Děti s leukémií se vydaly do džungle. V kalendáři Příběhy 2011 | E15.cz

Děti s leukémií se vydaly do džungle. V kalendáři Příběhy 2011

V charitativním kalendáři Příběhy 2011 dělají zvířata z pražské zoologické zahrady společnost dětem, které se léčí na klinice v motolské nemocnici.

Obrázek, nad kterým člověku v první chvíli lehce zatrne: těsně vedle půvabného holčičího obličeje hledí do objektivu hrozivá hlava tygra. Ve skutečnosti se protagonisté snímku nikdy nepotkali.

Tak bude vypadat titulní fotografie kalendáře, v němž zvířata trojské zoologické zahrady dělají společnost dětem. Konkrétně malým pacientům, kteří prošli transplantační jednotkou hematoonkologické kliniky nemocnice v Motole.

„Laika v první chvíli ani nenapadne, že jde o fotomontáž, a právě to jsme zamýšleli. Člověk tak může nerušeně vnímat pospolitost dětí a zvířat,“ říká Martin Vobořil, hlavní z autorů a fotograf charitativního kalendáře Příběhy 2011.

Příběhy sestavili rodiče spolu s lékařem

Některé scény v něm jsou na motivy Mauglího z Knihy džunglí. Tvůrci navázali na loňský úspěšný projekt Příběhů 2010, kdy se zvířaty ze zoo pobývaly na obrázku pro změnu děti z Klokánků.

Loni výtěžek z prodeje kalendáře putoval na konto opuštěných dětí, tentokrát půjde malým pacientům, konkrétně nadačnímu fondu Venduly Svobodové Kapka naděje.

Zatímco minulé příběhy malých protagonistů sepsala předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková, v letošním roce referovali o nezletilých „modelech“ jejich rodiče ve spolupráci s vedoucím lékařem transplantační jednotky hematoonkologické kliniky nemocnice v Motole Petrem Sedláčkem.

„Na snímcích jsou děti, které buď podstoupily onkologickou léčbu, nebo transplantaci kostní dřeně. Teď docházejí do naší ambulance na doléčení,“ upřesňuje Sedláček.

Za dětmi vyrazili autoři na Berounsko

Tvůrci kalendáře si dávali záležet na tom, aby z fotky nebylo patrné, jakým utrpením malí pacienti prošli.

Za svými hrdiny vyrazili fotograf Martin Vobořil s art direktorem Jaroslavem Stehlíkem v červnu do kempu Valek v Chrustenicích na Berounsku, kde děti byly na týdenním rekondičním pobytu.

Vybrali si tam dvanáct „modelů“, kteří byli ve věku od dvou do sedmnácti let. A pustili se do díla.
„Vzdor úžasné atmosféře nebyla spolupráce s dětmi vždy jednoduchá,” říká Vobořil. Vzpomíná například na jednoho pětiletého chlapce.

„V kempu ho zprvu ještě rodiče vozili na vozíčku. Ze začátku se mu vůbec nechtělo, ale pak si focení vyloženě užíval, a dokonce se rozchodil,“ vysvětluje Vobořil s tím, že na snímku bude s hadem.
„Rodiče nám pak děkovali, že jsme také je vytrhli z hořké reality,“ podotýká Martin Vobořil.

Dívka ve zvířecí kapele, chlapec na tygru

Na jiné fotografii hraje asi jedenáctiletá dívka v džungli na kytaru, obklopená zvířecími muzikanty. Členy pralesní kapely jsou gorily.

Také při spolupráci s nejmladším aktérem, dvouletým chlapcem, se autoři trošku zapotili. Chtělo to notnou dávku diplomacie, než ho přesvědčili, aby usedl na malou plastovou motorku. Na fotografii mu ji ovšem Vobořil se Stehlíkem vyměnili za tygra.

Zatímco protagonisty minulého kalendáře spojoval motiv náhradního domova, letošní motto je jiné: vychází z přesvědčení, že živí tvorové pomáhají dětem v léčbě. Pacienti ve společnosti zvířat zapomínají na svou nemoc a jsou pak v mnohem větší pohodě.

Džungli našli v hlavním měst

Ani prostředí na fotkách není pravé a tvořilo se zvlášť. Přestože jednotlivé scény autoři zasadili do pralesa či savany podle toho, kde je určité zvíře doma, nemuseli vůbec z Prahy.

„Do Afriky jsme nevyrazili, hledali jsme podobnou krajinu u nás. Scenérii pro džungli jsme nafotili ve skleníku Fata Morgana hned nad pražskou zoologickou zahradou. V přilehlé botanické zahradě je k mání i polopoušť, různé vodopády a jezírka,“ vysvětluje grafik Jaroslav Stehlík. Jeho hlavní starostí je postprodukční úprava snímků.

Vychází ze zkušeností z jiných charitativních projektů, například práce pro Konto Bariéry. V kalendáři si kladl za cíl zaujmout diváka neobvyklým obrazem a myšlenkou.

Výtěžek půjde na konto Kapky naděje

Trojská zoologická zahrada vyšla po loňské zkušenosti autorům ochotně vstříc a honoráře se zřekla ve prospěch Kapky naděje. Představitelé nadačního fondu si projekt kalendáře pochvalují.

„Viděli jsme už ten minulý a nápad se nám zalíbil. Děti jsou ze zvířátek nadšené, takže když nás pan Vobořil oslovil, na spolupráci jsme se domluvili okamžitě,“ říká ředitelka Kapky naděje Elen Švarcová.
Za získané peníze chce fond koupit další přístroje pro kliniku motolské nemocnice.

Charitativní kalendář autoři dokončí tento měsíc. „Uvažujeme o nákladu dvou tisíc pěti set kusů a už teď máme přes polovinu z nich objednaných,“ dodává Martin Vobořil.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!