Habeš a Koreu vystavěli za vá lky. Ameriku si rozebrali chudí | E15.cz

Habeš a Koreu vystavěli za vá lky. Ameriku si rozebrali chudí

24. srpna 2010 • 15:49
Původně to byly chudinské čtvrti Strakonic a Písku. Dnes tam stojí jedny z nejhezčích domů.

Sídliště ve Strakonicích mají názvy podle války, kterou právě ve světě vedli. Písecké parcely lidé zase dostávali na příděl jako v Americe.
Začátek padesátých let. Doba, kdy se severokorejská vojska snažila ovládnout celou zemi a sloučit ji pod komunistickou nadvládu. Tehdy začala vznikat i strakonická Korea.
„Bylo to prostranství dnešního učiliště ve Zvolenské a ulic Mikoláše Alše, Profesora Skupy a Švandy Dudáka ve Strakonicích. Základní kámen tehdy poklepával pozdější prezident Ludvík Svoboda,“ vzpomíná Miloš Kolář. V domcích, které připomínaly baťovské ve Zlíně, bydleli jen zaměstnanci Zbrojovky.
O kus výš je Habeš. Oficiálně se jmenuje Za Rájem. Kdysi dávno to bývala strakonická chudinská čtvrť plná dřevěných domků, maringotek a železničních vagonů. Na sídliště ji měnili v době, kdy s africkou Habeší, dnešní Etiopií, vedla v letech 1936 až 1941 válku Itálie.
„Když děda Holý, starý cirkusák, stavěl první zděný domek, šel někdo okolo a řekl, že to tam vypadá jako v Habeši,“ vysvětluje původ jména František Kouba. Později Habeš vyrostla do výstavní čtvrti.
Cizokrajně přezdívají Strakoničtí i Nerudově ulici. Libanon. S výstabou kdysi moderních domů s rovnou střechou začínali převážně lékaři. Nebylo to ale za války v Libanonu. Zlidovělý název vzešel z přesmýknutí příjmení prvního stavitele Liby.
Také strakonické čtvrti Barvínkov, vedle továrny ČZ, musel dát kdysi někdo název. Jedni tvrdí, že první a největší vilu postavili Barvínkovi. Druzí se zase přiklánějí k tomu, že v těch místech barvili vlnu pro továrnu Fezko.
„Bydlel tam barvíř Barvínek, který měl na vlny své patentované barvy,“ poznamenává Petr Drančák.
Názory se různí i u pojmenování Medové kaše, prostoru kolem Dukelské základky. Podle starousedlíků název vznikl podle toho, že tam lidé vařili a rozdávali kaši chudým, nebo podle jemného bahýnka, které tam stálo po dešti v ulicích. Písečtí se mohou pochlubit čtvrtí Amerika. Kopec se původně jmenoval Vyhlídky a jako většina kopců, které přiléhaly k městu, byl nezalesněný. V osmdesátých letech devatenáctého století se začal měnit v lesopark. Podle místních obyvatel je právě to jedním z důvodů názvu. Rostly tam totiž stromy v té době cizokrajné. Například borovice douglaska. Ve východní polovině, přibližně v místech, kde je dnes zahrádkářská kolonie Vohybal, radnice nechala vybudovat rozsáhlý třešňový sad.

Zajímavý je i původ názvu píseckého sídliště Logry. „V době válek o takzvané dědictví habsburské na počátku čtyřicátých let osmnáctého století bylo město v obležení a na tomto místě sídlil jeden z francouzských vojenských táborů, čili lágrů,“ popisuje Ondřej Kolář.

Autor: Slávka Petráková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!