Gymnázium slaví. První studenti usedli do lavic před sto lety | E15.cz

Gymnázium slaví. První studenti usedli do lavic před sto lety

Pardubickým gymnáziem prošly za sto let tisícovky studentů. Z řady z nich se stali významní lékaři, vědci, právníci, spisovatelé nebo politici.

Pardubice a gymnázium vždy fungovaly ve vzájemné symbióze. Město ovlivňovalo školu a škola město.
Už samotné zřízení gymnázia si vynutili občané. Pardubice se totiž na konci devatenáctého století začaly díky železnici rychle rozrůstat. Prudký rozvoj techniky ukázal nutnost vzdělání a podnítil vznik reálky. Ale ve městě stále chyběla škola, ze které by mohli vyrůst budoucí právníci, lékaři nebo filozofové. Pardubičané tak museli jezdit do vzdálených gymnázií v Chrudimi, Hradci Králové, Vysokém Mýtě, nebo dokonce v Jičíně.
Vše se začalo hýbat až v roce 1906. „Byla ustavena skupina, která usilovala o založení gymnázia. Ale teprve v roce 1910 císařský dekret založení ústavu povolil, a tak 21. září 1910 mohli nastoupit první studenti do školních lavic,“ vysvětluje bývalý ředitel gymnázia Josef Kubát.
Škola se za sto let mnohokrát stěhovala. Ze Smilovy ulice to bylo do dnešní ZŠ Br. Veverkových, pak do ZŠ Štefánikova, během druhé světové války působili studenti na řadě míst ve městě.
„V roce 1940 jsem začal chodit ještě do Štefánikovy ulice, škola se ale spojila s reálkou, a tak jsme chodili do dnešní elektrotechnické. Tu za protektorátu Němci obsadili a střídavě jsme chodili do Štiky, do Husova sboru a na různá další místa jednou týdně pro úlohy. Až po válce jsme se vrátili do Štefánikovy ulice,“ vzpomíná absolvent z roku 1948 Vladimír Bartoš.
Ani tam škola nevydržela. Během následujících dvaceti let po válce se měnily její názvy a především délka a obsah studia. Přes základní školy na Višňovce a na Spořilově nakonec v roce 1976 našla škola svůj vlastní domov na Dašické ulici.
Úspěšně dokončit školu zvládlo za sto let více než dvanáct tisíc studentů. Ne vždy se k závěrečné zkoušce dostala celá třída. „Ve třídě nás bylo pětačtyřicet, ale k maturitě nás došlo jenom osm. Němci to procedili,“ říká absolvent z roku 1945 Vladimír Houska.
Dějiny školy věrně kopírovaly dějiny českého státu. Více než tři desítky absolventů a studentů zahynuly v koncentračních táborech nebo při nuceném nasazení za druhé světové války, desítky studentů zase za komunistického režimu emigrovaly do zahraničí. Škola dokázala vychovat velké osobnosti, které šířily a šíří slávu Pardubic doma i v zahraničí. Kromě sedmi vybraných mezi ně patří například herci Jiří Bartoška a František Filipovský, sportovci Roman Šebrle a František Musil, ale především celá řada lékařů, vědců a učitelů. „Když se podíváte, tak na vedoucích místech ve všech podnicích ve městě najdete naše absolventy,“ dodává Kubát.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!