Socha svobody bdí nad New Yorkem už 125 let | E15.cz

Socha svobody bdí nad New Yorkem už 125 let

Socha svobody bdí nad New Yorkem už 125 let
New York - Socha svobody
• 
26. října 2011 • 11:41
Za hřmění 21 dělových salv a kvílení lodních sirén se zjevila Američanům v celé své téměř padesátimetrové kráse Socha svobody, dar Francouzů americkému lidu. Anticky hrdá žena byla vztyčena na podstavci na dnešním Ostrově svobody, aby již navždy střežila newyorské ústí řeky Hudson a připomínala ideál svobody. V pátek 28. října tomu bude 125 let.

Její odhalení symbolizovalo též tehdejší americko-francouzské přátelství. Toho dne měli všichni volno. Američané v ulicích New Yorku zpívali Marseillaisu a prezident Grover Cleveland mluvil o neopakovatelném vztahu dvou zemí, které milují svobodu. Ten časem doznal jistých proměn.

Otcem sochy byl francouzský historik Eduard de Laboulaye, který v roce 1865 navrhl, aby Francie ke stoletému výročí prohlášení nezávislosti darovala Američanům velký monument. Francouzský sochař Frédéric Bartholdi již dříve podobnou sochu navrhl pro Suezský průplav, ale Egypt jeho nápad nepřijal. Nyní se k němu vrátil a inženýrem konstrukce se stal slavný stavitel Gustav Eiffel.

Frédéric BartholdiFrédéric BartholdiAutor:
Frédéric Bartholdi

Bertholdi nejdříve vyrobil malý hliněný model o velikosti dospělého člověka a potom jej zvětšoval, finální dílo pak odlil z mědi. Modelem pro ženský obličej mu byla Isabella Boyerová, vdova po známém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi. Pak se sháněly peníze. Do konce roku 1879 ve Francii vybrali 250 tisíc franků na dostavbu sochy. V červnu 1884 bylo dílo hotovo. Mohutný podstavec, na kterém měla socha stát, museli zaplatit Američané, rovněž prostřednictvím veřejných sbírek. Umístili jej doprostřed hvězdicovité pevnosti Fort Wood na Ostrově svobody.

Socha připlula po moři zabalená v 214 bednách a v newyorském přístavu se sestavovala. Kovové díly, představující vnitřní výztuž, byly zakotveny do měděných pouzder, které připevnili k soše tak, aby se tah obou materiálů vzájemně vyrovnával bez následků na její stabilitu. Eiffel nechal železo ošetřit oxidem olova, který sochu chránil před korozí a plnil i funkci izolantu.

Samotné slavnostní odhalení 28. října 1886 se stalo velkolepou podívanou. Přístav zaplnily jachty a kolesové parníky, všude se tísnily tisíce lidí. Panovalo mlhavé počasí a oblaka dýmu z výstřelů děl způsobovala, že chvílemi nebylo téměř nic vidět. Bartholdi strhnul francouzskou trikoloru, zakrývající tvář sochy. Jásot nebral konce.

Socha - symbol svobody byla reakcí nejen na svobodu nového světa, ale i na otrokářskou minulost toho starého

Socha představuje mladou ženu v římském oděvu s pochodní ve zdvižené ruce. U nohou jí leží přetržené řetězy otroctví. Kniha v levé ruce s nápisem 4. července 1776 připomíná deklaraci nezávislosti Spojených států a pochodeň v pravé ruce svítí na cestu svobodě. Sedm trnů v koruně ukazuje přes sedm moří do sedmi kontinentů. Celý název zní: „Socha Svobody osvěcující svět“. Celková výška i s podstavcem činí 93 metry.

Postupem času se skutečně stala symbolem nově nabyté svobody a bezpečnosti, kterou v Americe hledali noví přistěhovalci. Byla to první, co uviděli lidé připlouvající z Evropy. A koncem devatenáctého století vybízela na plakátech Evropany, aby opustili kontinent a začali za oceánem nový, svobodný život. Mnozí poslechli.

Socha svobody představuje jednu z hlavních turistických atrakcí New Yorku. Výhled se návštěvníkům naskýtá z jejího podstavce, dále lze vystoupat schodištěm až na čelenku sochy a druhá větev schodů vede dokonce až k pochodni. Vstup do čelenky byl od roku 2001 zakázán jako reakce na teroristické útoky 11. září 2001. Ke znovuotevření došlo v průběhu roku 2009, je však potřeba se registrovat dlouho předem. Pochodeň je veřejnosti nepřístupná od roku 1916.

Nepřehlédnutelné dominanty světových velkoměst

Kodaň - Malá mořská víla

Bronzovou sochu víly zasněně hledící do moře vytvořil sochař Edvard Eriksen na žádost Carla Jakobsena, majitele pivovaru Carlsberg, kterého zcela uchvátil balet Malá mořská víla na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena. Socha vážící 175 kilogramů a vysoká 1,65 metru střeží vstup do kodaňského přístavu nepřetržitě od roku 1913.

Kodaň - Malá mořská vílaKodaň - Malá mořská vílaAutor:
Malá mořská víla

Londýn - Big Ben

Jmenuje se tak největší zvon v hodinové věži, která je součástí budovy britského parlamentu na břehu Temže. Věž se tyčí nad severovýchodní straně paláce. Podle jednoho z několika výkladů je zvon pojmenován po hlavním staviteli siru Benjaminu Hallovi, podle jiné verze je pojmenován po nejtěžším zápasníku své doby Benjaminu Cauntovi.

Londýn - Big BenLondýn - Big BenAutor:
Big Ben

Berlín - Televizní věž

Věž nedaleko náměstí Alexanderplatz byla postavena v letech 1965-1969 a oficiálně otevřena 3. října 1969 v tehdejší socialistické Německé demokratické republice. S výškou 368 metrů představuje nejvyšší stavbu v Německu. Ve středu koule, jejíž průměr činí 32 metrů, se nachází ve výšce 203 metrů pozorovatelna a otáčející se restaurace Telecafé. Viditelnost během jasného dne je až 42 kilometrů.

Berlín - Televizní věžBerlín - Televizní věžAutor:
Televizní věž

Brusel - Čůrající chlapeček

Padesát centimetrů vysoký chlapeček (Maneken Pis) má v šatníku stovky nejrůznějších oblečků, které si občas bere na sebe, jindy zůstává tak, jak jej sochař stvořil - docela nahý. Do fontány ležící jen několik metrů od náměstí Grand Palace čurá snad už od roku 1388, kdy se tu prý objevila jeho první soška z kamene. V roce 1619 byla nahrazena dnešní bronzovou soškou, kterou vytvořil vlámský barokní sochař Jerome Duquesnoy.

Brusel - Čůrající chlapečekBrusel - Čůrající chlapečekAutor:
Čůrající chlapeček

Paříž - Eiffelova věž

Velkolepou konstrukci postavil v letech 1887 až 1889 konstruktér Gustav Eiffel při příležitosti Světové výstavy. Do roku 1930 byla s výškou 300 metrů nejvyšší stavbou světa. Původně měla stát jen do roku 1909 a Pařížané ji nesnášeli, ale nakonec se s její existencí nejen smířili, ale jsou na ni i hrdí.

Paříž - Eiffelova věžPaříž - Eiffelova věžAutor:
Eiffelova věž

Řím - Koloseum

Elipsovitý amfiteátr v centru města byl postaven ke slávě římské říše. Jeho design připomíná dnešní sportovní areály, ačkoli se tam odehrávala krvavá představení: gladiátorské hry a zápasy se zvířaty. Vešlo se sem až padesát tisíc diváků. Stavba byla zahájena roku 72 za vlády císaře Vespasiána, za osm let ji dokončil jeho syn Titus.

Řím - KoloseumŘím - KoloseumAutor:
Koloseum

Praha - Hradčany

Panoráma této čtvrti se siluetou Pražského hradu. Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného Královského hlavního města Prahy. Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa.

Praha - HradčanyPraha - HradčanyAutor:
Hradčany

Athény - Akropole

Akropole byla náboženským i mocenským centrem obce. Opevnění pochází ještě z předřeckého období, ale nejvíc se tu stavělo, když byly Atény starověkou mocností, za doby Periklovy. Stávala zde slavná zlatá socha bohyně Pallas Athény a zbyl tu chrám Parthenon.

Athény - AkropolisAthény - AkropolisAutor:
Akropolis

Rio de Janeiro - Socha Krista spasitele

Socha vysoká 39 metrů stojí na kopci Corvorado, aby Kristus viděl na Rio. Je pokládána za největší sochu ve stylu art deco na světě. Je symbolem města i celé Brazílie, která prý návštěvníky vítá otevřenou náručí. Navrhl ji Brazilec Heitor da Silva Costa a vytvořil Francouz Paul Landowski. Představena byla 12. října 1931.

Rio de Janeiro - Socha Krista spasiteleRio de Janeiro - Socha Krista spasiteleAutor:
Socha Krista spasitele

Sydney - Opera

V roce 1957 vyhrál soutěž na stavbu nové operní budovy v Sydney Dán Jörn Utzon s představou surrealistické labutě. Budovat se začalo roku 1959. Operu otevřela britská královna Alžběta II. 20. října 1973.

Sydney - OperaSydney - OperaAutor:
Opera

Autor: ČTK, krb
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!