Hospodář musel utratit devět dojnic | E15.cz

Hospodář musel utratit devět dojnic

Jedno zvíře ze stáda v Oldřišově mělo nemoc šílených krav.

Čtvrtek 21. května byl pro Jindřicha Klapetka z Oldřišova „černým“ dnem. Devět krav z jeho stáda, z nichž každou znal jménem, odváželo auto do asanačního ústavu. Tam je utratili. Měly smůlu, že se narodily rok později a rok předtím než jejich nemocná kolegyně. U té imunohistochemický test 12. května jednoznačně potvrdil nemoc šílených krav (BSE). „Když jsem se tu zprávu dozvěděl, celou noc jsem nespal. Hned jsem procházel evidenční listy a zjišťoval, o kolik jich ještě přijdu. I když každý hospodář v duchu s něčím takovým počítá, je vidět, že ještě nevíme o této chorobě všechno,“ říká hospodář, kterému nyní zůstalo na farmě dvacetihlavé stádo krav holštýnského plemene, chované speciálně na mléko. Jsou to přímí potomci nejlepších plemenných býků z USA i Kanady, každá kráva nadojí ročně až jedenáct tisíc litrů mléka. Zvířata, která se celý rok volně pohybují na pastvinách, jezdili obdivovat chovatelé až z Dánska. „Ta kráva se narodila v mém stádu. Celý život žila v přírodě, v hubě nikdy neměla masokostní moučku ani jiné náhražky. Jen přírodní krmivo. Jediné, v čem se odlišovala, bylo, že byla poněkud plachá,“ řekl Klapetek. Protože dojila nejméně ze všech a navíc začala kulhat, poslal ji chovatel počátkem května na porážku.
Podle zákona musí veterináři u každého kusu skotu na porážce, který je starší 30 měsíců, provést vyšetření na BSE. „Už 4. května, po odběru vzorku prodloužené míchy na jatkách v Holešově, zjistili na olomouckém veterinárním ústavu, že je nález pozitivní,“ uvedl Miloslav Agel z opavského veterinárního inspektorátu. Úředníci veterinární správy ihned informovali chovatele a den nato zahájili správní řízení. Majiteli zakázali přesun zvířat mimo jeho hospodářství, dokud se nález 12. května nepotvrdil.
Podle Agela je kontrola a evidence v Česku tak přísná, že není možné, aby se maso nemocných krav dostalo do obchodu. „Hospodář má možnost do šesti týdnů po utracení zvířat požádat ministerstvo zemědělství o finanční náhradu. Předtím ale musel zvířata ohodnotit soudní znalec. Vzorky každé utracené krávy se nyní vyšetří na BSE a zbytek těl zpracují v kafilerii na masokostní moučku. Tu spálí v cementárně,“ objasnil veterinář. Devětašedesátiletého Jindřicha Klapetka ztráta nezlomila. Spoléhá na pomoc státu a také, že stádo doplní vlastními telaty. Samostatně hospodařit začal v roce 1991 se třemi kravami. Dnes má jeho mléčná farma denní produkci nad 500 litrů mléka a roční kvótu na 200 tisíc litrů mléka. „Zákon je zákon a ten musím respektovat. Pokud ale budu žít, budu v chovu pokračovat,“ řekl.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!