Člověče, rozhlédni se! Ve Varech nejčastěji z Diany | E15.cz

Člověče, rozhlédni se! Ve Varech nejčastěji z Diany

Míst s výhledem dolů na lázně je hned několik. Vary jsou rozhlednami proslulé.

Někomu se z takového pohledu zatočí hlava, jiný jen stojí a tiše oddychuje. Ať tak, nebo tak, z rozhleden a vyhlídek na lesnatých svazích nad městem mají lidé Karlovy Vary jako na dlani. Dohlédnou mnohem dál než na konec města.
„Kdykoliv mám příležitost tenhle svět kolem sebe vidět, vychutnám si ho, protože mi připomíná - tady ses narodila, tohle je tvoje město,“ chválí karlovarské vyhlídky čtyřicetiletá zdravotní sestra Renata Drozdová.
Redaktor Sedmičky je všechny postupně obešel. Nazul se do sandálů, do chlebníku přibalil chléb a solenou ředkev a vypravil se na túru lázeňskými lesy. Aby se pořádně zapotil a spálil přebytečné kalorie, záměrně vyrazil v největších vedrech. Mimochodem, pokud si osmdesátikilový člověk vyrazí na Dianu a cestou z města bude nahoru šlapat rychlostí čtyři až pět kilometrů za hodinu, spálí na trase dlouhé kolem dvou kilometrů přes devět set kalorií. Protože ale redaktor váží přes devadesát kilo, odevzdal jich cestou jistě mnohem víc.

Diana, královna z Varů

Výprava na nejznámější z karlovarských rozhleden začíná právě u Puppu a klikatí se prudce vzhůru lesními stezkami. Redaktor na nich potkal skupinky lidí, kteří měli stejný nápad jako on. Češi, Asiaté, Angličané nebo i mladí Francouzi šlapali na rozhlednu po svých. „Turisté se u nás na rozhledny ptají často, momentálně několikrát denně. Dianu jim doporučujeme, je z ní nejlepší výhled a navíc k ní jezdí lanovka,“ ukazuje Petra Vařeková z karlovarského infocentra, která z místních vyhlídek je jedničkou. Na ochoz pětadvacet metrů vysoké vyhlídkové věže, vystavěné v roce 1914 na Výšině přátelství nad Grandhotelem Pupp, pak vede sto padesát dřevěných schodů. Utahaní lidé se ale nemusejí křižovat, mohou totiž použít zkratku. Výtah. Jím vyjel na ochoz také pěší turista Vladimír Zoubek z Plzně. „Za krásného počasí je odtud vidět desítky kilometrů daleko,“ pochvaluje si výhled. Za vyhlídkami do Varů vyráží z Plzně čtyřikrát ročně. V zimě, na jaře, v létě a na podzim, když se příroda zabarví do zlatova. „Pokaždé se dívám na to samé, a pokaždé je to díky proměnám krajiny jiné,“ vysvětluje. Komu je však túra po vlastních nohou z duše odporná, může se nalodit na palubu již zmíněné lanovky. Jezdí od Puppu každých patnáct minut. Jízda lanovkou k Dianě trvá asi tři minuty a její lavice poskytují turistům rozhodně větší komfort než například hřbety zpocených oslů, na kterých se na výšinu dopravovali lidé ještě před vybudováním lanovky.
„Nahoru jedeme zhruba čtyřicetkrát a v létě tam vyvezeme asi tisícovku lidí denně. Záleží však na počasí. Je to jako všude. Když prší, přijde lidí méně, a když je horko k zalknutí, také se jim tolik nechce,“ popisuje hlavní elektromechanik lanovky Diana Richard Goga.

Petr Veliký a Jelení skok

Diana, u které se nachází lesní restaurace a také mini zoo, je výborným výchozím bodem k dalším vyhlídkám v okolí. Lesní pěšiny se odtud rozbíhají na několik stran. Jedním směrem vedou k vyhlídce Karla IV., na druhou stranu zase k Vyhlídce Petra Velikého nebo k Jelenímu skoku. Ten je od Diany vzdálený jen necelý kilometr.
„Na karlovarských vyhlídkách je skvělé, že většina z nich je kousek od sebe a v relativním dosahu centra města,“ libuje si Vladimír Zoubek.
Z Vyhlídky Petra Velikého, u které se stejně jako u Diany nachází restaurace, je perfektní výhled na Imperial, ale třeba i na Vřídelní kolonádu. Jen tři sta metrů odtud je pak dřevěný altán Jelení skok z roku 1804, ke kterému vede místy bolestivá cesta. Než si na něm redaktor odpočinul, musel se několikrát zastavit a ze sandálu vytřepat jehličí nebo malé, za to však ostré kamínky. „Taky, taky,“ smály se dvě mladé ženy, když redaktora předbíhaly. Před chvílí zřejmě řešily stejný problém. Utrpení bosých nohou však altán vykoupil čistým pohledem z výšky na lázeňské centrum. Pár záběrů lázeňského panorama a šlo se dál.
Když člověk sejde o málo níž ke skalnatému výběžku zvanému Jelení skok, nesmí se nechat zmást faktem, že místo jelena vidí kamzíka. Je tam skutečně správně. Na Jelením skoku, místu spojovaném se založením města.

Vyhlídka Karla IV.

Vyhlídka Karla IV. je pseudogotická věž z roku 1877, od Diany vzdálená asi kilometr a půl. Nejsnazší cesta k ní je zřejmě od Jeleního skoku. Protože je dobře značená, přivede do cíle i turisty se slabými orientačními schopnostmi.
„Vyhlídky Karla IV. a Tři kříže jsou mezi turisty také velmi populární. Podle mého názoru jsou co do návštěvnosti hned za Dianou,“ přemýšlí Petra Vařeková z infocentra.
Jak se redaktor přesvědčil, vyhlídku Tři kříže přišla ochutnat hezká řádka lidí. Po Dianě jich tam potkal nejvíc. Mnozí vystoupili na autobusové zastávce Panorama, odkud se ulicí U Tří křížů, Turgeněnvovou a později Gogolovou stezkou dostali až ke Třem křížům. Cesta tam od zastávky nebyla dlouhá, zhruba jeden kilometr. Gogolova stezka pak turisty přivede k cihlové rozhledně Goethova vyhlídka, která je od Tří křížů vzdálená asi dva kilometry. Ta je však zavřená. Turisté si také příliš neužijí panorama z Doubské vyhlídky na druhém konci města, kam se dá pohodlně zajet autem. Věž vyhlídky na Doupovské hoře, kterou ruští majitelé zrekonstruovali na hotel Aberg, je pro veřejnost zavřená. Člověk se tak může na karlovarské panorama podívat jen z parkoviště u hotelu. V úplném rozhledu mu však překáží malý pravoslavný kostelíček u hotelu.

Výhledy mimo průvodce

Turné po karlovarských vyhlídkách redaktor zakončil v ulici Krále Jiřího. Minul pravoslavný chrám Petra Velikého a kolem Moskevského dvoru se vrátil do města. Rybám v Teplé nadrobil chléb, solené ředkve se zbavil jinak. Dotazováním mezi Karlovarany pak zjistil, že místní si oblíbili i jiné vyhlídkové pozorovatelny než ty běžně opěvované. V turistických průvodcích o nich není ani slovo. „Nejkrásnější výhled je z vrchních pater paneláků na Růžovém Vrchu, protože jsou to rozhledny opravdu soukromé a musíte znát správné lidi, abyste se odtud mohli nechat okouzlit. Zajímavá je také louka nad Dalovicemi a nově dostupné místo nad Globusem, kde se člověku naskytne úplně jiný pohled na Vary,“ říká třiadvacetiletá marketingová manažerka Markéta Havlová.
„Z dvojčat na Růžáku,“ myslí si Jakub Mikulášek. „Z Thermalu, Jeleního skoku a z horních Bohatic,“ doplňuje Václav Vyhnánek.

Ostrove, Hraběnka přichází

Karlovarsko se teď začíná těšit na novou rozhlednu. Přesně prvního srpna položí v Ostrově základní kámen rozhledny Hraběnka. Její stavba je historickou událostí, protože v celém regionu už desítky let nikdo žádnou rozhlednu nepostavil. Nejmladší je téměř sto let stará Diana v Karlových Varech. Místo pro Hraběnku vybrali na Větrném vrchu. „Je to v podstatě jediný kopeček, ze kterého je krásně vidět nejen na Ostrov, ale i panorama Krušných hor s vysílačem Klínovec a panorama Doupovských hor. Navíc se nachází blízko chráněné lokality Ostrovské rybníky. Místo je ideální pro procházku nebo cyklo výlet, je dobře dostupné a viditelné z hlavního tahu Ostrov - Karlovy Vary,“ vysvětluje architektka Marcela Plachá, proč bude nová rozhledna právě tam.
S nápadem na vybudování rozhledny u Ostrova přišla právě její rodina. „Před třemi lety jsme si řekli, že vzhledem ke stoupající oblibě rozhleden by i Ostrov mohl mít svou vyhlídkovou věž. Ta by se zároveň mohla stát jakousi novodobou dominantou, která městu chybí, a současně by přilákala turisty,“ říká Plachá. Stavba vyhlídkové věže bude trvat několik měsíců. Hraběnka bude vysoká devatenáct a půl metru a její stavba spolyká čtyři až pět milionů korun.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!