„A pak nám Němci zabavili auta“ | E15.cz

„A pak nám Němci zabavili auta“

Když vám pod kapotou zaduní kopyta tří set koní, je těžké jet podle předpisů. Nevadí. Při závodu Diamond Race se podle pravidel nejezdí.

Řítí se dvoustovkou po dálnici za plného provozu a předjíždějí auta zleva i zprava. Pravidla? Těmi se řidiči při závodu luxusních aut Diamond Race neřídí.
Dostat se na start diamantového rallye ale není jen tak. Milovníci adrenalinu musí splnit tři úkoly. Nejdřív je musí někdo doporučit. Někdo, kdo už závod jel. Potom zaplatí šedesát tisíc korun jako startovné. „A nakonec by to chtělo nějaké pěkné auto,“ říká Miroslav Jonáš z Pardubic, který na letošní závod Diamond Race vyrazil poprvé. A zřejmě tím nemyslí pěkně umytou fabii. „Jaká tam jezdí auta? Bylo tam Lamborghini, Ferrari, Porsche, asi nejobyčejnější bylo BMW 540,“ říká Jonáš, který sám závodil v nablýskaném Maserati.

Čtyřicítka luxusních automobilů

Celkem vyrazilo 3. září z Prahy k hranicím s Německem téměř čtyřicet luxusních aut. „Jeli jsme velmi bezpečně, řekl bych. Ono se to na naší dálnici takhle po poledni ani moc rozpálit nedá. Sotva totiž trochu zrychlíte, okamžitě dojedete dva kamiony, které se předjíždějí. Většina aut nám ale uhýbala. Hodně jsme svítili a z médií se o závodu vědělo,“ popisuje spolumajitel pardubické realitní společnosti.
Jenže sto metrů za hranicemi s Německem závody skončily. „Čekala tam na nás německá policie. Závod zastavili a navedli nás na parkoviště. Tam jsme museli odevzdat všechny doklady a čekali pět hodin na výslech. Že bychom potřebovali třeba občerstvení nebo si zajít na toalety, to neřešili,“ říká Jonáš.
Nakonec řidiči Lamborghini, Maserati i Porsche skončili ve vojenském areálu nedaleko hranic. „Pro lidi to musela být pěkná podívaná.

Představte si kolonu pětatřiceti drahých aut, které doprovází celá řada policejních vozů se zapnutými majáčky,“ říká podnikatel.

Závodníci pokračovali v autobusu

Dál majitelé luxusních aut pokračovali autobusem. „Závod měl trvat tři dny. První noc jsme měli spát v Německu a další hotely jsme měli zaplacené ještě v Bolzanu a Kitzbühelu. Většina účastníků pokračovala autobusem. Já jsem jel domů,“ říká Jonáš.
Své Maserati si v Německu vyzvedl až za tři dny. „Byl jsem úplně poslední ze všech. Němci mi už několikrát volali, kdy už si pro něj přijedu. Chtěli se ho zbavit a ani se jim nedivím. V tom vojenském areálu jim stálo pětatřicet aut celkem za dobrých sto milionů korun,“ usměje se pardubický podnikatel, který stejně jako ostatní závodníci zaplatil pokutu 750 euro.
Jonáš jel závod Diamond Race poprvé. „Párkrát jsem si ale závodění vyzkoušel na okruhu a v několika přátelských závodech. Na silnici na to občas také šlápnu, ale jen když vím, že si to můžu dovolit. Ročně najezdím čtyřicet tisíc kilometrů a deset let jezdím bez nehody. Jaký je můj rychlostní rekord? Jednou jsem jel 290. Ale na tachometr jsem se nedíval,“ dodává Jonáš.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!