Brno průmyslové. Od zbraní a traktorů k mikroskopům | E15.cz

Brno průmyslové. Od zbraní a traktorů k mikroskopům

Brněnské průmyslové podniky nejsou jen plné potu a dřiny. Někde si mohou zaměstnanci lehnout na kanape.

Brno ještě před sto lety platilo za město s nejrozvinutějším textilním průmyslem ve střední Evropě. Ne nadarmo se mu přezdívalo moravský Manchester. V posledních dvaceti letech sice většina továren na textil zkrachovala, ale i Brno má několik podniků, které něčím vyčnívají. Sedmička z nich vybrala sedm nejzajímavějších.

Nejčistší

„Kdybych byl doma na pořádek takový pedant, jako jsem v továrně, asi by to se mnou manželka nevydržela,“ glosuje vedoucí výroby FEI Company Richard Přerovský vyleštěné prostory továrny na mikroskopy. Uklízecí čety je čistí minimálně čtyřikrát denně. V továrně je rovněž stabilní teplota a vlhkost vzduchu.

Přísné předpisy, které jsou srovnatelné s výrobou lahůdek, musí zaměstnanci dodržovat kvůli přístrojům za miliony korun. Nesmí se do nich totiž dostat žádná špína, protože je používají vědci i kriminalisté. „Největším zdrojem znečištění jsou lidé. Padá z nich kůže, látka z oblečení a jiné nečistoty. Proto se zaměstnanci musejí převlékat do kombinéz a nosit jednorázové rukavice,“ vysvětluje ředitel továrny Jiří Očadlík.

Lidé v bílých kombinézách za hermeticky uzavřenými dveřmi s malou samolepkou Ježíše a nápisem „tady se dějí zázraky“ pracují v takřka sterilním prostředí. V práci se jim proto nemůže stát, že by od někoho chytili nějaký bacil. Protože zatímco se ve vzduchu pohybují miliony částic nečistot na jednu kubickou stopu, v nejčistším prostoru továrny FEI Company je jich pouhých deset. Většinu jich totiž pohltí vodivá podlaha odvádějící statický náboj.

Nejstarší

O podobném pracovním prostředí si mohli nechat zdát dělníci v první brněnské manufaktuře, jejíž založení se datuje rokem 1763 a už dávno neexistuje.
Nejstarší dosud fungující továrnou je První brněnská strojírna. „U jejího zrodu stál v roce 1814 podnikatel Jan Reif a jeho společníci. Součástí „prvního Brna“ byla po určitou dobu také Waniekova strojírna, z jejíchž budov vznikla po přestavbě obchodní centrum Vaňkovka,“ říká historička Milena Flodrová.

Přestože za tři roky oslaví nejstarší továrna dvě stě let působení na poli těžkého průmyslu, do starého železa se zatím nechystá. Dokonce ji nikterak zásadně nepostihla hospodářská krize, jež ve světě utlumila růst. „V roce 2009 jsme měli dokonce lepší hospodářský výsledek, než v roce 2008. Tržby přesáhly 177 milionů korun, zisk činil přes čtyři miliony,“ chlubí se Vladimír Koudelka, generální ředitel První brněnské strojírny.

Nejslavnější

Kromě textilu a traktorů Zetor proslavily Brno také zbraně. A to z továrny Zbrojovka. Jen málokdo si už ale vzpomíná, že se v jejích halách vyráběla i auta se stejnojmenným názvem. V době své největší slávy ve třicátých letech minulého století měla automobilka po světě dokonce přes sedmdesát továren.

Naplno jela Zbrojovka za druhé světové války, kdy se v továrně vyráběly zbraně pro třetí říši. Po revoluci v roce 1989 se naopak začal blížit její nezadržitelný konec. „Propouštěla zaměstnance, vedení nemělo odbyt na žádné výrobky. Manažeři zkrátka přivedli fabriku do krachu,“ vzpomíná na pravěk ekonomické transformace bývalý dělník ze Zbrojovky Arnošt Hýl.

Zvučné jméno se nepodařilo oprášit ani firmě Brno Rifles, která před pěti lety nakoupila stroje na výrobu zbraní a snažila se navázat na tradici zbrojní výroby. Podnikatelské plány manažerům nevyšly, a tak zamířil v roce 2007 areál do dražby. Za půl hodiny ho na aukci získala česko-slovenská investiční skupina J&T. Zaplatila za něj téměř tři čtvrtě miliardy korun. Vedení skupiny plánuje, že v areálu postaví novou městskou čtvrť.

Nejrozlehlejší

K největším brněnským továrnám patří Zetor, rozkládající se na ploše bezmála pětadvaceti hektarů. Místem se v době, kdy továrna vznikla, nemuselo šetřit.

Fabrika se totiž začala stavět na „zelené louce“ za městem. Tehdy se jmenovala Flugmotorenwerke Ostmark GmbH Wien, Zweigwerk, a vyráběly se v ní letecké motory pro potřeby nacistického Německa. Teprve po válce začaly z pásů výrobny leteckých motorů sjíždět první traktory značky Zetor.

Kromě rozlehlosti má Zetor ještě jedno prvenství, které firmě žádná jiná továrna na světě nevezme. „V padesátých letech minulého století jsme byli první firma na světě, která u traktorů vyráběla bezpečnostní kabinu,“ zdůrazňuje mluvčí společnosti Eva Prstková.

Nejpohodovější

Ne ve všech provozech musí být lidé manuálně zruční. Mozek je například pracovním nástrojem ve firmě AVG Technologies, jež se specializuje na antivirový program. Aby si přes čtyři stovky zaměstnanců mohly od přemýšlení a vývoje oddechnout, vybudovalo jim vedení firmy pohodové kanceláře a nápaditá místa na relaxaci.

„Mohou si v nich kdykoliv odpočinout. Na výběr mají pláž, kavárnu, zahradu nebo pánský klub s kulečníkem, stolním fotbalem a boxovacím pytlem,“ přibližuje Lukáš Tomis z firmy AVG. Ani s telefonováním nemusejí mít zaměstnanci problém. Aby je nikdo neposlouchal, mohou se zavřít do telefonní budky, kde si vyřídí i soukromé hovory.

Nejmenší

Ve výčtu továren by také neměla chybět ta nejmenší. Podle celníků jsou to nelegální výrobny textilu asijských prodejců. Ti mají dílničky dokonce i v garážích a dokážou ušít tisíce kusů oblečení napodobujícího světové značky.

K malým legálním výrobcům ovšem patří Kubíček Baloons. Ten si v Jarní ulici zbudoval továrnu na horkovzdušné balony. „Na počátku byla parta nadšenců, která obdivovala balonové létání. Na konci sedmdesátých let minulého století, kdy jsme začínali, byl v tehdejším Československu jen jeden horkovzdušný balon,“ říká ředitel výroby Radim Poláček.

Společnost oficiálně vznikla záhy po sametové revoluci a usadila se v bývalém činžovním domě ve Francouzské ulici v Brně. Jeden byt se proměnil na maličkou továrnu, která se pak rozšířila o jedno patro. Dílna pro výrobu košů, hořáků a ventilátorů byla brzy zaměstnancům těsná, a tak se stěhovali do Maloměřic.

Nejmultikulturnější

Jako v Babylonu, jehož obyvatele podle Bible ztrestal Hospodin zmatením jazyků, si mohou připadat zaměstnanci brněnské pobočky IBM. V tamním Delivery Center Brno poskytují služby lidé osmdesáti národností světa.

„Mluví v osmnácti jazycích. Například francouzsky, italsky, španělsky, maďarsky, polsky a rusky,“ vyjmenovává manažerka marketingu a komunikace Vladimíra Pavelková. Kdyby s těmito zaměstnanci seděl Brňan v kantýně, připadal by si nejspíš jako na mezinárodním letišti. Slyšel by totiž všechny jazyky, jen češtinu by pravděpodobně hledal marně. Tou se v totiž v české pobočce IBM mluví jen málokdy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!