Angličtina na rovinu: Jak to bylo doopravdy se vznikem jmen pro jídla | E15.cz

Angličtina na rovinu: Jak to bylo doopravdy se vznikem jmen pro jídla

Angličtina na rovinu: Jak to bylo doopravdy se vznikem jmen pro jídla
Angličtina na rovinu
• 
4. října 2011 • 09:07
Jsou země, kde je jídlo a jeho příprava součástí kultury, a pak jsou země, kde tomu tak není. Vezměte si třeba Itálii, Čínu nebo Thajsko. Nejenže jídlo je zásadní pro jejich kulturu, oni jím dokonce poměřují kulturní vyspělost jakékoli společnosti. V jejich očích jsou Češi, Američani nebo Britové o chlup lepší než barbaři.

A ruku na srdce: můžou se knedlíky, hamburgery nebo ryba s hranolky vyrovnat pravému thajskému kari, pekingské kachničce nebo čemukoli, co dokážou Italové vykouzlit z mořských plodů? Asi sotva. A to není ještě vůbec nic ve srovnání s tím, kolik času stráví Thajci, Číňané a Italové přemýšlením a mluvením o jídle, jeho přípravou a – o lala – pojídáním! Takže bychom si měli říci něco o slovíčkách k tématu „jídlo“.

Zdá se, že Britové asi vždycky nějak tušili, že jejich jídlo není moc dobré, a tak si nedělají zvláštní iluze o tom, co vychází z jejich kuchyní. Zřejmě z toho důvodu pochází většina slov používaných pro oblast jídla z francouzštiny – francouzština je vnímána jako více prestižní. Třeba „kuchyně“ ve smyslu „česká kuchyně“ – anglické slovíčko zde není „kitchen“, jak byste se možná mohli domnívat, „kitchen“ je jenom místnost, kde se vaří. Ne, my potřebujeme francouzské slovíčko „cuisine“. Pochopitelně je „cuisine“ jen výraz pro místnost, kde se vaří, ale nikdo nikdy netvrdil, že jazyky jsou logické.

Francouzský vliv můžeme pozorovat i u označení jídla jako takového. Anglická slovíčka označující zvířata pocházejí z germánského základu angličtiny: cow (kráva), pig (prase), fowl (drůbež), sheep (ovce a beran). Ale jak je dáte na talíř, jména se změní: beef (hovězí), pork (vepřové), poultry (drůbež), mutton (skopové) – všechna odvozena z francouzštiny.

Praktické na tom je to, že – vzhledem k tomu, že tato slova označují maso – nemusíme říkat „meat“ (maso): „beef“ (nikoli „beef meat“) je „hovězí maso“, „pork“ (nikoli „pork meat“) je „vepřové maso“ a tak dále. Jedno anglické slovíčko, které se přeneslo i na jídlo, je „chicken“. Je ovšem třeba rozlišovat nepočitatelné „chicken“ (kuřecí maso) a počitatelné zvíře (a chicken). Jinými slovy, kdybyste si v restauraci objednali „I’ll have a chicken please“, váš číšník by vás nejspíše považoval za hodně divnou osobu, protože by se domníval, že chcete, aby vám donesl ke stolu živé kuře.

Jedno vysvětlení pro tato dvojitá slovíčka – a nepřišel s ním nikdo menší než britský spisovatel sir Walter Scott – říká, že když bylo britské území v roce 1066 dobyto Francouzi, stala se francouzština jazykem vladařů, zatímco angličtina byla jazykem rolníků. Rolníci se starali o živá zvířata, proto názvy v angličtině. Jejich francouzští páni ale pojmenovávali delikatesy na svých stolech.

Toto vysvětlení je perfektní, logické… ale naprostá většina jazykovědců se shoduje na tom, že je kompletně smyšlené. Zlomilo mi to srdce, když jsem se dověděl, že takhle to nebylo. Ale nezdrtilo mě to. Vždycky říkám: nenechte pravdu stát v cestě dobrému příběhu.

Názory a připomínky pište na angličtina@e15.cz

Autor: Darren Crown
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!