Bojoval za svobodu, pro čtenáře je vítěz | E15.cz

Bojoval za svobodu, pro čtenáře je vítěz

Nejvíce hlasů získala ve „zvířecí“ anketě dželada Heiko, která se nechvalně proslavila svými útěky z brněnské zoo.

Mezi lidmi by byl člověk, který nerespektuje pravidla, jen těžko vzorem pro ostatní. U zvířat je to jiné. Útěk z klece má symboliku touhy po svobodě. Možná proto v anketě Sedmičky o největší osobnost brněnské zoo vyhrál Heiko. Dželada, která chovatelům dvakrát utekla a stala se hned po ledních medvídcích Billu a Tomovi, hvězdou.

Heiko od čtenářů získal třetinu všech hlasů. „Je to osobnost, protože si jde za svobodou přes všechny překážky. Měli by mu v zoo pořídit slíbenou družku, pak by ho toulavá třeba opustila,“ domnívá se například čtenářka Vlaďka Hrdličková, jedna ze sta hlasujících pro neposlušného primáta z čeledi kočkodanovitých.

Heiko žije v brněnské zoo pět let. Dostal se do ní z německého Stuttgartu, kde se v roce 2001 narodil. Oplocený výběh sdílí od nastěhování do Brna s paovcemi a dvěma dalšími dospělými dželadami. Samci se jmenují Helge a Asrak. Heiko je ve výběhu šéfem. „Stojí na pomyslném vrcholu skupiny. Udělal jakousi koalici s Asrakem a spojil se s ním proti Helgemu. Jsou pořád spolu a odstrčená dželada je z toho smutná. Chybí jí tělesný kontakt a probírání kožichu,“ říká chovatel Lubomír Gala.

Přestože se chlupaté zvíře proslavilo hlavně svými útěky, nevypadá na to, že by bylo přehnaně aktivní. Naopak. Většinu dne proleží. Po rozednění sleze z výklenku u ubikace a prochází se po výběhu. Hledá čerstvé snítky zelené trávy nebo se hrabe v zemi a snaží se z ní vydloubnout šťavnaté kořínky rostlin.

Přesný jako hodinky

Jakmile mezi stromy začne prosvítat slunce, rozhlíží se po ošetřovatelích. Heiko má totiž náramný smysl pro přesnost. Je zvyklý, že kolem deváté ráno dostane snídani. Mrkev nebo jablko. „Z ruky od ošetřovatelů si sice potravu nevezme, ale jinak je na lidi zvyklý. Hlavně na ty, které zná. Koho však nesnáší, je veterinář. Nevím, jak ho pozná, ale okamžitě po jeho příchodu do výběhu zavětří a snaží se dostat co nejdál od něj,“ tvrdí mluvčí brněnské zoo Pavel Hrazdíra.

Po snídani si většinou Heiko vyleze na jakési vyvýšené posezení. Do korun stromů už se totiž po loňském útěku nedostane. Kmeny jsou obehnané drátem s pichlavými bodlinami. Protože jsou ale dželady zvyklé pozorovat dění kolem sebe z výšky, vybudovali jim ošetřovatelé posezení na kůlu. Tam se Heiko vyvalí a nic s ním nehne. Někdy leží tak prapodivně, že to očima laického pozorovatele vypadá, že co nevidět spadne. Primát však udrží balanc v mnoha pozicích.

Na zem sleze až ve chvíli, kdy dostane chuť na slámu. Tu bere z jesliček paovcím. „Přiblíží se k nim, uzme otep slámy, dá si ji pod paži a uklidí se do bezpečí, kde si ji přebere. Vybere z ní nejlepší kousky, a ty sní,“ říká ošetřovatel Gala.

Podle něj je Heiko v podstatě mírumilovná opice. Byť se také občas dokáže zlobit. „Udělá výhružnou grimasu a uteče. Nikdy ale neútočí. Jen při vzájemné hře s Helgem a Asrakem. Dvakrát za den se pořádně proženou po výběhu. Heiko tím zdůrazní svou pozici,“ doplňuje Gala.

Vedení zoo věří, že po dvou útěcích už nemá Heiko chuť opustit komfort, na který je zvyklý. „Bylo to znát při druhém útěku, kdy opustil zahradu jen na chviličku. V ulici shodil dva květináče a zase se vrátil. Zřejmě si pamatoval na rok 2007, kdy byl mimo zoo dlouho a měl hlad. Proto běhal jen po areálu,“ vysvětluje ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Heikova touha po životě inspirovala tým lidí z přípravného výboru Mistrovství světa v basketbalu žen, které se uskuteční na přelomu letošního září a října. „Heiko se stal oficiálním maskotem českého výběru nadcházejícího šampionátu. Stejně jako se nevzdává Heiko, tak se nehodlají vzdát ani české hráčky na palubovce,“ tvrdí manažer mistrovství Petr Kovář.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!