Hory a míč. To je osud Pauly Kubové | E15.cz

Hory a míč. To je osud Pauly Kubové

Pochází zpod slovenských Tater, a proto se Paula Kubová cítí pod Beskydami téměř jako doma.

První, čeho si slovenská pětadvacetiletá volejbalistka Paula Kubová po příchodu z Bratislavy do Frýdku-Místku všimla, byly hory. Narodila se v Liptovském Hrádku a do Frýdku-Místku přišla na roční hostování z Doprastavu Bratislava.
„Hory mám moc ráda. V Bratislavě mi chyběly. Tady jsou a jsou moc krásné,“ říká Kubová.

Měl o vás před sezonou zájem i někdo jiný nebo jen Frýdek-Místek?

To vůbec netuším, protože jsem to neřešila. V Bratislavě mám smlouvu do konce této sezony. Hostování ve Frýdku-Místku mi zařídil trenér. Co bude dál, nevím.

Znala jste po příchodu do týmu některé hráčky nebo jste se musela postupně se všemi seznámit?

Podle jména a trochu od vidění slovenskou nahrávačku Lucku Törökovou a přes internet jsem se seznámila s Radkou Janďourkovou a s Martinou Mazurovou. Mezi holky jsem okamžitě zapadla. Je tady perfektní kolektiv.

V české nejvyšší soutěži jste letos odehrála sedm utkání. V čem je největší rozdíl mezi českou a slovenskou extraligou?

Česká je letos rozhodně kvalitnější, protože na Slovensku několik celků kvůli ztrátě sponzorů hodně kleslo. Je to případ hlavně Senice nebo Žiliny. Velký rozdíl je taky v návštěvnosti. V Bratislavě jsme často hrávaly před téměř prázdným hledištěm. Lidé tam chodili spíše na fotbal nebo hokej. Ve Frýdku-Místku je to jiné. Všechny domácí zápasy jsou skoro vyprodané. Navíc fanoušci bývají pořádně slyšet. Jsou úžasní.

Momentálně jste na sedmé příčce. Odpovídá to kvalitě kádru?

Rozhodně máme na víc. Zatím nám chybí i sportovní štěstí, bez kterého se těžko vyhrává. V zápasech se silnějšími soupeři jsme byly horší v přihrávce. A když už jsme si nahrály, nedokázaly jsme balon položit. Je to hodně o psychice. Věřím, že se to obrátí a začne se nám dařit.

V čem je největší síla Frýdku-Místku?

Určitě v servise. Když nám vychází, dokážeme jím soupeřky hodně rozhodit. Mívají pak velké problémy znovu se chytit a hrát svou hru.

Jste spokojená se zázemím, které volejbal ve Frýdku-Místku má?

Rozhodně. Máme maséra, který se o nás dobře stará. Můžeme využívat posilovnu podle toho, jak potřebujeme. Navíc jsem našla restauraci, kde výborně vaří. Po této stránce je všechno v nejlepším pořádku.

Frýdek-Místek je mnohem menší než Bratislava. Jak se vám na severu Moravy líbí?

Je tady krásně. Pocházím z oblasti pod Tatrami, takže se na horách cítím mo dobře. Zatím jsem však neměla čas zajít si tady na nějakou túru. Akorát před sezonou jsem byla s týmem na Lysé.

Co tedy děláte, když máte chvíli volna?

Jezdím domů na Slovensko, kde mám rodiče a přítele. Ti mi tady samozřejmě chybí. Vyjde mi to tak dvakrát do měsíce. Záleží na tom, jestli zrovna hrajeme nebo ne.

Ve Frýdku-Místku jste sama. Kde bydlíte?

Bydlím v podnájmu s dalšími třemi spoluhráčkami. Každá máme svůj pokoj, tím pádem i soukromí. Tak mi to vyhovuje. Podobně jsem žila i v Bratislavě, takže jsem na to zvyklá.

Jak vidíte budoucnost? Chtěla byste si vyzkoušet ještě jinou zahraniční soutěž?

Je mi pětadvacet. Na jednu stranu mě to láká. Získala bych tak cenné zkušenosti, které bych pak mohla dobře uplatnit. Na druhou stranu, už mě to táhne domů na Slovensko. Když se tam na nějakou dobu objevím, překvapuje mě, kolik lidí ví, že hraju volejbal. Kolikrát se mi stane, že mě někdo pozdraví, a já vůbec nevím, o koho jde.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!