Advent v Opavě: pralinky, likéry, bruslení a přástky | E15.cz

Advent v Opavě: pralinky, likéry, bruslení a přástky

Vyzdobené ulice, to je advent dneška. Dříve lidé chodili za vánoční atmosférou do kostelů. A místo na punč ke stánku si šli třeba zabruslit.

Advent v Opavě znamená tisíce žárovek, dřevěné městečko stánků na obou náměstích a každý den hudební vystoupení. Před několika desítkami let by si však návštěvník města ani nevšiml, že se Vánoce blíží. Ulice nikdo nezdobil a advent připomínaly jen vánoční výklady v obchodech či betlémy v kostelích.
„Lidé vnímali advent a Vánoce více jako intimní záležitost. Chodili do kostelů, zvyky si připomínali doma. Město bylo po celý rok stejné, žádná vánoční výzdoba neexistovala. Jedinou příležitostí zdobit město byly příjezdy panovníků a později velkých státníků,“ popisuje historik umění Pavel Šopák.
Stromu, který od začátku dvacátého století stával na náměstí, se neříkalo vánoční, ale strom republiky. „Vždy byl spojený s charitativní sbírkou, výnosy se posílaly dětem do sirotčinců. Na náměstí jej stavěli i Němci za války,“ dodává Šopák.
Opavané chodili bruslit na Zámecký okruh, kde bylo jedno z největších venkovních kluzišť v rakousko-uherské monarchii, v novinách vycházely vánoční přílohy s koledami, první reklamy na dárky a vánoční zboží a lidé dodržovali spoustu zvyků. Ty začínaly už posledního listopadu na svatého Ondřeje. To byl den věšteb. Jaktařský kněz Jan Vyhlídal popsal na začátku minulého století zvyk, kdy dívky v Jaktaři třásly plotem, aby jim řekl, koho si vezmou.
O adventu chodili lidé příst. Po práci hrávali dívky i chlapci hry a udělali si společnou hostinu. „Snesli si másla, mouky, mléka, vajec, slanin i masa uzeného a z toho přichystali tabuli. Někteří fojtové nepřáli těmto schůzkám, proto je rozháněli,“ popsal Vyhlídal. Na svatou Barborku 4. prosince lidé lámali třešňové ratolesti a Mikuláše, který se podle tradice spouštěl z nebe po věži dolů, při nadílce doprovázel nejen čert a anděl, ale také sluha. Na svatou Lucii 13. prosince lidé vyháněli čarodějnice, třeba třemi křížky svěcenou křídou nad chlévy.
Místní obchodníci nabízeli vánoční cukrovinky, likéry, kávu, čaj, čajový rum, mandle, oříšky i hrozinky. Lidé doma pekli cukroví. A kupovali nebo vyráběli dárky. Většinou čistě praktické. Pod stromečkem se objevovaly boty, punčochy, látka na šaty, teplé spodní prádlo nebo papuče. Děti dostávaly divadélka s dřevěnými loutkami, cínové vojáčky a houpací koně.
Zlom přišel ve válečné době, nedostatek potravin Opavany přiměl změnit jídelníček a o Vánocích improvizovat. „Měli jen to, co si koupili na černém trhu nebo co dostali za přídělové lístky. Neodstatek másla, ořechů a dalšího nahrazovali margarínem nebo ovesnými vločkami,“ přibližuje vedoucí hrabyňského památníku Jana Horáková.
Máslo nebylo vůbec, lidé na příděl dostávali margarín nebo používali sádlo a třeba vanilkové rohlíčky pekli buď s vločkami nebo z bílého máku. Na Štědrý den místo obaleného kapra jedli obalený vaječný řízek. V padesátých letech se začal v obchodním domě Průkopník, dnešní Breda, objevovat honosný vánoční strom. Vydržel tam přes třicet let. „Jako dítě jsem se na ten obrovský a krásný strom vždycky těšila. Ležely pod ním dárky a byl opavským symbolem Vánoc,“ říká Opavanka Markéta Vysloužilová.
Zmizely ale připomínky Vánoc v novinách. Lidé přestali dodržovat zvyky. Namísto toho si četli, že ještě před koncem roku splnily plán Galena, ČSAD, Moravolen či Slezské cihelny. Z fotek se usmívaly úspěšné dojičky, traktoristky, kubánští návštěvníci či rudoarmějec. Jedinou připomínkou Vánoc byly snímky pracovnic Slezské tvorby při malování baněk a články s ujištěním, že kaprů, pomerančů a banánů bude letos opravdu dost.

Jaké zvyky dodržujete?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!