Film o Olomouci má happy end | E15.cz

Film o Olomouci má happy end

Snímek Bloudím, který poznamenala smrt představitelky hlavní role, se šest let po začátku natáčení dočká premiéry

Režisér Martin Müller chtěl natočit film o současné Olomouci. Teď ale s úsměvem říká, že stvořil snímek pro pamětníky. Povídkový film Bloudím začal točit už před šesti lety, premiéru ale bude mít až letos na podzim. Ambiciózní projekt, ve kterém hrají například Hana Maciuchová nebo držitel Českého lva Saša Gedeon, zbrzdila smrt představitelky hlavní role a nedostatek peněz.

„Pokud už se nic dalšího nepřihodí, bude mít náš film premiéru v pátek 1. října v olomouckém kině Metropol,“ uvedl režisér Müller.

Ke šťastnému konci přitom přispěli jazzman Emil Viklický, který k Bloudím složil hudbu, a olomoucký magistrát. „V dubnu měl Emil Viklický v Olomouci přednášku o filmové hudbě, kde mimo jiné hovořil o mém filmu a pouštěl z něj ukázku. Na přednášce byl shodou okolností i primátor Martin Novotný, který se rozhodl nám s dokončením pomoct,“ uvedl režisér.

Peníze od města

Vedení města dalo na závěrečný sestřih a výrobu distribučních nosičů sto padesát tisíc korun. „Z filmu jsem viděl jen závěrečnou scénu, ve které celý děj vrcholí s motivem Svatého Kopečku. Připadlo mi správné takový projekt podpořit. Přesvědčil jsem k podpoře i zbytek radních,“ vysvětlil Novotný.

Režisér Müller strávil se snímkem Bloudím dlouhých osm let. „V roce 2002 jsem dostal nápad natočit film o Olomouci, protože to je úžasné, živé město a má v sobě kouzlo. Napřed to měl být dokument, pak jsme se spolu se scenáristou Janem Bubelou dohodli, že natočíme čtyři povídky odehrávající se ve čtyřech ročních obdobích,“ popsal vznik filmu režisér.

Původně malý projekt přerostl v mezinárodní produkci s rozpočtem osmi milionů korun a za účasti herců Hany Maciuchové, Vladimíra Javorského a Soni Valentové. Hlavní hrdinku ztvárnila Slovenka Silvia Antolová. Šlo přitom o její první a zároveň poslední roli. V březnu 2007 podlehla ve čtyřiatřiceti letech rakovině plic.

České i zahraniční filmové štáby se několikrát usadily v Olomouci. Točily se tu dokumenty, komedie i velkofilmy.

V zasněženou Moskvu se Olomouc proměnila před osmi lety, když zde česko-britský štáb natáčel scény pro film Doktor Živago. Jeden z nejvýraznějších snímků, které ve městě vznikaly. Filmaři už zde dříve točili také foglarovku Záhada hlavolamu nebo Kunderův Žert.

Snímek podle literární předlohy Borise Pasternaka o životním příběhu lékaře a básníka Živaga v období první světové války a revoluce v Rusku natočil italský režisér Giacomo Campiotti v hlavních rolích s Hansem Mathesonem, Keirou Knightleyovou, Alexandrou Marií Laraovou a Samem Neillem.

Ve filmu se objevilo Žerotínovo náměstí, Wurmova ulice nebo obchody s nápisy v azbuce. „Bylo zajímavé sledovat, jak filmaři dokážou místo změnit. Museli zamaskovat na domech plastová okna, nové fasády nebo poštovní schránky. A taky vyráběli sněhové závěje,“ vzpomíná na natáčení Ivan Suchánek, který bydlel v centru.

Ve filmu se mohli vidět i Olomoučané, kteří si přivydělávali jako komparzisté. Nakonec si jich místo předpokládaných osmi set zahrálo jen dvě stě. Štáb totiž upustil od záměru přeměnit třídu Svobody na moskevský bulvár a natočit zde velkou demonstraci.

Rychlé šípy v ulicích

Filmařům se hodila i olomoucká historická tramvaj z roku 1930. Díky svému vzhledu dostala nejen roli ve filmu Doktor Živago, ale i ve snímku Záhada hlavolamu.

Známou foglarovku točili filmaři ve městě v roce 1992 a olomoucké děti dostaly příležitost zahrát si jako komparz v bojových scénách mezi Vonty a Druhostraníky. Scény se natáčely mimo jiné ve Vodární ulici, která představovala Stínadla, nebo v Pekařské ulici, která se změnila v Rozdělovací třídu.

V létě roku 2001 se v Olomouci natáčely také dva z deseti nových dílů seriálu Četnické humoresky. Filmaři tady hledali místa, která architektonicky odpovídají druhé polovině třicátých let minulého století. Vybrali si mimo jiné Kollárovo a Žerotínovo náměstí či Školní ulici.

Natočená zákoutí však v seriálu nevystupují jako olomoucká, jde o neznámé město. „Když jsem potom seriál viděla v televizi, pozorně jsem se dívala, jestli poznám známé ulice,“ říká Dana Svobodníková, podle které je natáčení filmů pro město dobrou reklamou.

Na Olomouc má hezké vzpomínky režisér Martin Kotík, který zde točil komedii s Martinem Dejdarem a Josefem Abrhámem Pánská jízda. „Hledali jsme architektonicky zajímavé město s historickým centrem, kostely, stoletými vysokými činžáky a více dominantami při pohledu na střechy města.

Také bylo třeba, aby na ulicích byl ruch a jezdily tramvaje, a přitom to nebyla Praha, ale město na Moravě. To vše jsme nakonec našli právě v Olomouci,“ říká režisér, který chtěl město lépe poznat, a proto si před natáčením udělal v Olomouci týdenní dovolenou.

Kvůli filmařům bylo nutné uzavřít i ulice, protože v jednom ze záběrů začne hořet auto Ondřeji Vetchému.

Žert i Kameňák

Záběry z Olomouce se objevily i v dalších filmech, třeba orloj se mihne ve filmu Žert z roku 1968 natočeného podle románu Milana Kundery.

Ve městě ale vzniklo i několik dokumentů. Herec divadla Sklep a režisér Otakáro Schmidt tady před dvěma lety natáčel dokumenty o jezuitech nebo Univerzitě Palackého. „Za bolševika jsem v Olomouci hrál s divadlem, znám ji a mám tady hodně kamarádů,“ uvedl režisér, který ve svých filmech použil také fotografie Mileny Valuškové.

Bohatou filmovou historii mají i hrady a zámky u Olomouce. Bouzov se proslavil hlavně díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, objevil se ale i v Arabele, italské pohádce Fantaghiro, pohádce O medvědu Ondřejovi, filmu Kopretiny pro zámeckou paní a pohádce Království potoků. Hrad se mihne ve válečném dramatu Krev zmizelého nebo německém dramatu Napola.

Také Náměšť na Hané hostila filmaře. Točily se tu scény k filmu režiséra Zdeňka Trošky Kameňák. Zaměstnanci zámku natáčecímu štábu pomáhali a obstarávali například květiny. Kočáry ze zámku si zahrály i v Amadeovi od Miloše Formana nebo Svatbě upírů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!