Černá barva i jasný názor. To je metal | E15.cz

Černá barva i jasný názor. To je metal

Sedmička zahajuje nový seriál s názvem Subkultury. V prvním díle představuje budějovické metalisty.

Metalový koncert. Drsné riffy elektrické a basové kytary doplňují energické bicí. Zpěvák nekompromisně chrlí do mikrofonu text písně. Publikum, převážně v černém oblečení s logy a nápisy oblíbených kapel, šílí. Hrozí na muzikanty paroháči. Zaťatými pěstmi, z kterých vyčnívají jen ukazováky a malíčky. Dlouhými vlasy házejí do rytmu.
V Budějovicích žije necelých sto tisíc lidí. Každý je jiný. Přes svoji odlišnost se ale někteří podobají. Ať už názory, stylem oblékání či hudbou, kterou poslouchají. Ve městě tak vznikly skupiny lidí, subkultury, které stmeluje společný zájem. V tomto seriálovém díle je to metalová hudba.
Mezi diváky prosincového koncertu v budějovickém Mighty Baru Velbloud je i dvaadvacetiletá Lenka, které kamarádi přezdívají Pikolína. Do metalové hudby se už narodila. Že ji stále poslouchá, přisuzuje výchově. „Oba strejdové jsou bubeníci, taťka za chvíli bude vystupovat, doma máme nahrávací studio,“ líčí. Hudba ji nabíjí energií.
Pikolína navštívila už nespočet metalových akcí. Mimo jiné i koncerty kultovních kapel Machine Head, Slipknot, Pro-Pain nebo Sepultura. Prý si ráda poslechne ale i „old-schoolovou“ záležitost, jako je Pantera. Za největší budějovický metalový zážitek v poslední době považuje koncert americké formace Stuck Mojo v místním Marty´s Clubu. „Kytarista zpíval úplně všechno čistě a přitom u toho skákal a dělal unikátní show,“ popisuje Pikolína.
Přestože je ve městě dost koncertů, metalistům se podle Lenky v Budějovicích žije těžce. „Lidi mají strašný předsudky. Jenom kvůli tomu že mám dredy, si o mně myslí, že neumím do pěti počítat, anebo že jsem feťačka. Já se tomu směju, ale přijde mi líto, když tohle někdo začne vykládat mému menšímu bráškovi a ten se kvůli tomu trápí. A přitom dělám vejšku, přivydělávám si v jazykovce a na recepci,“ popisuje dívka. Hosté v hotelu jsou prý často překvapení, když zjistí, že je milá a chytrá. Její vzhled a schopnosti jim přijdou leckdy naprosto neslučitelné.
S tím souhlasí i jednačtyřicetiletý muž s přezdívkou Miran, který hraje na basovou kytaru v kapele Crawall. „Jinde ve světě vzhled neřeší. I když si lidé v Česku už trošičku zvykají, stále si myslí, že jsme z jinýho světa. Ale já se jim nedivím. Je to generačním rozdílem,“ říká Miran. Podle něho metalisti ve společnosti normálně fungují, platí daně, a tak by je lidé měli brát.
Po městě chodí mnoho lidí, do kterých by kolemjdoucí nikdy neřekl, že je vyznavač tvrdé muziky. Nenosí opasky s pyramidami ani černé mikiny. „Mám spoustu známých, kteří chodí v kvádru. Jeden třeba dělá obchodního ředitele,“ líčí Miran.
Ti, kteří se do metalového ale jen oblékají, jsou podle Mirana zakomplexovaní a za oděv chtějí jen něco schovat. „Znám dost takových, kteří nemají žádný svůj názor a jen se snaží po někom opičit. Často na sobě mají oblečení za dvacet tisíc, ale člověk si s nima nemůže ani popovídat. Protože v hlavě nemají vůbec nic. Většinou ale sami od komunity odpadnou,“ dodává.
A kolik je v Českých Budějovicích metalistů? „Metal má mnoho odnoží. Ale můžeme to posoudit podle budějovického koncertu Napalm Death před třemi lety. Hráli ve středu, fanoušci tedy těžko přijeli zdaleka, když druhý den museli do práce. Parket ve Slavii byl úplně narvanej. Skoro osm set lidí. Takže jich je v Budějovicích docela dost,“ uvažuje Miran.
Je dost možné, že k metalu přiroste i jeho syn. Otec ho vychovává v rockovém stylu. Když mu byl rok a půl, dostal své první bicí. „Sotva za nimi seděl, ale snažil se. Teď mu jsou tři a drží rytmus. Nebojí se do bicích bouchnout a já ho podporuju. Je to šikulka,“ uzavírá hrdý otec metalista.
Metalová muzika není jen bezduché řvaní do mikrofonu, jak si někteří lidé myslí. Texty písní mají často myšlenky, které pojednávají o závažných tématech. „Přechází ze století do století a jako by už dávno, dávno zapomněl, kolik má vdov a kolik dětí a kolik už pohřbil vlastních těl. Zmasakrovali ho v Stalingradu, na kusy rozsekali u Slavkova, vykašlal plíce u Yperu a musel vstát a narukovat znova! V knihách dějepisu o něm nikdy zmínka není, neznámí vojíni zůstávaj bezejmenní,“ zpívá například Marcel Novotný ze skupiny Kryptor v písni Neznámý vojín.
Základy metalu položily na počátku sedmdesátých let minulého století hardrockové skupiny Black Sabbath, Deep Purple a Led Zeppelin.
Kombinováním blues a rocku vznikl nový hudební styl, který je charakteristický používáním elektrických kytar a bicích a hlasitým zkresleným zvukem. Dnes existuje spousta odnoží metalu, například gothic, grind core, trash, speed, death metal či doom.

Metalisté ve městě:

Počet členů: zhruba 800
Oblíbená místa: Marty's Club, Mighty Bar Velbloud, Klub Mr. Brown

Důležité akce:

15. ledna – Velbloud: Locomotive
23. ledna – Marty's Club: Metalcore shop night: The Sorrow, SINDICK8, Sign Of Decay, DISTRAS
28. ledna – Marty's Club
Satiskfucktion – křest CD

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!