro fungování ICRC. Není to jen o tom něco vybádat, ale také o uvádění nových poznatků do praxe a o jejich případném prodeji. Abychom po roce 2015 mohli být finančně životaschopní a nepotřebovali jsme podporu od Evropské unie. Musíme si vydělat ročně přes sto milionů. Což je reálné. Povést se může i něco většího, uvidíme. Přínos to bude mít pro celý region.

Jaký?

Na výzkumy jsou navázané příležitosti i pro malé firmy na jižní Moravě, které se snažíme rozvíjet s Jihomoravským inovačním centrem. Pro řadu doplňkových výrobků pro podobné technologie potřebujeme malou, garážovou firmu, která je schopna udělat podobnou specialitku.

Vznikla už taková menší firma?

Nějaké už ano. Ale konkrétní názvy nevím. Velmi těžko se dá říct, jak se tato oblast bude vyvíjet. Krásné číslo by bylo, kdyby takových firem na jižní Moravě vznikly desítky. Díky projektům typu Ceitec, ICRC a Jihomoravské inovační centrum by se to ale mohlo podařit. Přineslo by to stovky pracovních míst v oblasti špičkových technologií. Ale kromě těchto věcí může mít ICRC přínos ještě v jedné věci. Nejlevnější léčba je ta, kterou nepotřebujete. Brzy odstartujeme velký projekt Kardiovize 2030.

V čem bude spočívat?

Chceme, aby se díky němu populace v Brně a okolí stala do roku 2030 nejzdravější v republice, co se týče kardiovaskulárních onemocnění. Zřizujeme proto specializované centrum, které povede specializovaný lékař. Rok se na tento úkol připravoval na Mayo klinice v Rochesteru. Tam už totiž něco podobného funguje deset let a je to znát. Lidé jsou díky tomuto projektu zdravější a znají ho v celém městě, všude jsou jeho loga. Například v restauracích u zdravých jídel je ikonka srdíčka.

Takže zasáhnete i do brněnské gastronomie?

Je to jedna z našich ambicí. Předběžně jsme se v několika vytipovaných renomovaných restauracích na takovou spolupráci ptali a mají o ni zájem.

Kdy začnete?

Poradíte tedy, co jíst, přestat kouřit, pohybové aktivity – vlastně ta kancelář bude fungovat jako osobní trenér a výživový poradce…

Navíc ale budeme zdravotní stav účastníků projektu velmi podrobně sledovat. Máme na příklad nové metody, které dokážou odhalit jedince s rizikem některých kardiovaskulárních onemocnění ještě předtím, nežli se u nich objeví první klinické příznaky. To je hlavní přidaná hodnota. Velmi dobře poznáme, jak se jejich zdravotní stav vyvíjí, jaké přesné dopady měly jejich změny životního stylu, to je bude dále motivovat. Údaje ze sledování pak využijeme i při medicínském výzkumu.

To je projekt pro obyčejné lidi. Mayo klinika je však proslulá tím, že ji se zdravotními problémy vyhledávají celebrity světového formátu, herci, státníci. Chcete jít podobným směrem? Stát se prestižním světovým léčebným centrem, které takové lidi přiláká do Brna?

Bylo by to krásné, ale jsme realisté. A navíc bychom mezi pacienty neměli takto rozlišovat. Tedy žádný systém kulichů.

Můžete ale péči pro zahraniční pacienty zpoplatnit.

Také už se to v omezeném množství děje. Nejvíc to zatím využívají lidé z arabského světa, pro které je poměr mezi cenou a úrovní péče v českém zdravotnictví ve srovnání s tím jejich zajímavý. Platí řádově stovky tisíc za operace, doma by je to stálo desetinásobek. Nicméně, jsou to ročně jednotliví pacienti. Větší zájem by nás potěšil.

Jak bude podle vás medicína vypadat za dvacet let? Které technologie pokročí?

Myslím, že bude ubývat klasických chirurgických výkonů. Naopak větší význam bude mít oblast kmenových buněk, ze kterých budou vznikat náhrady orgánů a tkání nebo podpoří jejich regeneraci. Ale je otázka, jak rychle výzkum půjde. Obecně se bude snižovat zátěž pacienta lékařskými technologiemi. Například radiační při léčbě rakoviny.

V souvislosti s důchodovou reformou to vypadá, že lidé budou muset být aktivní i ve vysokém věku. Chystá se na to nějak medicína už teď? A je to vůbec reálné, aby většina lidí mohla v sedmdesáti pokračovat v zaměstnání?

Když se člověk ve čtyřiceti padesáti letech začne o sebe lépe starat, tak se na to může nachystat. Lidé s tím ale musí chtít něco dělat, a ne očekávat, že je spasí systém. Musí chodit na preventivní prohlídky. Pak je možné, že se jejich aktivní věk dá prodloužit. Stát by měl každopádně klást na preventivní projekty důraz. Dnes jsou jejich správci především zdravotní pojišťovny a v celé řadě případů jsou to spíš marketingové tahy než promyšlená prevence.

V jaké fázi je projekt ICRC teď?

Skládá se ze dvou hlavních zdrojů financování. Tím prvním je státní rozpočet a zdroje nemocnice, za peníze z nich se staví budova pro výzkumné týmy a poskytování léčebné péče. Na konci prázdnin by měla být hotová. Další zdroje jsme získali z Evropské unie, podobně jako čtyři další velké výzkumné projekty v Česku, které slouží na provoz a investice. Od loňského roku tyto peníze využíváme, před několika týdny jsme už vypsali výběrová řízení na dodávky konkrétních technologií. Na konci těchto prázdnin by měl projekt už naplno fungovat. Vědeckovýzkumné týmy už pracují teď.

Kolik přišlo peněz z Evropské unie?

Celkem 2,3 miliardy, z toho zhruba dvě třetiny jsou na výzkumné technologie. Zbytek peněz je na provoz do roku 2015. Pak už si projekt na sebe musí vydělat bez pomoci z Bruselu.

Americká strana se na projektu podílí čistě jenom svým know-how?

Dávají tomu víc. Myšlenka spolupráce vznikla v roce 2003. Američané osm nebo devět let čekali, až přijdou reálné peníze, taková trpělivost je pro mě jen těžko uvěřitelná. Vyškolili všechny lidi, u kterých jsme to pro tento projekt potřebovali, a z valné části jim přitom platili pobyt. Na Mayo klinice jim zajistili přístup k těm nejlepším informacím. Jejich přínos je v dnešní době velmi těžko vyčíslitelný. V tak velkém rozsahu tato světově proslulá klinika s nikým nespolupracuje.

Jak silný budou mít Američané hlas?

Projekt má sedm týmů pro výzkum kardiovaskulárních onemocnění a čtyři pro výzkum neurologických onemocnění. Těchto jedenáct programů má svého vedoucího jak na americké, tak na české straně. Takže jedenáct špičkových amerických vědců z Mayo kliniky má s projektem ICRC smlouvu. Respektive deset, jeden z Velké Británie. A domlouvají se se svými českými protějšky na společném postupu.

Jak to vypadá v praxi? Jste předem domluvení, jaký výzkum děláte tady a v USA?

Žádná univerzální pravidla nejsou. Navíc jsme si vyhradili peníze na to, aby se kdykoliv mohli výzkumníci z jedné či druhé strany podle potřeby přesunout. Říkáme tomu human bridge. V poslední době se to týká desítek lidí, měly by to být ve finále stovky lidí ročně.

Kolik lidí už je v projektu?

Nově vytvoříme sto padesát pracovních míst, a to jak pro vědce, tak pro členy podpůrných vědeckých týmů. Část z nich je od nás z nemocnice a tomu konečnému číslu už se začínáme blížit. Teď je jich necelých sto. Primárně však stojí projekt ICRC na týmech našich a amerických odborníků, které dlouhodobě působí jak u nás v Nemocnici u svaté Anny, tak na Mayo klinice a které spolu dlouhodobě spolupracují. Jedná se v řádech o stovky odborníků.

PETR KOŠKA

• Narodil se v roce 1970.
• Vystudoval na Fakultě podnikatelské VUT Brno.
• Začínal jako ekonom Fakultní porodnice Brno.
• V roce 1997 se stal jejím ředitelem.
• Podílel se na sloučení tří samostatných fakultních nemocnic v Brně do jedné.
• Od roku 2008 je ředitelem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
• Je aktivní sportovec.
• Má dva syny.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!