Hoří! Volala napadená žena | E15.cz

Hoří! Volala napadená žena

Kolik síly musí mít žena, aby se ubránila útočníkovi? Redaktorka Sedmičky vyzkoušela kurz sebeobrany.

Pospíchám do práce a průjezdem ruiny bývalého KSČ v centru Mostu si krátím cestu. Za sloupem na mě vybafne chlap v kukle a zařve: Zabiju tě! Chytne mě zezadu za krk, strhává kabelku. Přestože bylo přepadení v průchodu plánované, strašně se leknu. Vzápětí do mě vjede takový vztek, že muže brutálně chytám za ohryzek a mířím pěstí do obličeje. Přesně tak, jak mě to v tělocvičně na základně učili. Nevidím mu do tváře, jen kousky očí lezou z kukly. V životě jsem nikoho nezbila. Teď mi to je jedno. Jde o život. Do úderu pěstí dávám veškerou sílu. Kolenem, co to jen jde, kopnu do jeho kolena. To ho katapultuje k zemi. Sáhnu do kapsy. Vytáhnu tekutou střelu. Cáknu mu ji do obličeje. Seberu kabelku a utíkám pryč mezi lidi. Volám městskou policii a hlásím, co se stalo.

Psychika rozhoduje

Takhle vypadá modelová situace po čtyřiceti hodinách výcviku v kurzu sebeobrany, kterou nabízejí mostečtí strážníci. Instruktáž s velitelem pořádkové jednotky Janem Beránkem absolvovala také redaktorka.
Ubránila se útočníkovi, který ji chtěl okrást, znásilnit, zmlátit, zabít. Kdyby podobná situace nastala doopravdy, těžko říct, zda by napadená reagovala stejně pohotově.
„Psychika hraje velkou roli,“ říká z vlastní zkušenosti velitel pořádkové jednotky Jan Beránek. Kromě mužů v uniformách se na výcviku podílí také psycholog. Pro člověka nezasvěceného do základů sebeobrany platí podle policistů pravidlo číslo jedna. Nikdy nevolej „pomóc“. Daleko účinnější je zakřičet: „Hoří!“ „Lidé na volání o pomoc nereagují. Výzva totiž vzbuzuje pocit nebezpečí a do toho lidé jít nechtějí. Hoří vzbuzuje zájem a zvědavost,“ prozrazuje psychologický trik Jan Beránek.
Odborníci radí lidem, aby se nepouštěli do předem prohraného boje. „Chce-li tě někdo okrást, raději mu peněženku dobrovolně dej a nejdi s ním do konfliktu. Útočník dovede zabít pro stovku,“ konstatuje muž v uniformě.

Fair play neplatí

Jedním z největších nepřátel sebeobrany je slušnost. Smysl pro fair play má většina lidí. Podle zákona ale může napadený v sebeobraně i zabít, použít nečestné taktiky. Dost účinné jsou údery do choulostivých míst. Hlavně do genitálií, krku, očí a na solar.
„Pachatele ale nesmíte chtít jenom bouchnout, to neucítí, ani ho to nezabolí. Musíte mu ohryzek zmáčknout natolik, aby bolest skutečně pocítil. Nekousnout ho do tváře, ale chtít mu tvář až prokousnout, škrábat, rvát za vlasy,“ přidává další rady Beránek.
Bez tréninku a opakování člověk rychle zapomene, jak v nepříjemné reagovat. „Jedině tak se zažijí obranné praktiky do podvědomí a pak jedná instinktivně,“ dodává k výcviku ředitel městské policie Bronislav Schwarz.
Policisté doporučují lidem nosit u sebe tekuté střely, které jsou obdobou slzného spreje. Ten má tu nevýhodu, že když fouká vítr, paralyzuje částečně i napadeného.

Ve jménu zákona

Ten, kdo je v úzkých, může v sebeobraně použít všechno, co má zrovna u sebe. Třeba tašku, deštník nebo hůl, klíče.
„Zákon je na vaší straně. Jednáte v nutné obraně a chráníte svůj život, své zdraví, svůj majetek. To je v danou chvíli nejdůležitější,“ vysvětluje ředitel mosteckých strážníků Bronislav Schwarz.
Kurz sebeobrany, který pořádají mostečtí strážníci, je určený převážně ženám, trvá celkem čtyřicet hodin a je zdarma.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!