Básník, který umí rozplakat dívky | E15.cz

Básník, který umí rozplakat dívky

Jeden z mála večerů věnovaných poezii připravili v Sezimově Ústí. Své básně přečte 11. listopadu dvaatřicetiletý Karel Vodička.

To je mé velké životní přání, navrátit světu původní jas. Vymýtit války a umírání. Nenávist láskou nahradit zas.
Slova, která vyšla z pera drobného mladíka s plachým úsměvem. Karel Vodička píše proto, aby se lidé zamysleli, zastavili, uvědomili si, že svět okolo není jen materiální. Všechny své pocity a myšlenky váže do metrických stop poezie. Už od patnácti let.
„Setkal jsem se s ním díky jedné člence divadelního souboru. Začali jsme se s Karlem scházet, procházet jeho texty. Co se hodí, která metafora je naopak nevhodná. Učil jsem ho základy básnické tvorby,“ vypráví o svěřenci Miloš Smetana, bývalý učitel a dnes vedoucí Divadélka Múzika. Dvě léta setkávání vyvrcholila premiérovým autorským čtením v sezimoústeckém Spektru. Psal se rok 2005 a básničky měly úspěch. O rok později si místní mohli Vodičku poslechnout znovu. Těžké životní zkoušky mladého básníka ale teprve čekaly.
„Karel měl problémy s alkoholem. Jeho básničky byly hodně o smrti, o deliriu, o depresích,“ osvětluje Smetana.
Dva roky trvalo, než se mladíkovi podařilo krizi překonat. Dnes mu je jen tvůrčí inspirací.
„Básně mi otiskl literární časopis Divoké víno, kde jsem byl třeba vedle Jiřího Žáčka. Pak vyšly v brněnském Hostu. Navíc s celkem kladnou kritikou. To je takový můj úspěch,“ odpovídá na otázku o literárních ambicích Vodička. Teď si může započítat bod další. V příštím roce vyjde jeho sbírka nazvaná Černá i bílá. A v sálu Spektra ho po letech čeká třetí čtení. Jako jeden z mála odmítá dnes Vodička psát volným veršem. „Vidím v tom hudbu, rytmus, který mě vede, volný verš mi nic nedává,“ vysvětluje svou zálibu v metrických stopách. Přesto je prý tvůrcem okamžiku, inspiračních návalů.
Láska, zoufalství, naděje – slova, která podle něj nejlépe vystihují chystanou sbírku. Zajímají ho mezilidské vztahy. „Chci, aby se lidé na svět zkusili dívat jinýma očima. Nechci říct klišé, že moje poezie je má obrátit k lepšímu. Ale ukázat, že svět je taky o duchovních stránkách,“ zamýšlí se.
Jako ukázku ze svých básní vybírá tu s názvem Prostitutka. Některá děvčata u ní prý i pláčou. Zřetelně se v ní odráží inspirace oblíbenými francouzskými dekadentními básníky. „Královna všech stavů. Bohyně neznající mravů. Takhle to ještě nikdo nepojmenoval. Je v tom skrytá něžnost,“ pochvaluje verše Smetana.
Hodinový večer je stejně jako sbírka rozdělený do čtyř oddílů. Vztah k poezii vystřídá část s motivy nenaplněné lásky, pak těžké životní zkoušky a nad nimi ve finále zvítězí návrat k oslavě života i rodného Choustníku. Čtení začíná ve čtvrtek 11. listopadu v malém sále kina Spektrum v sedm hodin večer. Vstupné je dobrovolné.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!