Exoti v regionu: hadi nejsou mazlicí, ještěři vítají a medvědi nesnášejí machry | E15.cz

Exoti v regionu: hadi nejsou mazlicí, ještěři vítají a medvědi nesnášejí machry

Kočka nebo pes v bytě chovatelům na Ústecku už nestačí. Domácími mazlíčky se jim stávají hadi, ještěři i dravé šelmy.

Kousek exotické přírody se skrývá v mnoha domácnostech. Zatímco medvěd se do bytu nevejde a nebezpeční plazi se chovají za přísných pravidel, užovky nebo leguáni se už stali běžnou součástí nejednoho panelákového obýváku.

Šťastný člověk s plazy

František Šubík pracuje v exotáriu ústecké zoo. Po dnu prožitém s ještěry, hady a želvami jde domů postarat se o hady a ještěry. „Jsem prostě šťastný člověk. Ne každý má práci, která je i jeho koníčkem,“ říká Šubík.
V ústeckém bytě tři plus jedna má dvacet devět nejedovatých hadů a dvacet osm převážně pouštních ještěrů. Maminka se jeho zvířat bála, takže naplno si svůj sen splnil až v dospělosti.
Rodina má pochopení, i když manželka dává přednost chlupatým zvířátkům. Do bytu se tedy musel vejít ještě pes a čtyři ušlechtilé kočky. „Plazi nejsou levné hobby. Ale ta radost, když se je podaří namnožit! To je největší pochvala chovatele,“ vysvětluje Šubík. Nejsou to tvorové na mazlení, ale jistou přízeň projevují. „Někteří ještěři jsou vítací. Přiblížím se a běží mi naproti,“ směje se Šubík.
Když rodina odjede, pečuje o domácí minizoo bratr a dokonce i maminka, která si už zvykla.

Had jedem šetří

Jedna z místností chlumeckého panelákového bytu Hejdukových je uzamčená a vstup dovnitř má přísná pravidla. V zabezpečených teráriích tam vedle neškodných užovek nebo korálovek žijí i krajta, chřestýš, křovinář a další respekt budící stvoření. Podle stanov Klubu karlovarských teraristů jsou v místnosti potřeby první pomoci a cedulka s číslem lékařské služby, dozdobená fotografií prstu Jiřího Hejduka po uštknutí. „Stalo se. Naštěstí had při obraně jedem šetří, dávka nebývá taková, jako když loví,“ komentuje fotku chovatel.
Hadi podléhají registraci podle fotografie nebo mikročipu. Jiří Hejduk vysvětluje pravidla, která jako pracovník České inspekce životního prostředí zná lépe než kdo jiný.
V rodině není nikdo, kdo by proti neobvyklému koníčku protestoval. Paní Hejduková pracuje v zoo, mladší syn má vlastního ještěra a užovky čínské, které už dokonce dokázal rozmnožit. Staršímu synovi by se oblíbené zvíře domů nevešlo, jeho vášní jsou koně. Ještě je tu fenka Very. Na plazy nežárlí, ví, že na mazlení je ona.
„Hadi se chovají vždy přirozeně. To je to, co mě na nich baví,“ říká Jiří Hejduk.

Ferda zelený

Leguán zelený Ferda bydlí v obýváku všebořického bytu Renaty a Radka Kříbalových už pět let. Vyrostl do úctyhodných rozměrů a jeho skleněný domov zabírá notný kus pokoje.
Ferda je domácí mazel. Každý večer se koupe pro dostatek vlhkosti, v létě chodí na sluníčko, v zimě se opaluje pod UV lampou. Panička zná jeho gesta a rozlišuje záporné třepání hlavou od spokojeného. Když se natáhne k televizi, leguán si přilehne. „Pořídil ho manžel. Prťavou ještěrku, co nechtěla jíst. Ferda se stal mým miláčkem. Četla jsem kvůli němu desítky příruček,“ říká Kříbalová.
Kromě drbání na boku se Ferdovi očividně líbí blesk fotoaparátu. Chová se jako modelka a překvapuje i samotné majitele. „Občas je s ním povyražení. Na chalupě jednou utekl na strom, a když jsme vylezli nahoru, slezl dolů a tam počkal,“ vypráví Kříbala.
Dalšího obyvatele bytu kocoura Mikeše se Ferda nebojí. Jediné, co prý nesnese, je Renata Kříbalová s ručníkem kolem hlavy. „Úplně změní barvu a začne vyvádět tak, že je schopný i něco rozbít nebo si dokonce ublížit,“ dodává Kříbala.

Šlehačka pro šelmy

Někdo propadl plazům, někomu učarovaly šelmy. Díky Jaroslavu Kaňovi znají děti ve školách na Ústecku i mimo kraj živého tygra usurijského. Tygr Čiko, lev Leon, dva karpatští hnědí medvědi Uta a Blesk a syrský medvěd Jerry jsou také hvězdami filmů a reklam.
Kaňových miláčci jsou zvyklí na obecenstvo. Vzájemný respekt lidí a šelem je však nezbytný. „Leona jsme měli dva roky doma, ale to byl malý. Zahrávat si je zbytečné. Kdysi mě medvěd pokousal, ale mohla za to moje frajeřina,“ říká Kaňa.
Šelmy chová pětadvacet let a sjezdil s nimi kus světa. „Je to moje práce a zároveň splněný sen. A starají se mi o zážitky,“ směje se Kaňa. „Třeba při natáčení pohádky Náhrdelník mě namaskovali tak, že se medvěd lekl, vyběhl a já ho honil mezi turisty na Kampě,“ dodává.
Nejdéle má Jerryho, momentálně jediného medvěda svého druhu v Čechách. Výživa medvídků a kočiček je náročná. Medvědi spořádají po dvou bochnících chleba a pěti kilech zeleniny denně, tygr a lev tak šest kilo masa každý. „Ale všichni zbožňují šlehačku ve spreji. Jen jednu značku, jinou nechtějí,“ upřesňuje Kaňa.

Soutěž o knihu

Jak se díváte na chov exotických zvířat v domácnosti? Diskutujte pod článkem. Autora nejlepšího příspěvku odměníme knihou redaktorky Jany Soukupové Zoo v paneláku.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!