1975: letadlo zmizelo v mlze, pak se ozval náraz. Zemřelo 77 lidí | E15.cz

1975: letadlo zmizelo v mlze, pak se ozval náraz. Zemřelo 77 lidí

Uplynulo pětatřicet let. Hrůza největšího leteckého neštěstí na českém území ale Suchdol nikdy neopustila.

Letuška Taťána Rijavecová prošla uličkou, aby se přesvědčila, že jsou všichni cestující připoutaní. Bylo zhruba čtvrt na deset dopoledne a letadlo s československými turisty se chystalo na přistání.

Jugoslávská letuška se usadila na služební místo. Chvíli před přistáním na Ruzyni ucítila náraz. „Dotkli jsme se něčeho levým křídlem, pak i trupem. Zhasla světla, silně se zaprášilo a cítila jsem, jak se kolem mě omotávají plechy. Víc si nepamatuji,“ uvedla Rijavecová 13. listopadu 1975 do protokolu.

Dva týdny předtím, 30. října, narazilo letadlo jugoslávských aerolinek v husté mlze do skály nad Vltavou. Střet ho vymrštil mezi chatky suchdolské zahrádkářské kolonie. Jugoslávská letuška byla jednou z třiačtyřiceti lidí, kteří havárii přežili.

Podle oficiálních údajů zahynulo při největší letecké tragédii na českém území 77 lidí. Rekreanti vracející se z dovolené v Jugoslávii a čtyři členové posádky. Obětí mohlo být i víc nebýt rekordně rychlého zásahu pražské záchranky.

Na city nebyl čas

„Šlo o největší akci, u jaké jsem kdy byl. Posledního zraněného se nám podařilo odvézt za dvaatřicet minut od chvíle, kdy náš dispečink přijal první zprávu. To je čas, který si pamatuji celý život,“ líčí lékař Zdeněk Schwarz, který zásahu v Suchdole velel.

Nebyl čas přemýšlet nad hrůzou, jaká se před ním otevřela, když dorazil mezi trosky letadel a hořící chaty. „Doktor záchranky nesmí do případů zapojovat city. Musí postupovat technicky, čistě a systematicky. Jinak udělá chybu,“ vysvětluje dnes sedmasedmdesátiletý Schwarz.

Čtyři desítky sanitek rozvezly do nemocnic dvaapadesát zraněných. Nejčastěji se zlomeninami a úrazy hlavy.

Černá skříňka mlčí

Vyšetřování nikdy neodhalilo jednoznačnou příčinu pádu letadla. Pravděpodobně se však jednalo o chybu pilota Stepjana Maroviče, který nedodržel nařízenou výšku letu a v husté mlze narazil do skalnatého svahu nad Vltavou.

„Příčinu nedodržení trajektorie letu se nepodařilo zjistit. K nehodě mohla přispět snížená viditelnost v místě dopadu letadla,“ uvádí zpráva kriminalistického ústavu z 19. listopadu 1975.

Vyšetřovatelům nepomohla ani nalezená černá skříňka. Její nahrávací zařízení se zastavilo čtvrt hodiny před nehodou. Byl v ní kratší pásek, než určovaly tehdejší předpisy. Odborníci alespoň vyloučili výbuch během letu, požár na palubě, technickou závadu i střet s jiným předmětem.

Stopa děsivé tragédie je v pražském předměstí Suchdol otisknutá hodně hluboko. Žije nejen v hlavách pamětníků, ale i mladších lidí, kteří ji znají hlavně z vyprávění.

„Byla jsem tehdy malá holka. Do Suchdola jsem jezdila za babičkou a dědečkem. Vybavuje se mi, jaká tam byla po nehodě zvláštní napjatá atmosféra,“ vzpomíná Šárka Nadri, která je dnes předsedkyní suchdolské zahrádkářské organizace.

V kronice sdružení jsou kromě zápisu o neštěstí k vidění i fotografie zničených chat, stromů a zahrad. Podle nich je možné najít i místo, kam trosky letadla dopadly. „Dnes to tady ale vypadá jinak. Stojí tu víc chat a vyrostly další stromy,“ podotýká Nadri.

Bezesné noci

Nikdo ze zahrádkářů ani obyvatel Suchdola tehdy nepřišel o život. Ale přestože byl pátek a vládlo ošklivé počasí, kolonie liduprázdná nebyla.

„Ve vile, pár metrů od zahrádek, hlídala paní roční dítě. Na chvíli odešla pryč. Zrovna v tu dobu došlo k havárii. Letadlo naštěstí dům minulo a zasáhlo jen garáž,“ vypráví důchodkyně Alena Racková, která bydlí v nedalekém rodinném domku.

Nastěhovala se do něj jen půl roku před neštěstím. Když se 30. října vracela odpoledne z práce, bylo celé místo obklíčené vojáky a policisty. „Z okna jsme viděli celou tu hrůzu, trosky a mrtvá těla. Nemohli jsme kvůli tomu spát,“ líčí Racková.

Týden po havárii zahladily stopy buldozery.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!