Horníky v podzemí vystřídali běžci | E15.cz

Horníky v podzemí vystřídali běžci

Podzemím hornického skanzenu Mayrau vedla část trati nedělního orientačního běhu. Poprvé v Česku.

Hledání kontroly v železných šatních skříňkách zčásti polepených obrázky nahých modelek, pak úprk mezi řetězy s hornickými mundúry, ven na haldy či do bývalé podzemní šachty. Takový byl na Mayrovce první český orientační závod Cesta do středu Země, jehož trať vedla i pod povrchem.

Pozor na hlavu

„Líbí se mi pestrost, kdy se z venku dostanete pod zem a pak zase nahoru,“ řekl čtyřiatřicetiletý pražský závodník Milan Vančura. Větší nebezpečí než v původní šachtě podle něj hrozilo venku na haldách, kde se kvůli erozi mohla část půdy utrhnout. Právě v podzemí si ale jeden z mladších závodníků rozsekl čelo, když dostatečně nesklonil hlavu. „Přitom jsem všechny před začátkem varoval,“ posteskl si organizátor závodu Radek Mikuláš.
Na start se postupně postavilo sto čtyřicet běžců včetně předškoláků a důchodců. Lidé pobíhali od budovy k budově, vřítili se do bývalé šachty, opustili ji a po několika minutách se tam znovu vrátili. V jedné ruce buzolu, ve druhé cár papíru s mapou a průkazkou, v níž si odškrtávali nalezené kontroly.

Hlavně nechytit „kufr“

„Závodníci musí hledat kontrolní body popořadě, takže se na některá místa vracejí. U tohoto sportu je důležitá rychlost, ale také umění číst a orientovat se v mapě a dohledávat. Pokud kontrolní stanoviště nenajdete, je vám to ostatní k ničemu,“ vysvětlil Mikuláš. Nejhorší podle něj je, když běžec chytí „kufr“. Neznamená to, že by musel někomu odnést zavazadlo, ale že se ztratil. Kladeňáku Pavlu Cabrnochovi ani Martině Tichovské se to však nestalo. V tomto závodu na delší trati zvítězili.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!