Duši čistí v páře a učí se být skromnější | E15.cz

Duši čistí v páře a učí se být skromnější

Šijí si šaty z kůže, meditují u dýmky, čas od času spávají v týpí a především se klanějí přírodě. I v Ostravě se rodí indiáni.

Petr Pollák a jeho partnerka Ivana Dvořáková mají kořeny v Ostravě, jen z ní před časem utekli pod beskydské kopce. To aby byli blíž horám. Ve své chalupě v Janovicích na Frýdecko-Místecku spolu vychovávají dvouapůlletou Rozárku a čtyřletého Jendu, fenka Wanži jim tu hlídá stádo ovcí.
A jednou za čas vymění džíny za šaty z jelenice, obují mokasíny, do hlavy zapletou ptačí péra, sbalí týpí a na několik dní vyrazí na tábořiště. Žít jako indiáni.
„Od malička se mi líbil Vinnetou, běhal jsem s lukem, pak jsem začal chodit do turistického oddílu, jezdit na hory, na tábory. Občas jsme hráli něco indiánského, vždycky mě to bavilo, bylo to romantické,“ vypráví sedmatřicetiletý Petr Pollák, který si z ostravského turistického oddílu přinesl přezdívku Krahujec. Zůstala mu i mezi indiány.
Stejnou cestou se k indiánům dostala i jeho životní partnerka Ivana Dvořáková, zvaná Amazonka. „Vždy se mi líbilo všechno, co mělo indiánský nádech. Ale pořádně jsem se o indiány začala zajímat až s Krahujcem. Jsme spolu devět let,“ vypráví šestatřicetiletá žena.
Když jsou doma, žijí docela běžně: starají se o děti a o hospodářství, do letité chalupy pod horami si pořídili televizi, mobily i internet. Jenže pak se klidně na pár dní promění v indiánskou rodinu. „Uctíváme zvyky kmene Lakota, což jsou Siouxové. Říká se jim taky indiáni plání,“ vysvětluje Krahujec. „V jejich životě hraje velkou roli náboženství, které je spojené s každodenním životem. Všechno, co nás obklopuje, je posvátné. I s obyčejnými věcmi se má nakládat tak, že mají svého ducha,“ naráží na jeden ze základních rozdílů mezi svým civilním a indiánským životem.
Na indiánských setkáních si s kamarády dopřávají pravé indiánské rituály, jako je společná meditace u dýmky či obřad jménem potní chýše. To je něco jako indiánská sauna či parní lázeň. „Chodíme do ní nazí. Rozpálené kameny poléváme vodou, někdy s příměsí bylinek. Člověk se při vysoké teplotě dokonale fyzicky i psychicky pročistí. Symbolizuje to znovuzrození. Při tom zpíváme a modlíme se. Je to hodně emotivní,“ vypráví Krahujec, jak působivý pobyt v potní chýši může být.
Chýši, stejně jako ostatní indiánské rituály, provází nezbytná dýmka. „Nacpeme ji tabákem a dáme ji kolovat. Tabák někdo kupuje, jiný si pěstuje svůj doma ve skleníku,“ říká Krahujec.
„Kouřit ji mohou muži i ženy,“ doplňuje Amazonka.
Loni byli v Americe, v dakotské rezervaci Pine Ridge. Viděli, jak dnes žijí skuteční indiáni. „Bylo to hodně smutné. Všude nepořádek a bída. Ale i když nosí džíny, pijí coca colu a oheň zapalují zapalovači, svým duchovním životem jsou pro nás stále velkým vzorem, zdrojem zkušeností i poznání. A smekáme, že si stále zachovali obrovskou vnitřní energii a vůli pokračovat v tradicích, ať už kulturních či duchovních,“ popisují zážitky z Ameriky.
Bída amerických indiánů jim nevzala chuť dál si vést svůj česko-indiánský život. „Čistím si tím duši. Příroda mi dává energii, naplňuje mě,“ vysvětluje Ivana Dvořáková. A Petr Pollák dodává. „Indiánský život má v sobě kus skromnosti, nezávislost na materiálních věcech, v tom je jeho mimořádnost,“ uzavírá.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!