„Čenda opil Žanetu z Martini i Fernetu“ | E15.cz

„Čenda opil Žanetu z Martini i Fernetu“

Redaktorka Sedmičky navštívila kurz trénování paměti. Vyzkoušela si tak hranice vlastního zapomínání.

Někdo zavolal na linku 158, že sedmnáctiletý mladík znásilnil devětašedesátiletou babičku. „To není možné,“ říkali policisté. „Ale ano, dokonce čtyřikrát.“ Na místo přijela sanitka. Kupodivu do pěti minut. Oba dva naložila a odvezla. A jak to dopadlo? Mladík za to dostal jedenáct let natvrdo a babička o rok omládla.

Článek z černé kroniky, nebo scéna z Troškova filmu? Kdepak. Jde o příběh, který se učí účastníci kurzu trénování paměti v břeclavské knihovně. Jedná se totiž o pomůcku, díky níž si studenti lépe zapamatují dlouhé číslo 158176904155521168. Ve skutečnosti jsou to data ze života slavného vojevůdce Napoleona Bonaparta.

Paměť slábne, jde se na kurz

Na kurz se vydávám v úterý 19. ledna večer do malého sálu knihovny. Překvapuje mě, že si paměť přišli potrénovat jen tři lidé. A navíc samé ženy. Že by ostatní zapomněli? Přitom jde o kurz pro pokročilé, kteří už pár cvičení mají za sebou.

„Původně jsme si mysleli, že se přihlásí hlavně důchodci. Říkali mi ale, že se jim už nechce. Že si raději posedí někde v klidu u kafe a dortu,“ říká s úsměvem lektor kurzu a trenér pro mozkový jogging Jaroslav Čech.

A tak jsem se zapojila alespoň já. Nejsem sice ještě ve věku, kdy bych si nemohla vzpomenout na jména spolužáků ze základní školy nebo v obchodě marně vzpomínala, co jsem to vlastně přišla nakoupit. Trénink ale nikdy neuškodí.

Od lektora dostávám první papír, na kterém mám k sobě přiřadit obrázky. „Auto k autu, to je jasné, ale jak spolu souvisí brontosaurus a šnek? Že by nějaký utajený vývojový cyklus, při kterém jsem v biologii zrovna chyběla?

Vysvobozuje mě až lektorovo vysvětlení o tom, že spolu obrázky vlastně souviset nemusí. „Někdy jsou důležité asociace, které v člověku vyvolají. Záleží na tom, kterou polovinu mozku častěji používáte. Jestli tu logickou, nebo spíš kreativní,“ vysvětluje Čech.

V dalším cvičení marně vzpomínám na názvy knížek, ve kterých se objevují barvy, zvířata nebo číslovky. Snažím se vzpomenout si na patnáct obrázků, které jsem viděla před několika vteřinami. Zapamatuju si jich devět a pro jistotu přidám ještě jeden, který tam původně vůbec nebyl. Mám pocit, že každé druhé dítě z mateřské školky by to zvládlo lépe.

„To je normální. Při těchto cvičeních se zaměstná právě ta část paměti, kterou lidé běžně nepoužívají. Právě proto jsme tady, abychom si to procvičili,“ vysvětluje Čech.

Potom už začíná zábavnější část kurzu. Básničky s lehce erotickým podtextem. Pod podivnou skupinou písmen Č-O-Ž-Z-M-I-F se tak skrývá sympatické „Čenda opil Žanetu z Martini i Fernetu.“

Podobné říkanky nám mají pomoct i k lepšímu zapamatování chemických prvků v tabulce. Tam se pod lechtivou výzvou „Ó slečno sejměte tenkou podprsenku,“ skrývají tak prozaické názvy jako kyslík, síra, selen, tellur nebo polonium.

Stejně jsou na tom i alkalické kovy. I ty už mají svou říkanku. „Helenku líbal na kolínko robustní cestář Francek.“ Tedy na vysvětlenou: vodík a alkalické kovy lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium a francium.

Škoda jen, že si na žádnou z těch básniček za pár dní už asi nevzpomenu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!