Amfora bavila tenisem v Poděbradech | E15.cz

Amfora bavila tenisem v Poděbradech

Hráči Amfory tentokrát vyměnili fotbalové kopačky za tenisové rakety. Sport netrpěl a zábava stála za to.

Už devátý rok Českou republikou kočují s tenisovou raketou herci, zpěváci i bývalí slavní sportovci. Tu s lepším, tu s horším sportovním výkonem, ale pokaždé s velkým srdcem dokazují tenisový zápal. Třetí turnaj série Amfora Tenis Tour Perdormire hráli v Poděbradech.

Ranní tulení

Teploměr u kurtů po ránu ukazoval deset stupňů. K sobě se zimou tulící dvojice domorodců zaujala jednoho z aktérů turnaje Josefa Náhlovského.

„To je místní rituál? Mohl bych se v té zimě také přitulit?“ a hned se hrnul do náruče mladé slečny. „To se to teď bude hrát,“ vykřikoval rozradostněný Náhlovský.

A zřejmě mu to pomohlo. Ve své skupině skončil třetí a navíc získal i neoficiální titul největšího odkopávače rakety. Mimochodem, bezkonkurenčním mistrem v hodu raketou do dálky, jak jinak, se stal Jan Rosák.

Bolest těla jako rituál

Ale to se už scházejí další hráči. A rázem to vypadá jako v ordinaci. Václav Vydra se svěřuje, že nemá tenisový loket, ale oštěpařský.

„Nevím, jak jsem k tomu přišel. Bolest jde z vnitřní strany ruky,” sděluje Vydra.
Kvůli bolesti lokte musel odřeknout účast Karel Šíp.

„Ještě před týdnem hrál ve Vsetíně. A přímo z kurtu si domluvil návštěvu u lékaře,“ vysvětluje otec Amfory Petr Salava.

Fotbalový internacionál Antonín Panenka je zase dva měsíce po operaci kyčle. Má sice nařízený klid, ale za kamarády na tenis přijel.

„Ještě chvíli to musí počkat, ale už mě svrbí ruka,” svěřil se Panenka.“ Ruka zřejmě skutečně svrběla, tak si to rozdal s Jakubem Smolíkem a Karolem Dobíášem alespoň v mariáši.

To další internacionál, pro změnu hokejový Pavel Richter těm marodům nerozumí: „Koleno? Rameno? Třísla? Mě nic nebolí, já jsme v pohodě?“, tvrdil velmi přesvědčivě a svou skupinu s přehledem vyhrál.

David a Goliáš

Standa Hložek měl za parťáka ve čtyřhře podobně drobného Josefa Laufra. „Dneska cítím, že by to mohlo vyjít,“ hýřil před prvním zápasem povinným optimismem. A to je čekala suverénně nejtěžší dvojice turnaje Petr Salava a Lešek Semelka.

Zápas se však vyvíjel jednoznačně. S+ S vedou už 5:0 a diváci o v podstatě vyhraný zápas ztrácejí zájem. Jenže po dalších třiceti minutách se ze vzdáleného kurtu ozývá zoufalý výkřik Salavy: „Já toho Semelku zabiju.“

Prohráli 5:6 a Petr Salava vytahuje příruční plastový samopal a chce truchlícího parťáka odstřelit. Nakonec ho vezme na milost s podmínkou, že půjde do sebe a dodává: „ Když tě pozoruju, tak máš kam jít.“ Zpravodajská povinnost velí, že Semelka se Salavou nakonec ve skupině skončili druzí a Hložek s Laufrem měli svůj vítězný den.

Jídlo budiž pochváleno

Místní hlasatel oznamuje, že v restauraci je čerstvě uvařená drštková polévka. Do bundy zachumlaný Jakub Smolík rázem ožívá a vybíhá do schodů se slovy: „To je nejdůležitější hlášení dnešního dne. A pak půjdu ještě na klobásu.“

Nutno poznamenat, že Jakub Smolík zebtřízápasů uhrál s partnerem jen tři gemy. U klobás však byl první olympijský vítěz Aleš Valenta, což obdivně na tribuně komentuje Jan Rosák. „ Podívejte se na toho Aleše, jak má vynikající odpich z místa. Stejně jako na kurtu. Člověk si myslí, že to už nemůže mít a on to lehce doběhne. A ještě u toho málem udělá salto.“

Josef Náhlovský se hned pochlubí, že on si salto už vyzkoušel: „Dělal jsem to do bazénu, ale dopadnul na záda.“ To nenechá Rosák bez komentáře: „Ty skákat už nemusíš. I bez toho salta vypadáš na kurtě jako raněná kachna.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!