Archivář symfoniků musí být hudebník | E15.cz

Archivář symfoniků musí být hudebník

16. června 2009 • 10:49
Co skrývá archiv jednoho z nejstarších orchestrů v Evropě? Nahlédli jsme do not Karlovarského symfonického orchestru.

Představa nad stolem shrbeného archiváře s brejličkami na špičce nosu, který nadepisuje desky s notami husím brkem a převázané je ukládá do police na příslušné místo, patří dnes do filmu pro pamětníky. Nebo do historického snímku z dob Amadeových. Možná také do doby, kdy notový archiv Karlovarského symfonického orchestru začal koncem 19. století vznikat. Nevím, komu z „nehudebního světa“ se podařilo archiv navštívit. Upřímně - co by zde také hledal. Ale přirozená zvědavost přináší otázky - Jak to tam vlastně vypadá? A co tam všechno mají za noty?

Příprava koncertu

S ředitelem Karlovarského symfonického orchestru Aloisem Ježkem a tajemníkem tělesa Vladimírem Čermákem vcházíme v přízemí budovy Husovka do prostor, kde bývaly ještě před pěti lety divadelní dílny Městského divadla a Divadla Husovka. Divadlo politici mávnutím ruky zrušili. Budeme-li chtít usilovně na všem špatném hledat něco dobrého, pak v tomto případě zde noty získaly vyhovující a odpovídající prostor. Uložené jsou v plechových skříních. „Hlavní úkol archivu je připravovat noty na jednotlivé koncerty. Také občas půjčujeme noty partnerským symfonickým orchestrům. Archivář dostane plán s programy jednotlivých koncertů a zjistí si, které noty v archivu nemáme. Pokud tu noty máme, archivář si je rozloží na pracovním stole podle jednotlivých hráčských pultů. Ke každému pultu s notami má desky a ty příslušnými notami naplní,“ vysvětluje Čermák. Pokud příslušné noty v archivu nejsou, orchestr si je musí půjčit. Od jiného orchestru nebo od příslušných agentur. Samozřejmě za peníze. Mezi orchestry však existuje vzájemná výpomoc a noty si půjčují navzájem. Archivářem je druhý klarinetista orchestru Josef Razim. Má ale právě zkoušku. „Stane se, že archivář začne připravovat skladbu a při kontrole počtu hlasů a nástrojů zjistí, že v notách chybí například druhá flétna. On ji pak musí přepsat z partitury. Jeho úkolem prostě je, aby dirigent měl všechny partitury a všichni hráči aby měli nejméně týden předem notové party k dispozici, aby se mohli koncert naučit,“ přibližuje Ježek.

Čtyři a půl tisíce svazků

„Máme tu kolem čtyř a půl tisíce svazků. Svazek - pokud je to skladba kompletní - obsahuje partituru a notové materiály pro jednotlivé nástroje. Nejstarší noty z doby vzniku archivu tady už nemáme. Kdysi se předávaly do okresního archivu. Nejstarší noty, které tu máme, jsou z 20. let 20. století,“ pokračuje tajemník orchestru. Starší svazky obsahují ještě ručně psané noty. Na pracovním stole archiváře jedny takové zrovna leží - Kálmánova Čardášová princezna. Nejčerstvějším přírůstkem je partitura a noty ke skladbě Karlovarská předehra pro symfonický orchestr z loňského roku. „Složila ji Sylvie Borodová a skladba vznikla na objednávku k 650. výročí založení města. Na partituru a notový materiál máme výhradní právo,“ upřesňuje ředitel Ježek. Skladba zazněla premiérově loni při 50. ročníku festivalu Dvořákův karlovarský podzim. O tom, že by archiv obsahoval nějaký „notový poklad“, který by se v jiných archivech nenašel, oba pánové pochybují. „Například Josef Labický a jiní autoři, kteří působili v Karlových Varech, působili i jinde. Orchestr vznikl v roce 1835 jako Lázeňský orchestr a řadu let hrál Labický v létě v Karlových Varech a na zimu jezdil do Itálie. Jeho skladby jistě budou i v tamních archivech,“ myslí si Čermák. Stálý symfonický orchestr se z původního lázeňského tělesa stal díky Labického synovi Augustovi v roce 1875.

Z místa na místo

Archiv se několikrát stěhoval. Na svém nynějším místě je od loňského roku. Šest desetiletí byl v Lázních III, v patře nad Dvořákovou síní, kde orchestr pravidelně hraje už desítky let. „V roce 2002 došlo v Lázních III k havárii střechy a později i k požáru. Archiv jsme přemístili nouzově do budovy Amethyst, kde tehdy bylo ředitelství orchestru. Bylo tam ale velice málo místa, takže připravit koncert trvalo čtyřikrát déle než tady na Husovce, kde jsou ideální podmínky,“ vybavuje si Čermák. Kolik let tu archiv vydrží, záleží na tom, jak dopadne rekonstrukce Lázní I. Jejich oprava a využití počítají i s Karlovarským symfonickým orchestrem. Ten by tu měl nejen „stálou“ scénu, ale také zázemí včetně prostoru pro rozsáhlý archiv.

* Notový archiv symfoniků**

1. čtyři a půl tisíce svazků s notami nebo jen s partiturou 2. nejstarší v archivu dostupné noty jsou z 20. let 20. století 3. nejnovějším svazkem je Karlovarská předehra Sylvie Borodové z roku 2008 4. archiv byl šedesát let v Lázních III 5. nyní je na Husovce

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!