„Dinosaurus“ Rejnart: Před lety jsme zahráli znělku a byl plný parket. Teď to trvá dvě hodiny | E15.cz

„Dinosaurus“ Rejnart: Před lety jsme zahráli znělku a byl plný parket. Teď to trvá dvě hodiny

31. července 2010 • 01:11
Vladimír Rejnart je frontman Generace, nejstarší fungující kapely na Mladoboleslavsku. Na tancovačkách vyhrává od roku 1965.

Sám šestašedesátiletý „dinosaurus“ má na svém muzikantském kontě přes tři a půl tisíce hudebních vystoupení.
„Už jako tříletý jsem uměl držet housle,“ tvrdí Rejnart, který pochází z muzikantské rodiny. Otec ho vyučil na klavír, kapelu měl i na vojně.
„Hráli jsme v kasárnách, kam na nás chodilo pět set civilistů. Koncertovali jsme i na zámku v Českém Krumlově. Po vojně jsem si dal pauzu. Jenže pak mě kapela Fantom pozvala na konkurz a od té doby se to táhne. Akorát jsme změnili název,“ říká velezkušený kapelník.

Proč, Fantom se vám přestal líbit? Nebo je za tím něco jiného?
Fantom byla americká letadla ve Vietnamu a to se komunistům prostě nelíbilo. Abychom vůbec přežili, přešli jsme pod křídla svazáků a uspořádali například koncert u Rusáků na „Vazačce“. Tím se všechno zahladilo. Nový název vymyslel náš bubeník Eda Turczyn. Podle mě je to dodnes trefné, Generace má hluboký význam. Jako všichni Češi jsme si dokázali s cenzurou poradit.

Vy můžete porovnávat. Jsou mezi tancovačkami pořádanými tehdy a teď velký rozdíl?
Dřív se lidi bavili už od samého začátku. Zahráli jsme znělku a byl plný parket. A taky bylo rozsvíceno na plné pecky, a přesto se všichni bavili. Dnes musí být tma a zábava se rozjede až po dvou hodinách. Hodně to drží holky, ty jsou geniální. Kluci se nejprve potřebují opít, aby měli odvahu, a holky je vůbec nezajímají. To je další šílená věc. Také rádia a televize do nich musí stokrát nabušit nějakou věc. Potřebují od někoho říct, co je dobré, nedokážou sami poznat, co se jim doopravdy líbí.

Chodí na vás zástupci více generací?

V loňském roce jste po čtyřiačtyřiceti letech vydali vaše první CD. Plánujete další?
Momentálně pracujeme na DVD z loňského křestu. Snad ho letos dokončíme. Materiál na nové cédéčko máme, ale ještě jsme nezačali točit. Aby ne, vždyť vystupujeme každý týden, času je málo. V plánu máme také album s výběrem nejlepších písniček. Bude pro ty fanoušky, kteří mě pořád žádají o naše starší věci.

Co děláte, když zrovna nehrajete?
Na jiného koníčka mi nezbývá čas. Mám barák, tam je práce dost. A v domě mám dvě vnučky, z nichž jedna intenzivně prožívá pubertu, což je také radost sama o sobě. Zbytek mého času patří muzice. Není to totiž jen o hraní a zkoušení.

V kapele hraje i váš syn, existuje tedy šance, že váš muzikantský rod zůstane zachovaný… Syn má samé holky. Jedna z jeho prvního manželství má talent, ale rodiče se rozvedli a její maminka si vzala chovatele koní a jí učarovala zvířata. Nadání ale má. Další chodí do sboru Paprsek, ale u ní zatím výrazný hudební talent nevidím. To spíš skvěle tančí. A třetí vnučka je vyženěná.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!