Horváth: Spartu bych musel odmítnout, Slavie jako klubu je mi líto | E15.cz

Horváth: Spartu bych musel odmítnout, Slavie jako klubu je mi líto

Pavel Horváth mluví o vztahu ke Spartě, problémech Slavie, dojíždění do Plzně, dovolené v Americe i o komunální politice.

V tomhle případě fotbal opravdu postrádá logiku. Záložník Pavel Horváth odešel předloni ze Sparty do Plzně a v této sezoně je na nejlepší cestě vzít letenskému klubu ligový titul.

Pavle, víte, co se stane 13. března?

Vůbec netuším.

Do Plzně přijede Sparta.

Aha, tak to jo.

Bude to klíčové střetnutí v boji o mistrovskou trofej?

Jedním z nejdůležitějších bude, ale jediným rozhodujícím ne. Samozřejmě ho chceme vyhrát, ale po něm nás čeká ještě deset kol. Myslím si, že ani sparťané ho neberou jako rozhodující.

Fandil jste Spartě v Evropské lize, aby měla oproti Plzni náročnější program?

Jenom proto rozhodně ne. Snad každý Čech přeje všem českým týmům, které hrají evropské poháry. To by mělo být samozřejmé. Bylo by špatné, kdyby někdo fandil Rusákům nebo Polákům proti našim celkům. A co se týče Sparty, tak tu po zimní přestávce asi nečeká zas až taková porce utkání navíc. Měla by to zvládnout.

Když jste ze Sparty přestoupil, těžko jste mohl tušit, že se Plzeň vyšvihne a bude často hrát na Letné. Letos jste tam během čtyř měsíců nastoupili čtyřikrát: ve finále poháru proti Jablonci, v Superpoháru proti Spartě, v předkole Evropské ligy proti Besiktasi Istanbul a v lize proti Spartě…

Bylo to specifické, prostě se to tak sešlo, ale každý z těch zápasů byl úplně jiný. Každý měl odlišný náboj, i soupeři byli tři různí. Když to takhle řeknete, zní to zajímavě, ale já osobně jsem to nijak neprožíval. Nepřijde mi moc divné hrát často na Spartě.

Hraje se vám tam dobře?

Pro hostující celek je tam složité prostředí, takže třeba s Teplicemi se mi tam nehrálo nejlépe. Ale teď už je to dobré.

Ve většině vašich působišť si vás fanoušci oblíbili, ale ve Spartě ne. Čím to podle vás bylo?

Sparta je specifická. Nevím, kdo kromě Tomáše Řepky a Jardy Blažka je tam v současnosti oblíbený. Myslím si, že jsem tam nijak nevybočoval, že jsem nebyl neoblíbený. Se sparťanskými fanoušky nemám problém ani dneska.

Jste v kontaktu s hráči?

Moc ne. Občas si napíšu nebo zavolám jen s Tomášem Řepkou, Jirkou Kladrubským a masérem Tomášem Stránským.

Když jste na Letnou šel v roce 2006, řekl jste, že nabídka Sparty se neodmítá. Jak byste na ni reagoval teď?

Jednak asi nepřijde a jednak by z mojí strany musela být odmítnuta. V Plzni mám nějaké závazky a ani pocitově by se mi odtamtud nechtělo odcházet. Nerad bych utíkal od rozdělané práce. Takže v tuhle chvíli Sparta určitě ne.

Jaký budete mít ke Spartě vztah, až jednou ukončíte kariéru? Budete jí fandit, chodit na ni?

Fandit jí budu každopádně. Ale jestli nebudu zrovna tam dělat, asi budu mít jinou práci a nebudu tam stíhat chodit. Teď je to pro mě vzdálená budoucnost, o které moc nepřemýšlím. Doufám, že ještě nějakou chvíli budu hrát.

Je vám líto krizí zmítané Slavie, za kterou jste taky hrál?

Samozřejmě mi je líto toho klubu, který neodmyslitelně patří k naší historii. Když jsem viděl, jak se jim povedl nový stadion a hned na něm získali dva tituly… Pak všichni počítali s tím, že budou nejenom silní v lize, ale i konkurenceschopní v Evropě. Jenomže se jim podařilo rozstřílet v podstatě všechno, co tam bylo dobré. Teď jsou v takové situaci, že žádný fanoušek neví, co se tam děje. Troufám si říct, že pokud se něco nezačne dít a něco se v Edenu nezmění, bude mít Slavia velké problémy a zůstane velkým adeptem na sestup. I když problémy mají i další mužstva. Všechno nasvědčuje tomu, že to ve Slavii vůbec není dobré.

Jsou hlavním problémem v Edenu peníze? Vidíte do toho?

Nevidím. Ale znám se s Petrem Trappem, který tam hrál a dal výpověď, takže vím, že dluhy jsou tam jedním z velkých problémů. Odešlo hodně zkušených hráčů a nejsem si jistý, jestli mančaft plný mladých kluků zvládne situaci, kdy může rozhodovat každý bod.

A co vaše budoucnost? Vím, že vás láká Austrálie.

Nevyloučil jsem to, ale napřed by musela přijít nějaká nabídka, aby se o tom dalo aspoň přemýšlet. Před týdnem mi volal kamarád, který žije v Sydney. Bavili jsme se o jejich fotbalu. Říkal, že tam na něj chodí, že se jim nedaří a že bych jim mohl pomoct. Já jsem mu říkal, že to je těžké, to není otázka pro mě. Psal mi i Víťa Lavička, který je trénuje, ale je tam rozjetá sezona. Teď je to asi uzavřené, něco by se možná dělo příští léto. Přiznávám, že Austrálie jako země by mě určitě zajímala.

Které ze svých dosavadních angažmá považujete za nejpovedenější?

Na to můžou být různé pohledy. Velká událost v kariéře pro mě jako fotbalistu bylo, když jsem si v Portugalsku zkusil Ligu mistrů. Navíc je Lisabon krásný a žilo se tam parádně. Turecko neberu. V Japonsku byla skvělá první sezona. Dával jsem góly a byla tam obrovská euforie. Stadion pro pětadvacet tisíc lidí býval skoro plný. A život tam se hrozně líbil mně i rodině. Kromě toho Turecka, kde jsem byl tři měsíce, mi ta zahraniční angažmá vyšla. Na Spartě jsem v první sezoně vyhrál double a ve druhé pohár. Ten jsem několikrát vyhrál i se Slavií. Dílčí úspěchy byly v každém působišti. Doufám, že to nejlepší mě ještě čeká, i když můj věk tomu neodpovídá. Budu dělat všechno pro to, aby na tom naše mužstvo bylo po třicátém kole co nejlépe, abych si v těch úspěších mohl udělat další čárku.

V současnosti dojíždíte za prací z Prahy do Plzně. Nepřipadá vám divné, že máte opačný směr než většina lidí?

Divné to určitě je, ale taková je prostě situace. Beru to tak, že mě fotbal dobře živí a že tomu musím něco obětovat. Spíš než dojíždění je to fakt, že dva nebo tři dny zůstávám v Plzni. K dojíždění vám řeknu ještě jeden poznatek z dovolené v New Yorku, kde jsem byl se spoluhráčem Honzou Rezkem. Sešli jsme se tam s jedním známým, který to má do práce z Long Islandu dvě a půl, někdy až tři a půl hodiny. To absolvuje každý pracovní den dvakrát už asi třetí rok. To vyrazilo dech i mně, je to až neskutečné.

A co samotná dovolená?

Jeli jsme tam s tím, že si ji užijeme, a to se povedlo. Čeští hokejisté nás pozvali na NHL, já jsem byl i na NBA, proletěli jsme se vrtulníkem nad New Yorkem. To město má svoje specifika, hezký je třeba Central Park, ale celkově – možná naštvu lidi, co milují Ameriku – mně to přijde hrozně podobné Japonsku.

Jaké je vaše působení v dubečském zastupitelstvu?

Byl jsem na třech politických záležitostech – jednou na zastupitelstvu a dvakrát na schůzce sdružení, které mě tam nominovalo.

Předpokládám, že se moc neangažujete.

Zatím hlavně poslouchám. Není to vyloženě můj šálek kávy. Ale zastupitelé jsou úplně normální lidé. Problémy, které v Dubči máme, se snaží vyřešit ku prospěchu všech. Já nejsem výjimka. Když to půjde, budu se snažit pomáhat.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!