Hradecko je sklad munice, všude miny a granáty | E15.cz

Hradecko je sklad munice, všude miny a granáty

Lesy v příhraničí jsou plné munice a jejích zbytků. Zůstala tu po Sovětech i Němcích. Pyrotechnici zatím našli asi jen desetinu válečných pozůstatků.

Tři výjezdy pyrotechnika během jednoho týdne a nejméně pětasedmdesát kusů granátů, min a patnáct kilo střeliva. Takové množství si během předposledního říjnového týdne zapsala policie do svých statistik na Jindřichohradecku. Část munice najdou amatérští hledači kovů, něco houbaři a také dělníci na stavbách. Mnohem víc válečného arzenálu, než je na soupisce policejního skladu v Lišově, ale leží stále v zemi. Podle hrubého odhadu pyrotechnici zatím vyzvedli jen deset procent nebezpečné munice.

„Na Novobystřicku a Českovelenicku využívali Němci pro budování obranné linie příkopy u silnic, kde měli stanoviště pro střelce a minomety. Když na konci války utíkali, v rychlosti munici posbírali a někde v úvozu zahrnuli. Vozit ji domů se jim zdálo zatěžující a zbytečné,“ vysvětluje Hradečák Karel Ludvík, který učí na Vyšší policejní škole v Pardubicích.

Stejně jako Němci po sobě uklízeli i Sověti, kteří oblastí prošli. Podle pyrotechnika Ladislava Zágiby dokonce využívali stejné jámy jako Němci před nimi. „Stává se docela často, že vrchní vrstva je sovětská a hned pod ní je německá munice,“ tvrdí specialista.

Poslední velký nález z 24. října letošního roku Zágibu potěšil. Sověti zahrnuli protitankové granáty, dělostřelecké miny a patnáct kilo střeliva do jámy s pískem. Byla nevystřelená a nepoškozená. „Čím zachovalejší, tím pro nás pyrotechniky lepší a hlavně bezpečnější,“ říká a předvádí při tom celou nepoškozenou mechaniku miny. „To byste ani neřekli, že ležela pětašedesát let v zemi,“ usmívá se.

Bagrista zavadil o pumu

Při práci s výbušninami ale zažívá policista často i horké chvilky. Vloni při rekonstrukci nádraží v Českých Velenicích zavadil bagrista rypadlem o americkou leteckou pumu a ulomil její zapalovač. Mechanismus se nespustil, jak měl, a puma nevybuchla. „Říkali jsme mu, že se podruhé narodil,“ vypráví Zágiba.
České Velenice bombardovali Američané 23. března 1945 a podle dokumentů na místo shodili 4800 sto a padesátilibrových pum. Ne všechny explodovaly. Část jich zůstala v zemi. „Víme, že asi tři stovky jich vyndali Němci a šestapadesát my. Zbytek tam zůstal,“ upozorňuje.

Ladislav Zágiba pracuje jako pyrotechnik už dvacet let. Svoji první bombu zneškodňoval právě ve Velenicích. „Vzpomínám, že jsme ji museli velmi opatrně otočit. Kolikrát dělí pyrotechnika od smrti jen jeden závit,“ říká.

Lidem, kteří najdou podezřelou věc, radí, aby zavolali policii. Pokud se nález nezdá ani hlídce, přijede na místo pyrotechnik. Vyhodnotí, jak moc je střelivo nebezpečné, a podle toho ho buď vyzvedne, nebo odpálí. To se děje jen velmi výjimečně. Munici pak zabalí do dek nebo uloží do písku a ve vozíku ji za autem veze do Lišova do skladu. Jednou za čas nashromážděný arzenál ve vojenském areálu v Boleticích odpálí.

Ne kvůli každému nálezu se musí policista oblékat do speciálního oblečení. Záleží na terénu a závažnosti situace. Ochranný oblek váží dvaačtyřicet kilo a policii přišel na 1,7 milionů korun. „Sám se do něj nedostanu. Musí mi pomoct kolega, pak ho mám na sobě do pěti minut,“ ukazuje výstroj, která pyrotechnika chrání. Má i speciálně vyztužená záda, protože výbuch ho může odhodit několik metrů. „Ale je udělaný tak, že se z něj musím dostat sám, to pro případ, že bych hořel,“ upřesňuje. Při nálezech na Jindřichohradecku ale speciální oděv moc často nepoužívá. Nejvíc se musí spolehnout na svoje znalosti, zkušenosti a odhad. A hlavně ruce. Prý měl štěstí, mohl se učit od těch nejlepších pyrotechniků v zemi, kteří ho vedli hlavně prakticky. Navíc žádný z nich nezahynul v akci.

Po letech hrozí výbuch

Válečné pozůstatky čekají na svoje objevení nejčastěji kolem silnic, cest a v rybnících. „Například ve Vajgaru lidé našli ruční granáty a náboje do pěchotních zbraní. Na poli za Kohoutem zase německé protipancéřové střely ze stopětimilimetrové houfnice,“ vzpomíná namátkou pyrotechnik Karel Ludvík.
Konkrétní místa ovšem odborníci prozrazují jen velmi neradi. Mají strach z amatérských hledačů kovů, kteří by v honbě za senzací mohli způsobit nechtěný výbuch. Připouštějí ale, že s některými mají dobré zkušenosti a hlášení o nálezech od nich dostávají častěji. Patří mezi ně i Jaroslav Novák z Jindřichova Hradce. Amatérský historik archeolog občas najde i válečnou munici. Poslední říjnový víkend to byly vyhořelé protipancéřové granáty.

„Jsou velmi zachovalé a určitě se budou hodit pyrotechnikovi Karlu Ludvíkovi při výuce,“ libuje si Novák. Munice ležela na dně vypuštěného rybníku nedaleko Kláštera.
Nebyl to první Novákům nález. Častěji se s nimi setkává také na Novobystřicku, Českorudolecku a Dačicku. Podzim a jaro jsou pro amatérského hledače ideální dobou pro zkoumání terénu. Lidem bez zkušenosti ale radí, aby si při náhodných objevech dávali pozor a zbytečně neriskovali.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!