Dokořán: Ti v pozadí, bez kterých by nezazněl ani jeden tón | E15.cz

Dokořán: Ti v pozadí, bez kterých by nezazněl ani jeden tón

Hudební festival Dokořán lákal na kvalitní hudbu, film, divadlo. A lidé v zákulisí byli připraveni pro návštěvníky udělat maximum.

Nezpívali, nehráli na pódiu a většina návštěvníků si jich ani nevšimla. Jaké měla vlasy slečna v občerstvení si na druhý pamatoval asi málokdo. Přesto se bez lidí „v pozadí“ festival Dokořán neobešel. Lucie Rakowská, Michael Peroutka a Renáta Talíková. Na festivalu Dokořán v Karviné, který se konal od čtvrtku 12. do soboty 14. srpna, se starali o pohodlí návštěvníků. Každý jinak a po svém.

Nový prostor, nové možnosti

Organizátoři, mezi které patří i Lucie Rakowská, museli letošní ročník Dokořánu i přestěhovat. „Lidé si hned na začátku mohli všimnout, že jsme změnili místo kvůli opravám Lodiček. Scény jsme rozložili přímo v parku, kolem zvířátek. Zjistili jsme, že tohle místo nám nabízí zajímavé možnosti, a jsme tomu rádi. Každá scéna má svůj prostor a je to hezky oddělené,“ uvedla Rakowská. Karvinou letos poprvé navštívila kapela z německých Drážďan Yellow Umbrella, hrající reggae&ska. Její lídr Jens Strohschnieder si dny na Dokořánu užíval. „Máme raději malé festivaly, protože atmosféra je přátelštější a vztahy bližší. Šel jsem si jen pro pivo a asi na hodinu jsem se zapovídal s místními lidmi. To se mi jen tak nestane. Hrálo se perfektně,” svěřil se Strohschnieder.

Hudebníci si také pochvalovali občerstvení, které jim organizátoři připravili. „Vařili jsme spíše slezská jídla. Gulášek byl výborný a nabídli jsme třeba i chleba se škvarkama, k tomu pivečko. Asi jim to chutnalo, protože talíře byly prázdné,“ směje se Rakowská. Ta dokonce do vaření zapojila svou maminku. „Upekla domácí ořechové dortíčky,“ sdělila Rakowská. Festival si užívali nejen účinkující a návštěvníci. Organizátory potěšil i velký zájem dobrovolníků. „Měli jsme jich tu devadesát. Využili jsme každou ruku. Jsou pracovití, schopní a je na ně spolehnutí. A za to jim patří velké díky,“ potvrzuje Rakowská.

Tričko, které léčí smutek

Stánků s občerstvením nebo suvenýry bývá na Dokořánu spousta. Jeden z nich letos zářil do okolí nejvíce. Renáta Talíková v něm prodávala ručně malovaná trička, tašky a kabelky. „Maluji na trička sluníčka, hvězdy nebo spirály,“ přibližuje motivy Talíková. Kateřina Šustková vybrala synovi zelené s dinosaurem. „Je takové veselé a můj syn z něho bude mít určitě radost,“ sdělila Šustková.

Největší radost pak má, když se k ní zákazníci vracejí. „Snažím se, aby byl každý výrobek originál. Dávám si práci s tím, aby byl dobře vypracovaný, a obrázek se mi proto nikdy nepodaří namalovat stejně. Třeba na tašce pracuji asi tři hodiny,“ popsala výtvarnice.

Strach z otravy alkoholem

O bolavou duši a tělo návštěvníků se na festivalu Dokořán staral zdravotník Michael Peroutka. Domů se za tři dny téměř nedostal. S ošetřováním raněných ale nemá problém. Vyzkoušel si to hned po absolvování kurzu první pomoci. „Bylo mi patnáct let a pomáhal jsem muži, který spadl z kola. Lidé kolem něho jen stáli a nevěděli, co mají dělat,“ vzpomínal čtyřiadvacetiletý Peroutka.

U sebe měl neustále připravenou lékárničku, přesto doufal, že se nic závažného nestane. „Nejvíce se vždy bojím, že to někdo přežene s pitím nebo drogami. Otravy alkoholem jsou nejzávažnější věci, které se tu můžou stát. Dotyčnému pak sám nemohu nijak pomoci, musím volat záchranku a lékaři se pak o něho postarají,“ povídal Peroutka. K žádnému velkému úrazu nedošlo. „Davové šílenství nebo ušlapání tady naštěstí nehrozí, je tu velký prostor. A i když bylo hodně teplo, kolapsy nebyly žádné. Ošetřil jsem jen pár odřenin, když někomu alkohol stoupl více do hlavy. Takže klid,“ usmíval se zdravotník Peroutka.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!