Bitva o novou podobu Zelené brány jde do finále | E15.cz

Bitva o novou podobu Zelené brány jde do finále

Pardubická Zelená brána má svoji „sestru“. Radničí věž ve Znojmě má velice podobnou střechu a je - omítnutá.

Obě jsou hlavními dominantami svých měst. Měděné střechy už před staletími získaly svou typickou zelenou barvu. Zelená brána v Pardubicích a radniční věž ve Znojmě.

„Velice podobná je především konstrukce střechy. Ta znojemská je ale asi o dvě generace starší, a když se pozorně podíváte, tak má přechody hranolů na střeše ostřejší. Je to ještě pozdní gotika, kdežto ta pardubická je renesanční. Přechody má hladší a plynulejší,“ vysvětluje historik František Šebek.

Znojemská věž je také asi o dvacet metrů vyšší, ale tím nejpatrnějším rozdílem je, že je omítnutá. A právě tak už by v blízké době měla vypadat i pardubická Zelená brána. Město Pardubice totiž plánuje rekonstrukci svého hlavního symbolu a její součástí bude i diskutabilní zakrytí stávajících kamenných zdí.
„Znojemská vypadá strašně. Nemělo by se to nahazovat, protože by to úplně zničilo vzhled z 16. století. Tohle je dost radikální změna vzhledu,“ porovnává obě stavby Petra Posledníková z Pardubic.
A není sama, komu se plány pardubické radnice nelíbí.

Odborníci se shodují pouze na nutosti opravy. V roce 2005 se totiž uvolnila ze zdi brány kotva a spadla do ulice směrem k Pernštýnskému náměstí. Následný průzkum ukázal, že se Zelená brána nachází v havarijním stavu. „Na její stavbu nebyl použitý kdo ví jak kvalitní kámen. Před první světovou válkou byla sundaná omítka. Zdivo je nyní obnažené a díky povětrnostním vlivům dochází k jeho ničení,“ vysvětluje Petr Kramář z pardubického magistrátu. Návrh je proto jasný. Zlepšit statiku ocelovými obručemi a dalšímu opotřebení materiálu zabránit omítnutím zdí.

„Jako normální člověk vnímám, že je to diskutabilní. Osobně se mi honí v hlavě myšlenka, jestli by to nemělo být předmětem referenda. Na druhou stranu v důsledku průzkumů a názorů odborníků není jiné alternativy,“ dodává Kramář.

Jenže podle odborníků jsou i další možnosti a omítnutí navíc není nejlepším řešením. „Na pardubickém zámku nás památkáři donutili nahazovat opěráky, přestože jsme chtěli, aby zůstaly v kameni. Natruc jsme jeden nechali v původním stavu, ošetřili, napustili a nově vyspárovali. A zatímco je patnáct let perfektní, ostatní nahozené opěráky už se musely dvakrát nově namítat,“ vysvětluje František Šebek.

„Nevidím jediný důvod, proč se vracet sto let zpátky. Divím se památkářům. Existuje přece spousta prostředků na ošetření kamene. Vždyť žijeme ve 21. století, tak proč bychom to nedokázali. Zelená brána je navíc malý objekt, podívejte na Spišský hrad, Trenčín, města v Irsku nebo ve Skotku. To jsou obrovské objekty, které mají přiznané kameny,“ říká architekt Aleš Klose.

Stavební povolení na všechny etapy má mít město v ruce do měsíce. Rekonstrukci tak už mohou zastavit pouze chybějící peníze. Všechny tři etapy mají přijít na více než osm milionů korun. „Celý projekt jsem předala ministru kultury, společně s informací, že se jedná o havarijní stav. Možná finanční pomoc by byla z rozpočtu v roce 2012,“ dodáva primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!