Mýtus o bídných životních vyhlídkách Američanů | E15.cz

Mýtus o bídných životních vyhlídkách Američanů

Mýtus o bídných životních vyhlídkách Američanů
ilustrační foto
• 

Kristina Blümelová

Je to jeden z nejčastěji opakovaných důvodů pro uplatňování sociální medicíny v Evropě: Američané utrácejí za lékařskou péči mnohem více peněz než obyvatelé jiných rozvinutých zemí, ale přesto se dožívají nižšího věku. Server Forbes.com se zamyslel nad tím, zda by Američané žili déle a zdravěji, kdyby prostě jen dělali totéž co Evropané. Jde o mýtus, nebo ne?

Benjamin Disraeli, britský premiér za vlády královny Viktorie, jednou řekl: „Existují tři druhy lží: Lži, zatracené lži a statistiky.“ Nikde to neplatí více než v debatách o politice zdravotní péče.

Přemýšlet o kvalitě konkrétní země prostřednictvím jejího zdravotního systému a délky života je sice velmi lákavé, ale také mylné. Mezi kvalitu péče a délku života pokládáme zjednodušující rovnítko a už nejsme schopni reflektovat, že na délce života se podíl daleko více faktorů, než zmiňovaná kvalita péče.

Jedním z nich je bohatství - hrubý domácí produkt na obyvatele. Vědci z univerzity v Arizoně to dokazují na grafech, které poukazují na vztah mezi HDP země a délkou života.

HDP na obyvatele v různých státechHDP na obyvatele v různých státechAutor:
Vztah mezi HDP a délkou života

Měření výsledků v oblasti zdraví v místě zásahu

Podle Forbes.com je další způsob, jak měřit výsledky zdravotnictví, možnost podívat se na něj v okamžiku lékařského zákroku. Pokud dostanete infarkt, nebo rakovinu prsu, jak dlouho budete ještě žít ve Spojených státech a jak dlouho v jiné zemi? V roce 2008 vytvořila skupina vědců celosvětovou studii CONCORD, která sledovala délku přežití po diagnostikované rakovině. Data sbírali v USA, Evropě, Kanadě, Austrálii či v Japonsku a sledovali pacienty, kteří žili déle, než pět let po léčbě rakoviny prsu, tlustého střeva, konečníku a prostaty. Přestože nejvyššího věku se dožívají Japonci, výsledky výzkumu ukázaly, že největší počet přeživších pacientů se nachází ve Spojených státech.

Počet pacientů, kteří žili déle než pět let po léčbě rakovinyPočet pacientů, kteří žili déle než pět let po léčbě rakovinyAutor:
Procento pacientů, kteří žili déle než pět let po léčbě rakoviny

Dopravní nehody a vraždy nám o kvalitě zdravotní péče neprozradí nic

Dalším důvodem, proč lidé umírají dřív jsou nehody a násilné trestné činy. Před několika lety si vědci položili otázku co se stane, když ze statistik o délce života odstraní právě tyto faktory. Mezi 29 zeměmi OECD v prvním případě vedlo Japonsko a Spojené státy byly až na 19. místě. Po vyjmutí úmrtí z jiných, než ze zdravotních důvodů došli k překvapujícímu zjištění. Spojené státy se posunuly v délce života na první místo, zatímco Japonci propadli na devátou příčku.

Délka dožití v zemích OECD před a po očištění od nehod a násilných činůDélka dožití v zemích OECD před a po očištění od nehod a násilných činůAutor:
Délka dožití v zemích OECD před a po očištění od nehod a násilných činů

Amerika nemá, systém zdravotní péče, ale tři

Důvod, proč jsou statistiky o délce života Američanů zkreslené, je i fakt, že ve Spojených státech neexistuje jednotná zdravotní péče. Systém je rozdělen do kategorií: Nepojištění, Medicaid (veřejný pojišťovací program spravován americkou vládou, která z velké části pokrývá související náklady), Medicare (Jedná se o nemocniční pojišťovací program, který je financován převážně z federálních daní a je určen pro všechny americké občany starší 65 let) a soukromé pojištění. Zdravotní výsledky jsou horší u lidí, kteří jsou v prvních dvou programech. Lidé, kteří mají soukromé pojištění jsou na tom daleko lépe. Nikdo ale zatím statistiky o délce života v USA neoddělil od způsobu pojištění.

Pokud se podíváme na Švýcarsko, zemi se státním i soukromým sektorem pojištění, zjistíme zajímavé výsledky. Jinak řečeno: Pokud bychom porovnali délku života Američanů se soukromým pojištěním a délku života ve zbytku Evropy s jednotným systémem pojištění, tak by na tom Američané byli patrně lépe. „A pokud je to pravda, tak se argument, že sociální medicína vede k prodloužení života vypaří,“ uzavírá Forbes.

Autor: Kristina Blümelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!