V Indii kvete nový byznys, testy na detektoru lži | E15.cz

V Indii kvete nový byznys, testy na detektoru lži

V Indii kvete nový byznys, testy na detektoru lži
Detektor lži (Foto: Profimedia).
• 
ZDROJ: Profimedia

ČTK

Stále více firem v Indii nabízí testy na detektoru lži jak jednotlivcům, tak společnostem. A je jedno, zda je jejich cílem nachytat záletného manžela nebo nečestného zaměstnance. Tento trend vyvolává i kritiku, podle níž tyto firmy berou spravedlnost do vlastních rukou, napsal zpravodajský server BBC News.

Práce vědkyně Dípti Puranaikové na detektoru lži ji staví do pozice na pomezí mezi soudním vyšetřovatelem a vlezlou kamarádkou kladoucí osobní otázky. Placená je za to, aby zjišťovala informace. Jako zaměstnankyně bombajské firmy Helik Advisory provádí několik testů měsíčně pro soukromé klienty, kteří platí v přepočtu 150 až 300 dolarů (asi 3000 až 6000 korun), aby zjistili, zda jim dotyčný či dotyčná říká pravdu.

„Bylo tu pár případů nevěry, kdy manželka podezírala manžela, že ji podvádí. V jiných případech šlo o krádež a zaměstnavatel chtěl zjistit, kdo ji mohl spáchat,“ řekla Puranaiková.

Firma provádí testy v celé řadě záležitostí. Někdy chce zaměstnavatel vědět, jaké jsou klady či zápory potenciálního zaměstnance, než ho najme. Jindy jde o dopadení podezřelého - nevěrníka, zloděje ve firmě, anebo třeba prověření služky v domácnosti, kde se ztrácejí věci. Firma funguje zhruba rok a každým dnem dostává víc zakázek. Často prý k ní klienty dovede touha udržet zkoumanou záležitost pod pokličkou.

Přesnost asi 80 procent

„Mnoho lidí nechce jít na policii, protože to zabere hodně času a všechno, s čím se jde na policii, se dostane na veřejnost,“ řekla šéfka firmy Rukmani Krišnamursíová, která dříve vedla vládní úřad soudního patologa ve státě Maháráštra. „Někteří klienti přicházejí k nám, protože nechtějí, aby se někdo zvenčí dozvěděl o tom, že v jejich organizaci došlo ke krádeži.“

Kdokoli, kdo má podstoupit test na detektoru, s tím musí předem souhlasit a podrobit se sérii předběžných rozhovorů. Podle Puranaikové mohou testy na detektoru potvrdit něčí nevinu stejně jako vinu, ale úplně neprůstřelné nejsou. „Přesnost je asi 80 procent,“ řekla.

Detektor lži funguje na základě měření takových fyziologických změn, jako je krevní tlak, pocení či dýchání. Vynalezl ho v roce 1917 Američan William Marston. Toto zařízení se v Indii používá mnoho let a je i ve službách místní policie. V roce 2010 ale Nejvyšší soud prohlásil důkazy získané od podezřelých na detektoru lži za neplatné.

Rozhodnutí soudu uvedlo, že podobné testy jsou narušením osobních svobod člověka, a v důsledku toho nikdo nemůže být nucen, aby podstoupil test na detektoru lži v rámci vyšetřování. Testy se souhlasem podezřelého jsou povolené, ale důkazy z nich získané mohou posloužit pouze jako podpůrné; rozhodně nemohou být jediným důkazem, na němž stojí odsouzení či zproštění viny, dodal soud.

V Indii ale nezažívají rozmach jen firmy nabízející testy na detektoru lži. Roste i počet společností poskytujících takové služby, jako je ověřování podpisu (v zemi je velkým problémem falšování šeků), rozbory rukopisu a dokonce i testy osobnosti. Při neustále narůstajícím počtu obyvatel a už tak dost napjaté kapacitě policie vyplňují tyto firmy mezeru na trhu. Samy pak tvrdí, že jejich práce umožňuje policii soustředit se na závažnější trestné činy.

Byznys ve jménu pravdy

Ale někteří v právní profesi pohlížejí na tento trend se znepokojením. „Myslím, že je to nebezpečné,“ řekl Bharát Čugh, obhájce indického Nejvyššího soudu. „Soukromí hráči do toho vstupují, aby vydělali peníze. Lidé prakticky berou zákon do vlastních rukou - roztáčejí paralelní mašinérii, v níž rozhodují spory. To není moc dobré.“

Ale Krišnamursíová míní, že dokud vláda nedokáže v Indii postavit víc laboratoří pro soudní vědy, pak firmy, jako je ta její, budou sloužit jak soukromým tak veřejným potřebám a redukovat počet nevyřešených kriminálních případů.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!