Důsledky sčítání: číslování domů a zákaz měnit příjmení | E15.cz

Důsledky sčítání: číslování domů a zákaz měnit příjmení

Karel Páral

O významu a věrohodnosti údajů, které se objeví ve sčítacích formulářích, se často přou lidé i odborníci. Jisté ale je, že víceméně podobné záležitosti, které se odehrávají při sčítání dnes, se děly už před tisíci lety.

Již Evangelium svatého Lukáše například hovoří o tom, že tesař Josef se svou ženou Marií, toho času v požehnaném stavu, se vydali z Nazaretu do Betléma právě kvůli sčítání lidu. „Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, města Nazaretu, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě,“ lze se dočíst v Bibli.

Pro české země je mezníkem sčítání lidu, tažného dobytka a domů, které se odehrálo v roce 1770 pod „taktovkou“ Marie Terezie. Pro potřeby tohoto sčítání bylo poprvé uloženo očíslovat všechny domy a po sčítání si lidé už nesměli měnit svá příjmení.

„Do této doby se oficiálně používala pouze křestní jména, která lidé doplňovali podle vlastností, povolání či postojů daného člověka dovětkem. Tato přízviska ale nebyla oficiálně nikde zakotvená a lidé si je mohli měnit. Až od roku 1770 začala platit dědičnost příjmení,“ uvedl jeden z organizátorů posledního loňského sčítání lidu Ondřej Kubala.

Stejně jako dnes, hrozila tomu, kdo se odmítl zúčastnit, sankce. Ta ale vypadala poněkud jinak než dnešní pokuta. „Pokud se někdo snažil sčítání vyhnout, mohl si vysloužit trest až dva roky prací na pevnostních stavbách. A pokud někdo zatajil majetek, který byl předmětem sčítání, přišel o něj,“ objasnil Kubala.

První sčítání moderního střihu se na Moravě odehrálo v roce 1869. Zákon stanovil desetiletou periodu všech dalších sčítaní. Těžko říci, nakolik byly údaje věrohodné, protože samotný sčítací akt se odehrával v období ze Silvestra na Nový rok.

Kdo odmítl poskytnout údaje nebo informoval o svých rodinných a majetkových poměrech nepravdivě, mohl dostat pokutu v rozmezí od jednoho do dvaceti zlatých. Hrozil mu ale také čtyřdenní žalář.

Desetiletá perioda sčítání se od roku 1869 na území současné České republiky stále dodržuje s jedinou výjimkou. Tou byl rok 1940, kdy se sčítání neuskutečnilo kvůli druhé světové válce.

Autor: Karel Páral
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!