Hakim Bouchač a krásná Michaela | E15.cz

Hakim Bouchač a krásná Michaela

Pavel Loněk

Rozdílnější osobnosti se v redakci kladenské Sedmičky ještě nesetkaly. cvičitelka aerobiku a boxer. Miss Estetika a Mr. Drsňák.

Sešly se dva póly. Michaela Kottnerová, trenérka kladenských mistryň světa v aerobiku. Blonďatá křehká žena s kobaltovýma očima kočky. A Pavel „Hakim“ Majer, mistr svě- ta v thaiboxu, rozložitý svalovec.

Hakim: Viděla jsi někdy na vlastní oči box?
Michaela: Znám české profesionály Rudu Kraje a Lukáše Konečného. Na večeru profesionálního boxu v Praze jsem nosila čísla kol.

Hakim: Tak ona byla v ringu jako já. Akorát nebouchala… (směje se).
Michaela: Bylo nás pět holek, chodily jsme tam polonahé, jenom tak v plavkách. Nad hlavou jsme držely číslo následujícího kola.
Hakim: No jo, oni jsou vybouchaní, tak si nepamatu- jí, kolikáté je kolo… (oba se smějí). A kolikrát se vám tleskalo víc, než těm boxerům, viď?

Hakim: A líbil se ti box?
Michaela: Musím se přiznat, že moc ne. Mně to přišlo až moc drastické.
Hakim: Ono to vypadá drasticky. Když vidíš dva lidi, jak se mlátí, tak si řekneš, že to se sportem nemá nic společného. Jenže v jiných sportech taky teče krev. V ragby, v americkém fotbalu. Když do toho pronikneš, tak zjistíš, že je to férové, že ti dva stojí proti sobě čelem. Jeden druhému třeba rozbije hubu, knokautuje ho, ale po zápase jsou zase kamarádi.

Michaela: Jaký je vlastně rozdíl mezi boxem a tím tvým thaiboxem?
Hakim: Rukama boucháme jako v boxu, ale kopeme i nohama, koleny, lokty. Jinak je to podobné.
Michaela: A máte rukavice a helmy?
Hakim: Jasně. Od boxerů se to liší jenom tím, že nemáme boty. Noha je naboso a jsou na ní takové bandáže kolem nártu, aby nevznikaly zlome-niny a pohmožděniny. Vypa-dá to jako ponožky bez špi- ček.
Michaela: Aerobic má odvětví tae-bo. Kope se tam, buší rukama, je to hodně intenzivní, vyhecované. Když ale vezmu ten svůj sport, tak je to pravý opak boxu. Aerobic je hodně estetický, vymazlený.

Hakim: A jak se to vlastně hodnotí?
Michaela: Holky předvádějí dvouminutovou sestavu, která obsahuje určité prvky a ty jsou bodované. A rozhodčí sledují, jestli závodnice předvedla všechny prvky správně. Jenže jak to ocení, to nikdy nevíš. Je to jako v gymnastice, krasobruslení.
Hakim: No jo, rozhodčí jsou jen lidi a není to měřitelné stopkami.
Michaela: Důležitá je hudba, která provází sestavu. Hodně se teď cvičí na starší muziku. Na Boney M, Abbu, Madonnu, moje holky na Martiniku cvičily na Roxette. A k té hudbě je všechno vystylizované. Dres, nalíčení.
Hakim: No vidíš, tohle je u nás to samé. Nastupujeme také na muziku. Je to market, obchod a já prodávám sám sebe. Když se budu lidem líbit, tak mě budou nasazovat. Ne-záleží jenom na tom, co předvedeš v ringu, ale jak vypadáš. To všechno patří do toho balíčku.

Michaela: Na jakou muziku nastupuješ?
Hakim: Na hudbu z Posledního mohykána.

Michaela: Udělal bys rozštěp?
Hakim: Ne, nikdy! I když se mi líbí, jak to tam Van Damme házel.
Michaela: Musíte ale přece být flexibilní, když kopete nohama.
Hakim: Být protaženej je určitě dobré, ale aby noha dolétla na hlavu, o tom rozhodují i jiné faktory. Když nemáš sílu, tak tam tu nohu nedostaneš!

Michaela: Co je u vás nejobávanější? Za co jsou body dolů?
Hakim: Knokaut na bradu. Tam je to hodně citlivý, říkáme tomu skleněná brada. Tou ranou se naruší centrum rovnováhy v mozku a člověk jde k zemi. Jako když ho vypneš ze zásuvky! A u vás?
Michaela: Gól je asi ta nejvyšší možná obtížnost sestavy, nastřádat co nejvíce bodovaných prvků a dokonale je provést. U holek je těžké třeba dopadnout do kliku na jednu ruku. A k tomu tam děláš ještě nějaké obraty.
Hakim: To je jako Aleš Valenta v Naganu. Udělal salto, které předtím nikdo neskočil, a vyhrál.

Michaela: Nechtěl by sis aerobic zkusit?
Hakim: Ať si ti chlapi dělají, co chtějí, když je to baví. Já bych to nikdy nedělal, stejně jako bych třeba nikdy nevstoupil na přehlídkové molo.
Michaela: To bys ani dělat nemohl. Podívej se na sebe. Na tebe by byly strašně drahé dresy…

Hakim: Ty bys šla do ringu boxovat?
Michaela: Tak to nikdy! Přijde mi to jako takové plácání. A ženské mnohdy ani nevypadají jako ženské. Vypadají spíš jako babochlap!
Hakim: Některý sporty opravdu nejsou pro žens- ké. Líbí se mi, když trénují, ale když se mlátí v zápase…? Že- na má být taková něžná holčička.

Michaela: A co chlap?
Hakim: Chlap má být plešatej a drsnej.
Michaela: Ale já mám ráda něžný chlapy.
Hakim: Chlap má být bojovník a lovec.
Michaela: Jenže i něžnej chlap může být bojovník!

Autor: Pavel Loněk
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!