Dne ubývá, krabic a lahví od vína v karvinském Sherwoodu přibývá | E15.cz

Dne ubývá, krabic a lahví od vína v karvinském Sherwoodu přibývá

Redaktoři Sedmičky strávili den a noc v parku Dubina. Přes den tu lidé odpočívají, popíjí. V noci tu pospávají bezdomovci.

Dubina má nejhorší pověst ze všech karvinských parků.Sedmička se vydala zjistit, jestli oprávněně.
Ručičky hodinek ukazují dvě hodiny odpoledne. Je pondělí, horký všední den. Přes Dubinu, které místní přezdívají také karvinský Sherwood, spěchají lidé, důchodci venčí své čtyřnohé chlupáče. Po chodníku projede cyklista nebo on-line bruslař. Pohoda. Dětský koutek je zatím prázdný a po bezdomovcích, na které si místní lidé stěžují, není ani stopy. Nejvíce je živo na vyasfaltovaných chodnících. 15.04 V lese je příjemný chládek. Tráva je tu posekaná, stromy udržované. Romantické místo kazí jen malý rybník, celý pokrytý žabincem s naházenými lahvemi od alkoholu. Na paloučku pod stromy sedí dvě ženy. „Rozhodli jsme se s maminkou, že si sem zajdeme odpočinout. V tom vedru je tu příjemně. Sama bych sem ale nešla, bála bych se,“ říká žena, která bydlí kousek od parku. „Sedíme na trávě, protože tady uprostřed lesa není žádná lavička. Ale jinak se nám tady líbí,“ dodává starší z žen. 16.30 Po cestě kolem hřbitova jdou maminky s kočárky k dětskému koutku. „Skoro sem nechodíme. Jednou jsem na hřiště chtěla s dítětem jít, ale byli tu bezdomovci. Pod stromy měli deky, pořvávali po sobě. Bylo jich tady asi osm. A to mě odradilo. Mám strach, že by chtěli nějaké drobné, nebo by po mě pokřikovali,“ říká Andrea Macáková. Její kamarádka má na věc podobný názor. „Je to škoda, hřiště je pěkné a máme to kousek od domu. Když se tu rozhlédnu, najdu tady flašku, tam flašku, je tu nepořádek. Ale co se s tím dá dělat? Vím, že tady strážníci nemůžou hlídkovat pořád,“ myslí si Nikola Stuchlíková. Jejich babička pokyvuje hlavou. „Kdysi jsme sem s manželem, který už umřel, chodili často se syny. Tehdy se mi tu líbilo víc,“ dodává Alžběta Kováčová. 17.01 Přes park si krátí cestu milenci, na lavičku si sedl starý pán s láhví vody. Kolem něho procházejí čtyři kluci. Osmnáct jim ještě není a každý z nich potahuje z cigarety. „Půjdeme se zchladit do Kauflandu,“ ozývá se ze skupinky. 17.26 Po starším pánovi obsazují jedinou lavičku ve stínu dva bezdomovci. Vedle postaví kolo a berle. „Přišli jsme si sem s kamarádem posedět. Oba bydlíme v Bethelu (azylový dům – pozn. red.) a jsme tam spokojení,“ říká šestapadesátiletý Ondřej Gaži. Tvrdí, že celý den makal. „Rozebral jsem asi pět aut a tři jsem opravil. Navíc pracuji v Petrovicích, kde sbírám papírky, a práce si moc vážím,“ dodává Gaži. Opřené hole jsou od Péti. „Stal se mi před třemi roky úraz. Sáňkoval jsem s dětmi, a když jsme to z kopce nevybrali a hrozilo, že se napíchneme na plot, vrazil jsem tam nohy. A od té doby mám tu pravou nohu na nic,“ ukazuje Péťa. Ondřej jej přerušuje. „Jestli jste od novin, napište tam, že my z Bethelu jsme proti bezdomovcům, kteří tu všude dělají bordel. Nemáme je rádi. Dneska tu žádní nejsou, protože se přesunuli k vodě. K Olze, nebo jsou na Pískovně,“ povídá Gaži. 17.45 Jeho informaci potvrzují strážníci, kteří parkem procházejí. „Zrovna dneska kolegové vykázali dva bezdomovce z rybníku Pískovna. Přespávali tam, dělali kolem sebe nepořádek,“ informuje jeden ze strážníků. V Dubině je klid a tak pokračují dál. 18.30 Začíná podvečer a je tu stále víc mladých lidí. Koše u laviček zůstávají prázdné. Zato lahví kolem nich a v rybníku přibývá. Na betonovém poklopu pár metrů od dětského koutku sedí čtyři kluci. Může jim být kolem šestnácti, sedmnácti let. Živě diskutují a uprostřed stojí dvoulitrová láhev s vínem. „Když si chceme vyjít někam do klubu, tak si dáme vínko v parku. Dostaneme se do nálady a levně. Na diskotékách nalívat nechtějí a je to drahé,“ povídá jeden z nich. 18.48 Téměř na konci Dubiny je oplocené hřiště. Nehrají si v něm děti, ale běhají psi. „Cvičíme tady párkrát v týdnu,“ upřesňuje Veronika Gorecká. 21.00 Park se vylidňuje. Uprostřed v lese není žádné světlo, není tam vidět na krok. Lidé po dvojicích kráčejí nejvíce osvětleným chodníkem kolem hřbitova. Dubinou jen procházejí.
23.55 Sherwood je tichý. Do lesa si troufáme jít jen s baterkou. Kromě funícího ježka nezaznamenáváme žádný pohyb.
1.12 Jdeme se znovu projít lesem, zda nenarazíme na bezdomovce. U jedné z laviček na okraji jsou rozházené věci. Starý svetr, PET lahve a krabice od levného vína. Nikdo tady však nepřespává.
3.55 Začíná svítat a vidíme prvního nocležníka. Pán vypadá čistě, má na sobě rifle a černou mikinu. Ustlal si na jedné z laviček. 5.30 V Dubině začíná nový den. Lidé pěšky nebo na kole spěchají do práce.
9.30 Za rybníkem zpoza větví prosvítá něco modrého. Na místě objevíme stan. Je to dětské iglú, ne moc velké. Vevnitř jen zmuchlaná deka. Odpadky kolem stanu naznačují, že tu byl večírek: dvanáct PET lahví od vína. Obyvatele stanu jsme však nezahlédli.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!