Co ukrývá Praboleslav | E15.cz

Co ukrývá Praboleslav

Mladá Boleslav je průmyslové město, ve kterém lidé mnohdy marně hledají kousek přírody.

A přece je kousek od města přírodní park Chlum s velkým množstvím přírodních i historických pokladů. „V současné době zpracováváme projekt naučné stezky s názvem Co ukrývá Praboleslav,“ říká pracovnice Infocentra Mladá Boleslav Lenka Bauerová. „Žádost o grant podáme na jaře a pak už bude záležet jen na penězích. Musíme zpevnit cesty, postavit věž s rozhlednou, označit památky a výskyt vzácných rostlin a živočichů. Součástí naučné stezky budou i interaktivní prvky pro děti. Věříme, že se nám náš záměr podaří uskutečnit do dvou let,“ doplňuje Bauerová.

Vzácná orchidej i dudek chocholatý

Projekt naučné stezky Chlum, aneb Co ukrývá Praboleslav vzniká už dva roky. U jeho zrodu stál starosta Nepřevázky Jiří Kolín a předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová.
„Chlum má pouze statut přírodního parku a přitom je tam velké množství vzácných rostlin a živočichů,“ říká Milada Vrbová. „Roste tam vstavač nachový, česká největší orchidej a třemdava bílá. Je to jediné místo jejich výskytu v celém kraji,“ dodává Vrbová.
Hnízdí tu dudek chocholatý a čáp černý, z obojživelníků se tu vyskytuje rosnička zelená. Park je pozoruhodný i z hlediska historie a archeologie.
Málokdo ví, že historie Mladé Boleslavi začíná právě na Chlumu. Dříve, než Boleslav II. založil své sídlo na soutoku Jizery a Klenice, existovalo pravěké charvátské hradiště v západní části Chlumu na Švédských šancích.

Hradiště je starší než Mladá Boleslav

„Tomuto valu se Švédské šance říká neprávem,“ vysvětluje archeolog Jiří Waldhauser. „Prostě když si lidé neuměli vysvětlit původ nějaké vyvýšeniny, nazvali ji Švédské šance nebo Žižkovy valy. Přitom je to hradiště našich předků z poloviny devátého století,“ dodává Waldhauser. Po úctyhodně opevněném hradišti našich předků zbyla velká část hliněného náspu a před ní z velké části zasypaný příkop. Stavba byla zpevněná vodorovně pokládanými trámy, na něž přišel archeolog Josef Ladislav Píč (1847-1911). Byl jediným archeologem, který na Švédských šancích dělal vykopávky. Největším nálezem z tohoto hradiště tak zůstává skulptura beránka, kterou našel amatérský archeolog Vratislav Rudolf náhodou o Velikonocích. Plastika beránka pochází z doby okolo roku 3500 před naším letopočtem a je uložená v depozitáři muzea.
„Archeologické a přírodní naučné stezky jsou zcela běžné v celé Evropě. Budu rád, když se podaří záměr s výstavbou stezky na Chlumu uskutečnit. Je to krásná přírodní a historická lokalita v těsné blízkosti Mladé Boleslavi a bude jistě oblíbeným místem výletů,“ říká Jiří Waldhauser.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!