Guláš i svíčková podle norem | E15.cz

Guláš i svíčková podle norem

Co nám vzala a co dala doba před rokem 1989? Na co vzpomínají a naopak zapomněli v Písku a ve Strakonicích? To si připomeneme v desetidílném seriálu.

Dobu před rokem 1989 a tehdejší výdobytky socialismu nejlépe uvede vtipná charakteristika, která úspěšně kolovala mezi lidmi.

Všichni mají práci. Přestože mají všichni práci, nikdo nepracuje. Přestože nikdo nepracuje, plán se plní na sto procent. I když se plán plní na sto procent, není nic k dostání. I když není nic k dostání, všichni všechno mají. Přestože všichni všechno mají, každý krade. Přestože každý krade, nikde nic neschází.

Přestože nikde nic neschází, nikdo není spokojený. Přestože nikdo není spokojený, ve volbách hlasují všichni jednotně.

Jeden druh piva

Před revolucí soukromé podniky neexistovaly. Restaurace, hospody, kavárny, vinárny spadaly jedině pod spotřební družstva Jednota nebo Restaurace a jídelny.

Hospody byly rozdělené do čtyř cenových skupin, čemuž odpovídala jejich úroveň a sortiment.

Zákazníci měli jistotu, že všude stojí všechno stejně. „Ve čtyřce bylo pivo za korunu dvacet, ve trojce korunu čtyřicet, ve dvojce korunu šedesát. Jednotky už byly luxusní restaurace, kde nabízeli také budvar a plzeň,“ vzpomíná Josef Samec ze Strakonic. Plzeň byla vzácností, žlučníkáři ji užívali spíš jako lék.

Mezi značkami se vybírat nemohlo. „Pivovary byly státní a platila takzvaná rajonizace. Kvůli ní měl každý svoji oblast pro odbyt a jinam nesměl,“ připomíná Samec.

Ve Strakonicích k oblíbeným hospodám patřily Port Arthur, U Města Prahy, Švanda dudák, Bílá růže, Bílý vlk a vinárna Hradní sklípek s vrchním Petrem Kratochvílem. Vyhlášená kuchyně byla U Vachtů.

Dnes už tahle hospoda neexistuje, protože musela v pětasedmdesátém ustoupit výstavbě restaurace Hvězda. „V té době byla prvořadá výstavba bytů, a tak Hvězdu nebo Šumavskou stavěli jako stravovadlo. Hotel Bavor měl krycí název ubytovna hotelového typu,“ říká Samec.

Každý dnes řekne, že v hospodách bylo víc lidí, i přes nesrovnatelnou úroveň. „Číšníci nosili černý oblek nebo smoking a motýlka, dnes obsluhují v košili a riflích. Pánské záchody měly místo pisoáru žlábek. A co se týče jídel, dnes je daleko větší sortiment a porce,“ dodává Samec.

Hospody bývaly kulturním stánkem. „Všechno se v nich probíralo, četly se tam noviny, kdo potřeboval zedníka, sehnal ho jedině v hospodě. Chlapi hráli karty a korunu stála  písnička z hracího automatu,“ vzpomíná František Mareš.

V Kanálu hrála hudba

V Písku patřily k vyhlášeným hotelům Bílá růže a Tři koruny, kterým se jinak neřeklo než „Kačky“. Nejznámější restaurace byly například U Reinerů, U Města Prahy, Šumava, Na Zvíkově, U Města Plzně a U Jiřího z Poděbrad,“ vzpomíná číšník Jaromír Měšťan z Písku.

„Chodili jsme i k starému mostu do Plechandy, na Pražské ke Třem lípám a ke Kačkám na pivo a griotku,“ doplňuje Písečan Karel Škvor. V hotelu Otava byla vyhlášená vinárna, mezi lidmi přezdívaná Kanál, s živou hudbou a otevírací dobou do tří do rána.

Pivo čepovali hlavně protivínské, budvar a U Reinerů i Plzeňský Prazdroj. V některých restauracích v době oběda navíc točili sedmistupňové pivo a až odpoledne piva vícestupňová.

„V pohostinství jsem dělal celý život, a tak mohu říct, že kvalitní restauraci a spokojené hosty dělá kvalitní personál. To platilo dříve a platí to i dnes,“ dodává Jaromír Měšťan.

Nové době se museli přizpůsobovat i kuchaři. „Do roku 1989 platily pro všechny kuchyně takzvané normy teplých jídel. Strávníci to poznali na tom, že všechny guláše, svíčkové a znojemské měly stejné složení a chuť. Dřív se podávala svíčková i druhý den, kdy je nejlepší, rozleželá. Dneska, podle přísnějších hygienických norem Evropské unie, má zahřívaná svíčková trvanlivost jen tři hodiny,“ říká kuchařka Jana Rakovanová. Kuchyně změnily i nové technologie jako zmražování, vakuování, opracovávání masa, ale i celoročně dovážené suroviny, zelenina a ovoce.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!