Habeš a Koreu vystavěli za vá lky. Ameriku si rozebrali chudí | E15.cz

Habeš a Koreu vystavěli za vá lky. Ameriku si rozebrali chudí

Slávka Petráková

Původně to byly chudinské čtvrti Strakonic a Písku. Dnes tam stojí jedny z nejhezčích domů.

Sídliště ve Strakonicích mají názvy podle války, kterou právě ve světě vedli. Písecké parcely lidé zase dostávali na příděl jako v Americe.
Začátek padesátých let. Doba, kdy se severokorejská vojska snažila ovládnout celou zemi a sloučit ji pod komunistickou nadvládu. Tehdy začala vznikat i strakonická Korea.
„Bylo to prostranství dnešního učiliště ve Zvolenské a ulic Mikoláše Alše, Profesora Skupy a Švandy Dudáka ve Strakonicích. Základní kámen tehdy poklepával pozdější prezident Ludvík Svoboda,“ vzpomíná Miloš Kolář. V domcích, které připomínaly baťovské ve Zlíně, bydleli jen zaměstnanci Zbrojovky.
O kus výš je Habeš. Oficiálně se jmenuje Za Rájem. Kdysi dávno to bývala strakonická chudinská čtvrť plná dřevěných domků, maringotek a železničních vagonů. Na sídliště ji měnili v době, kdy s africkou Habeší, dnešní Etiopií, vedla v letech 1936 až 1941 válku Itálie.
„Když děda Holý, starý cirkusák, stavěl první zděný domek, šel někdo okolo a řekl, že to tam vypadá jako v Habeši,“ vysvětluje původ jména František Kouba. Později Habeš vyrostla do výstavní čtvrti.
Cizokrajně přezdívají Strakoničtí i Nerudově ulici. Libanon. S výstabou kdysi moderních domů s rovnou střechou začínali převážně lékaři. Nebylo to ale za války v Libanonu. Zlidovělý název vzešel z přesmýknutí příjmení prvního stavitele Liby.
Také strakonické čtvrti Barvínkov, vedle továrny ČZ, musel dát kdysi někdo název. Jedni tvrdí, že první a největší vilu postavili Barvínkovi. Druzí se zase přiklánějí k tomu, že v těch místech barvili vlnu pro továrnu Fezko.
„Bydlel tam barvíř Barvínek, který měl na vlny své patentované barvy,“ poznamenává Petr Drančák.
Názory se různí i u pojmenování Medové kaše, prostoru kolem Dukelské základky. Podle starousedlíků název vznikl podle toho, že tam lidé vařili a rozdávali kaši chudým, nebo podle jemného bahýnka, které tam stálo po dešti v ulicích. Písečtí se mohou pochlubit čtvrtí Amerika. Kopec se původně jmenoval Vyhlídky a jako většina kopců, které přiléhaly k městu, byl nezalesněný. V osmdesátých letech devatenáctého století se začal měnit v lesopark. Podle místních obyvatel je právě to jedním z důvodů názvu. Rostly tam totiž stromy v té době cizokrajné. Například borovice douglaska. Ve východní polovině, přibližně v místech, kde je dnes zahrádkářská kolonie Vohybal, radnice nechala vybudovat rozsáhlý třešňový sad.
V části, která přiléhala blíže k městu, jej rozdělila na parcely a ty přidělila chudším obyvatelům, kteří nevlastnili pozemek. „Spojením, že se dávají příděly jako v Americe a zároveň tím, že by možná tito lidé do ciziny opravdu odešli, se místu začalo lidově říkat Amerika,“ vysvětluje historik Ondřej Kolář. Původní název Vyhlídky lidé běžně používali až do první poloviny dvacátého století. Ke změně v Ameriku přispěla po první světové válce nejvíce výletní hospoda na místě dnešního domova mládeže. Později ji přestavěli na hotel s názvem Amerika. „Jako školák pamatuju, že jsme jezdívali na sáních v místech, kde stojí Rašínův památník, od okraje lesa až dolů k trati. Bylo to tam nezastavěné,“ vzpomíná Kolář. Před první světovou válkou vyrostly v této oblasti první vily. Dnešní masivní výstavba je záležitostí konce šedesátých let dvacátého století.
Zajímavý je i původ názvu píseckého sídliště Logry. „V době válek o takzvané dědictví habsburské na počátku čtyřicátých let osmnáctého století bylo město v obležení a na tomto místě sídlil jeden z francouzských vojenských táborů, čili lágrů,“ popisuje Ondřej Kolář.

Autor: Slávka Petráková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!