Do you speak english v Písku? | E15.cz

Do you speak english v Písku?

Co se stane, když písecký Kamenný most zapíší na seznam UNESCO jako světové kulturní dědictví? Začnou ho obléhat turisté s fotoaparáty a vyptávat se v cizích jazycích.

Sedmička zinscenovala situaci: taxikář vysadil Angličanku s kufrem u hlavní pošty. Potřebuje najít informační centrum, hotel, náměstí a možná posedět v cukrárně při kávě. Německá turistka zas shání léky, parfém a nádraží. Zápis píseckého mostu do seznamu UNESCO by přilákal velké množství turistů a redaktorky chtěly vyzkoušet, jak jsou na tom místní se znalostí cizích jazyků. Stanislava Knězová, „Angličanka“ ze Strakonic, prochází kolem hlavní pošty směrem k Havlíčkovu náměstí. „Promiňte, můžete mi pomoci? Kde tu je náměstí?“ ptá se anglicky. „Nerozumín,“ odpovídá žena kolem padesátky. Asi čtyřikrát za sebou nezabírá klasická věta: Do you speak english? Nepochodí ani u prodavače v tabáku. Ochotná je až žena v Nerudově ulici. „Potřebuji se dostat na náměstí a k informačnímu centru,“ opakuje anglickou větu. Žena na chodníku sice plynně anglicky nemluví, ale angloněmčinou vysvětluje, že infocentrum je na malém náměstí kousek odtud vpravo, že tam hovoří dobře anglicky, opodál že se nachází radnice, a je dokonce ochotná tam cizinku doprovodit. Na „íčku“ věděli všechno a hlavně uměli anglicky plynně. Následovalo posezení u kávy v cukrárně na okraji parku. „Hovoříte anglicky? Dám si kávu s mlékem, ovocný čaj a malou minerálku,“ hlásí Angličanka u pultu a překvapuje ji vstřícnost a ochota personálu.
Do historického centra Písku vyrazila i turistka z Německa. K této roli se propůjčila učitelka němčiny Jitka Bočková. Začala se snídaní v cukrárně Mozart u Kamenného mostu. Koupit si koláč nebyl problém. Prodavačce ho cizinka prostě ukázala prstem. „Prodáváte tu kávu s sebou? A máte tu i teplá jídla?“ ptala se německy. Prodávající sice zákaznici rozuměla, ale raději si vzala na pomoc kolegyni. Potom šla Němka do lékárny. Snažila se vysvětlit, že by potřebovala léky na bolest hlavy, ale nemá recept. Lékárnice pochopila, co cizinka požaduje, ale odpovídala v češtině. Pomáhala si gestikulací rukou. „Já vám nerozumím, ale tohle je spíš na žaludek,“ řekla lékárnice a ukazovala si na břicho.
Stejná situace se opakovala také ve zlatnictví a drogerii, kde chtěla cizinka koupit dražší parfém. Na závěr se poptala, kudy na nádraží. Bahnhof? Zamyslel se starší muž, kterého turistka oslovila. „Chce nějaký nářadí,“ vysvětlil ženě, se kterou procházel. „Ne to bude nádraží,“ zajásal vzápětí a začal vysvětlovat cizince kudy. Další procházející žena neměla s němčinou problém. Plynně turistce vysvětlila směr, a navíc dodala, že právě chvátá na vlak, takže může jít s ní. Angličtinářka Stanislava Knězová byla spokojená. „Mladší a střední ročníky řeč nezaskočila, starší to vyrovnávaly ochotou. Jen je třeba odhodit stud,“ usoudila. Obstála i němčina. „Lidé chápou, co po nich v němčině chci, ale odpovídají česky. Občas přidají nějaké německé slovíčko. Přesto myslím, že bych se s Píseckými domluvila,“ hodnotila Jitka Bočková.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!