Aby světla svítila a byl pořádek | E15.cz

Aby světla svítila a byl pořádek

Prodej bytů v Karviné vrcholí. Lidé odkoupili většinu bytů a zakládají bytová družstva. A učí se hospodařit.

Když v domě neteče voda, nebo na chodbě nesvítí světla, kdosi oslavuje příliš nahlas, nebo třeba vypadl televizní signál, buší nájemnící na jediné dveře v domě. Ty domovníkovy. Nájemníci v Karviné si od města odkoupili už pět a půl tisíce bytů. A musí si o ně postarat sami. „Prodej bytů do družstev či osobního vlastnictví ukončíme na konci letošního roku,“ informovala mluvčí města Šárka Swiderová. Obecních bytů zůstane v Karviné asi osmnáct set.
Na prodej najalo město firmu, která, pokud vše do konce roku stihne, získá tučnou odměnu. „Má stanovenou odměnu šest a půl procenta z výnosu, což může být ve finále okolo padesáti milionů korun. Musí to ale zvládnout do konce roku, jinak odměnu nedostane,“ vysvětlila Swiderová. Podle vedení firmy jde vše podle plánu. „Skoro všechny domy jsme už prodali. Podmínky smlouvy s městem dodržíme,“ řekla zástupkyně firmy Jana Pokorná. Členové družstev, která vznikla, si z velké části volili stejnou společnost také jako pomocníka při spravování družstev. Předsedu družstva si lidé z domů vybrali z vlastních řad. Na něm teď je, aby zařídil zateplení, výměnu výtahu nebo oken.

Práce a po práci zase práce

Někdy se lidé domluví, jindy za nic na světě. Silná slova, křik a dohadování jsou mnohdy víc, než argumenty. Vše se snaží vyřešit ti, na které v domě všichni spoléhají. Informatik Petr Osif se předsedou družstva stal ze dne na den. Lidé si ho zvolili, aby se staral o jejich pohodlí. Pro něj tím začalo běhání po úřadech, hodiny vysvětlování, telefonáty a e-maily. „Najednou toho bylo opravdu hodně, předsednictví jsem ale vzal, protože jsem chtěl zasahovat do toho, co se s domem bude dál dít,“ popsal začátky Osif.
Téměř denně mu někdo klepal na dveře a stejně často obcházel s vytištěnými materiály on nájemníky. Největší problém mělo družstvo se sociálním bytem a kadeřnictvím. „Do družstva jsme nepřijali sociální byt, který je ve sklepě a také kadeřnictví, jehož provozovatelé neměli na odkoupení. Bylo kolem toho hodně vzruchu, ale nakonec jsme si vzali půjčku a odkoupili kadeřnictví i ten byt. Jsou teď v nájmu u družstva a ne u města,“ vysvětlil Osif. Co ho trápilo, byla také cena za plastová okna, která před časem v jejich domě měnili. „Jenomže kdysi ta firma vyhrála výběrové řízení a hotovo, s tím nic nenaděláme,“ líčil Osif.
Vyřešit musel i to, kdo se postará o prasklé žárovky na chodbě či úklid. „Dva vchody si najímají firmu. V jednom ji lidé nechtěli, tak si uklízejí sami. O světla a další věci se všem stará firma. Pokud jde o menší opravu, troufnu si sám. Nedávno jsem opravoval časovač světla,“ uvedl Osif. Vlastimil Gajdoš (na snímku) dělá domovníka v Ráji už desítky let. „Vždycky když něco nefunguje, opravím to. Ať už sám, nebo s pomocí dalších ze vchodu. Nedovírající dveře, nezvonící zvonky, rozbitý štítek na schránce. S tím vším by se správný domovník měl umět vypořádat,“ řekl Gajdoš.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!